Nevidomí sochaři portrétují po hlase

Brno - „Jak si mě asi představují nevidomí lidé?“ ptali se ti, kteří se nechali zpodobnit od sochařů, jenž nemůžou při práci používat zrak. Portréty z hlíny vznikaly jen díky vjemům talentovaných umělců. Ti svou předlohu nezkoumali dotekem, ale vycházeli z toho, že s dotyčným člověkem strávili co nejvíce času. Výstavu soch od nevidomých autorů představuje brněnská Moravská galerie.

„Boříme nějakou představu, že kdo nevidí, ten neví, jak vypadají obličeje. Já to ve skutečnosti sice nevím, ale když někoho potkám, tak mě nezajímá, jak vypadá. Zajímá mě, jak ten člověk mluví, jak se chová a jak na mě působí pocitově,“ vysvětlila svůj způsob práce šestatřicetiletá Alena Stanická, která má už od narození poškozený zrak. Deset let se učí pracovat s hlínou, posledních šest let předává své zkušenosti i dalším nevidomým.

„Když si prohrábnu vlasy, tak nevidomý tuší, že je mám asi delší. To jsou různé drobné nuance a zvuky, které o mně něco říkají,“ naznačila předsedkyně sdružení Slepíši Tereza Axmanová. „Člověk je přece zvědavý, jak si ho nevidící představují,“ připustila Axmanová, kterou portrétovala i nevidomá Alena. Její busta vznikala přibližně měsíc.

„Nevidící člověk proporce nepoměřuje vůči něčemu, ale počítá je,“ popsal specifickou metodu práce Štěpán Axman, který založil svou vlastní techniku modelování. Umělci dotyku přitom své předlohy neosahávají, spoléhají především na hlas dotyčného a celkový dojem. „To už by nebylo ono, kdybychom na něj sahali. To už bychom věděli, jak ten člověk vypadá,“ uvedl mladý nevidomý sochař Pavel Sláma.

Návštěvníci výstavy si mohou u některých soch prohlédnout i fotografie „předlohy“. Snímky portrétovaných jsou pak doplněné o hlasový záznam, aby hosté sami posoudili, jaký dojem na ně dotyčný dělá, a jestli se nevidomému sochaři podařilo zachytit jeho podobu co nejvěrněji.

Sochařem po sluchu

Výstava Portréty nového tisíciletí potrvá v Místodržitelském paláci Moravské galerie v Brně až do 1. května letošního roku. Součástí výstavy je i výtvarná díla pro dospělé, kteří si chtějí vyzkoušet práci s hlínou se zavázanýma očima. Za 150 korun se mohou proměnit v nevidomé sochaře v úterý 29. dubna.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Na cenách Vinyla uspěli Black Tar Jesus, projekt Rivermoans a Miloš Hroch

Deskou roku se na cenách Vinyla stalo album Aftermath projektu Black Tar Jesus, za kterým stojí Tomáš Kopáček. Nahrávka propojuje kytarový minimalismus a temné syntezátorové plochy. Objevem roku porota zvolila projekt Rivermoans multimediální umělkyně Marie Tučkové. Laureátka Ceny Jindřicha Chalupeckého na něm pracuje s vícehlasým zpěvem a inspirací duchovní hudbou. Počinem roku se stala kniha Šeptej nahlas publicisty Miloše Hrocha, mapující historii českého shoegazu (hudba je postavena na kytarové vazbě) v širším společensko-kulturním kontextu. Ceny v pátek obdrželi v pražském kulturním prostoru Archa+.
00:17Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Asistovaná sebevražda zdravého člověka? V Ostravě o tom rozhoduje Bůh a diváci

Richarda Gärtnera, kterému táhne na osmdesát, přestal těšit život, a žádá proto o možnost zemřít. Etickou komisi, která o výsledku rozhodne, tvoří částečně publikum Národního divadla moravskoslezského. Ostravská scéna uvádí totiž v české premiéře hru Bůh od německého právníka Ferdinanda von Schiracha. Zatímco diváci napříč zeměmi právo hlavního hrdiny na asistovaný odchod ze světa jednoznačně podporují, církev, lékaři či odborníci na etiku už tak jednotný názor nemají.
před 22 hhodinami

