Praha - Už za svého života se obklopil smrtí, což z něj učinilo démonickou postavu české literatury. Nedožité devadesáté narozeniny Ladislava Fukse nyní připomíná monografie Jana Poláčka, který významného spisovatele zachytil faktograficky i beletristicky, když strohá data doplnil literárním příběhem Fuksova života. Kniha Příběh spalovače mrtvol má proto podtitul Dvojportrét Ladislava Fukse.
Měl rád kluky a mrtvoly. Jaký je Příběh spalovače mrtvol?
Na počátku svých pamětí Ladislav Fuks napsal: „Nejúplněji jsem obsažen jen a jen ve svých knihách. Bude-li je někdo číst za sto let, nebude ho zajímat, jaký jsem byl já. Pokud ano, tak si mě stvoří z toho, co si přečetl.“ A této výzvy Poláček využil.
„Když psal paměti, psal samé podružnosti a vyhýbal se tématům, která by čtenáře skutečně zajímala,“ vysvětluje Poláček, proč se rozhodl k vlastní tvorbě, která má zachytit pravý Fuksův život. Ten vytěžil z četby jeho románů. Variace pro temnou strunu, Příběh kriminálního rady nebo Obraz Martina Blaskowitze - jmenuje Poláček díla, ve kterých údajně Fuks nejsilněji zachytil své vlastní rysy.
Šerosvit jeho děl
V románech se ukazuje fascinace smrtí i tajená homosexuální orientace. Jan Poláček ovšem nalezl jiné dominantní téma: „Podstatnější než to, že byl homosexuál, byl všeobecný strach, který ho pronásledoval. Byl to člověk citlivý a bojácný a měl z toho problém. Ve všech jeho knihách tahle osobní vlastnost probleskuje a vytváří citovaný šerosvit jeho děl.“
GALERIE
videogallery_372840
„Jsou lidi, kteří mají rádi cukroví nebo holky, on měl prostě rád kluky a mrtvoly,“ říká o svém příteli režisér Juraj Herz, který s ním roku 1968 natočil snad nejslavnější zobrazení Fuksova díla, film Spalovač mrtvol. Herz zatím přečetl pouze část Poláčkovy knihy věnovanou právě Spalovači, v té si však již „podtrhl dost věcí, které nejsou v pořádku“.
„To, co píšu o Spalovači mrtvol, vychází v podstatě z textu rozhovoru, který Juraj Herz poskytl Divadelním novinám,“ brání se Poláček, jenž jako badatel neměl lehkou situaci. Ostatní texty a dokumenty mimo beletrii Fuks před smrtí systematicky likvidoval.
Několik fotografií z jeho bytu
Zbyl však jeho byt v pražském Bubenči, kde Ladislav Fuks žil s nemohoucí matkou a kde byl nalezen dva dny po své smrti. „Tam jste měla pocit, i když svítilo sluníčko, že jste přišli do prostředí, kde vládne tma,“ říká Fuksův přítel Jiří Tušl.
Ladislav Fuks a nová biografie Jana Poláčka
Bizarní příbytek plný masek a zlověstných artefaktů se stal prvním podnětem pro novou knihu. „Bylo to několik fotografií z jeho bytu, které mi dala kamarádka. Ty mě tak upoutaly, že jsem napsal povídku, pak několik časopiseckých článků a materiály se dále sbíraly,“ vypráví Jan Poláček, jak napsal Příběh spalovače mrtvol / Dvojportrét Ladislava Fukse.
