
Minuta ticha po třiceti letech
Umělkyně Abramovičová je excentrická, vášnivá žena, která ve svých projektech jde až na dřeň. Bývá středobodem svých experimentů, jimiž odkrývá, co bývá skryto, nebo provokuje nové zážitky a emoce. Aby dosáhla působivé autentičnosti, řezala se noži, lehala si do ohnivých pentagramů, vystupovala před publikem pod vlivem psychoaktivních drog určených schizofrenikům a katatonikům, křičela, dokud neztratila hlas, a tančila nahá s kuklou, dokud nezkolabovala. Pořádala happeningy, při kterých nechala publikum, aby si s ní dělalo, co chce za pomoci rekvizit, mezi nimiž byly zbraň, kulka, bič, rtěnka, skalpel, kabát, boty a olivový olej. Tato hra trvala od 8 ráno do 14 hodin odpoledne. Na konci byla do půl těla nahá, plačící s rozmarýnovou větví přes ramena a růžovými lístky na bradavkách. Lidé ji zvedali, nosili okolo, oblékali, svlékali a obecně se k ní chovali jako k hračce.
V minulém roce bylo možné se s dílem Marini Abramovičové setkat v Galerii Rudolfinum v rámci výstavy Tváře.