Německy mluvící Praha hovoří jazykem zmařených osudů

Praha – Co se během druhé světové války stalo s německy hovořící komunitou žijící v Praze? O osudech a jeho aktérech se nyní rozepisuje kniha Německy mluvící Praha, která poprvé komplexně mapuje, co se s těmito lidmi stalo. Z původně studentského projektu tak vznikla vyčerpávající biografická encyklopedie, jejíž sestavení trvalo šest let.

Video Německy mluvící Praha
video

Německy mluvící Praha

Publikaci poskládaly desítky autorů, ti sbírali materiály pro knihu několik let. Výsledek jejich práce vychází v pěti stech výtiscích. Přiznávají přitom, že spousta míst nebo důkazních materiálů je pečlivě skryta, a proto o nich málokdo ví. Jména jako Albert Einstein se ale dala vyhledat a následně i jejich pobyt v Praze.

Těžší úkol čekal na studenty, kteří dostali do rukou jména, o kterých se internetové encyklopedie nezmiňují. To pak museli vyrazit na hřbitovy a hledat, ačkoliv některé náhrobky už nešlo přečíst. Mladí zapálenci ale objevili, kde se třeba skrývá hrob věhlasného fyzika nebo německého bohemisty, který získal šlechtický titul za sbližování Němců s Čechy, či poslední místo odpočinku zakladatele Grébovky Moritze Groebeho.

V celé knize lze najít na téměř pět set míst, která mají co dočinění s osudy německy hovořící komunity. Jsou jimi třeba hřbitov na Malvazinkách, Lesnická ulice na Smíchově anebo německý evangelický hřbitov ve Strašnicích.

Kniha vyšla ve spolupráci s Nakladatelstvím Franze Kafky, které sídlí v Široké ulici 14.


Kniha poprvé vidí německy mluvící Pražany jako mnohotvárnou komunitu. Dřívější práce se zaměřovaly spíš jen na německy píšící literáty nebo architekty. Dnes je doplňují malíři, lékaři nebo i obchodníci. Ačkoliv soubor sestavovali studenti, může prý konkurovat profesionálně vědeckým publikacím.