Na novém albu je hodně smrti i píseň o klimakteriu, říká Ester Pes Kočičková

Zpívající herečka, tak sebe samu označuje Ester Pes Kočičková. Momentálně se věnuje první disciplíně. Ve studiu Sono dokončuje zatím bezejmenné album šansonů. Hudbu složil klavírista a dlouholetý spolupracovník Luboš Nohavica, texty napsala sama.
12. 3. 2026

VideoFilmové premiéry: Pravda a zrada, Made in EU či další Přání k narozeninám

Čtvrteční premiéry přinesly do tuzemských kin snímek Made in EU. Sociální drama bulharského režiséra Stefana Komandareva nabízí s kritickým odstupem pohled na kapitalismus, moderní otroctví a korupci v Bulharsku. Do dob druhé světové války se zase vrací americko-litevský snímek Pravda a zrada založený na skutečném osudu německého mladíka, který se musí rozhodnout, co to znamená být dobrým Němcem. Českou tvorbu zastupuje komediální Přání k narozeninám: Křtiny. Jde o volné pokračování příběhu z roku 2022 od režisérky Marty Ferencové, v hlavních rolích se i tentokrát objevují Eva Holubová, Jaroslav Dušek nebo Simona Babčáková.
12. 3. 2026

Útok na Írán je „cool“, chce Bílý dům ukázat pomocí SpongeBoba či Call of Duty

Prezident USA Donald Trump rád komentuje dění pomocí memů. V nejnovější kampani se takhle Bílý dům pokouší americké veřejnosti „prodat“ útoky, které vedou Spojené státy spolu s Izraelem vůči Íránu. Záběry na skutečné zbraně a exploze ovšem administrativa USA „smontovala“ dohromady se scénami z Irona Mana, SpongeBoba či videohry Call of Duty. Kritici postupu namítají, že válka přece není akční střílečka.
12. 3. 2026

Grand designérem roku 2025 je Krejčiřík, do Síně slávy vstoupila Eisler

Hlavním vítězem Ceny Czech Grand Design 2025 se stal Jiří Krejčiřík za kolekce svítidel a hudební nábytek. Do Síně slávy vstoupila designérka, architektka a pedagožka Eva Eisler. Celkem jedenáct ocenění, o nichž rozhodli porotci Akademie designu ČR, převzali designéři v pražském Stavovském divadle. V letošním dvacátém ročníku měly ceny podobu pečetních prstenů, které navrhl loňský hlavní vítěz, módní návrhář Jan Černý.
11. 3. 2026

Zajímá nás boj za pravdu, environmentální téma i Gen Z, říká ředitel Jednoho světa

Začíná filmový festival o lidských právech Jeden svět. Po pražské premiéře se přesune do šesti desítek dalších měst po celém Česku. Hlavní soutěžní sekce festivalu letos podle pořadatelů propojují naléhavá svědectví z krizových oblastí s osobními sondami do lidského nitra.
11. 3. 2026

VideoRozčiluje mě způsob, jak se o homosexualitě mluví, říká spisovatel Maňák

Spisovatel a literární vědec Vratislav Maňák vydal knihu S Wittgensteinem v gay sauně. V sociologických reportážích sleduje místa ve střední Evropě spojená s gay kulturou. Zmiňuje brněnskou operu či vídeňské sauny, ale i píseň Lucie Bílé Láska je láska. „Dlouhodobě mě rozčiluje, jakým způsobem se o homosexualitě mluví. Nejde o to, že by nebyla veřejné téma, s ohledem na kulturní války je queer identita diskutovaná dost, ale způsob, jakým je diskutovaná, mi přijde hodně reduktivní, protože gaye buď démonizujeme, bagatelizujeme nebo litujeme. Já jsem chtěl ukázat gay identitu a gay kulturu v širší plastičnosti,“ vysvětluje.
10. 3. 2026
Načítání...