Abramovičová bude exhibovat snad i na smrtelné posteli

Praha - Američanka balkánského původu Marina Abramovičová patří k nejznámějším konceptuálním umělkyním současnosti. V souvislosti s její nedávnou spoluprací s nahou zpěvačkou Lady Gaga, se na internetu objevilo i video, které připomnělo její rozsáhlou výstavu v newyorském Muzeu moderního umění. V roce 1976 začala Abramovičová svá představení spojovat se svým přítelem, umělcem Ulayem. Vystoupení byla projevem jejich vzájemné odevzdanosti, obsahovala dravé emoce, křik, ubližování, nahotu, intenzivní prožívání okamžiku a dodnes jsou nepřekonaná. Když se jejich vztah rozpadl, rozešli se i jako umělci. Svou spolupráci zakončili v roce 1988, kdy se vydali každý z jednoho konce čínské zdi a ušli 2500 km, aby se setkali. Po třiceti letech se opět potkali, jak jinak než před publikem a zvědavým okem kamery. Nepadlo jediné slovo. Vzniklo další dílo do projektu Minuty ticha. Podívejte se.

2 minuty
Minuta ticha po třiceti letech
Zdroj: ČT24

Umělkyně Abramovičová je excentrická, vášnivá žena, která ve svých projektech jde až na dřeň. Bývá středobodem svých experimentů, jimiž odkrývá, co bývá skryto, nebo provokuje nové zážitky a emoce. Aby dosáhla působivé autentičnosti, řezala se noži, lehala si do ohnivých pentagramů, vystupovala před publikem pod vlivem psychoaktivních drog určených schizofrenikům a katatonikům, křičela, dokud neztratila hlas, a tančila nahá s kuklou, dokud nezkolabovala. Pořádala happeningy, při kterých nechala publikum, aby si s ní dělalo, co chce za pomoci rekvizit, mezi nimiž byly zbraň, kulka, bič, rtěnka, skalpel, kabát, boty a olivový olej. Tato hra trvala od 8 ráno do 14 hodin odpoledne. Na konci byla do půl těla nahá, plačící s rozmarýnovou větví přes ramena a růžovými lístky na bradavkách. Lidé ji zvedali, nosili okolo, oblékali, svlékali a obecně se k ní chovali jako k hračce.

V minulém roce bylo možné se s dílem Marini Abramovičové setkat v Galerii Rudolfinum v rámci výstavy Tváře.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

K Didoně a Aeneovi přizvali v Národním divadle Indiánskou královnu

Národní divadlo uvádí jednu z nejstarších, dodnes široce hraných a populárních oper. Milostný příběh s tragickým koncem Dido a Aeneas převedl do operní podoby na konci sedmnáctého století anglický komponista Henry Purcell.
před 1 hhodinou

Identita, deformace, mystifikace. Tři výtvarníci rozehrávají v Opavě partii

Tři výtvarníci se vztahem ke Slezsku a zároveň k portrétu a k figuře vystavují v opavském Domě umění. Výstava s názvem Partie představuje díla Ivany Štenclové, Pavla Formana a polského výtvarníka Roberta Kusmirowského.
před 1 hhodinou

UNESCO chce zkontrolovat chrám poškozený boji Thajska a Kambodže

Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO) chce vyslat misi, která posoudí škody na starobylém chrámu Preah Vihear způsobené přeshraničním konfliktem mezi Thajskem a Kambodžou. Poslední konflikt mezi oběma zeměmi ukončilo 27. prosince příměří. Obě země si hinduistickou kulturní památku nárokují.
před 3 hhodinami

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
před 5 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 12 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 22 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
včera v 10:28

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026
Načítání...