Praha – Co se během druhé světové války stalo s německy hovořící komunitou žijící v Praze? O osudech a jeho aktérech se nyní rozepisuje kniha Německy mluvící Praha, která poprvé komplexně mapuje, co se s těmito lidmi stalo. Z původně studentského projektu tak vznikla vyčerpávající biografická encyklopedie, jejíž sestavení trvalo šest let.
Publikaci poskládaly desítky autorů, ti sbírali materiály pro knihu několik let. Výsledek jejich práce vychází v pěti stech výtiscích. Přiznávají přitom, že spousta míst nebo důkazních materiálů je pečlivě skryta, a proto o nich málokdo ví. Jména jako Albert Einstein se ale dala vyhledat a následně i jejich pobyt v Praze.
Těžší úkol čekal na studenty, kteří dostali do rukou jména, o kterých se internetové encyklopedie nezmiňují. To pak museli vyrazit na hřbitovy a hledat, ačkoliv některé náhrobky už nešlo přečíst. Mladí zapálenci ale objevili, kde se třeba skrývá hrob věhlasného fyzika nebo německého bohemisty, který získal šlechtický titul za sbližování Němců s Čechy, či poslední místo odpočinku zakladatele Grébovky Moritze Groebeho.
V celé knize lze najít na téměř pět set míst, která mají co dočinění s osudy německy hovořící komunity. Jsou jimi třeba hřbitov na Malvazinkách, Lesnická ulice na Smíchově anebo německý evangelický hřbitov ve Strašnicích.
Kniha vyšla ve spolupráci s Nakladatelstvím Franze Kafky, které sídlí v Široké ulici 14.
Kniha poprvé vidí německy mluvící Pražany jako mnohotvárnou komunitu. Dřívější práce se zaměřovaly spíš jen na německy píšící literáty nebo architekty. Dnes je doplňují malíři, lékaři nebo i obchodníci. Ačkoliv soubor sestavovali studenti, může prý konkurovat profesionálně vědeckým publikacím.
