Výstava Rut Kohnové připomíná Franze Kafku

Praha - Letos v červnu uplynulo devadesát let od úmrtí Franze Kafky. Pražského německého spisovatele, který byl doceněn až po své smrti, připomíná řada akcí. Ode dneška se k nim připojila také výstava česko-německé malířky a ilustrátorky Rut Kohnové v pražském Topičově klubu. Kolekci děl inspirovaných Kafkovou tvorbou pojmenovala příznačně: Pocta zeměměřiči K.

Rut Kohnová vystavuje svou poctu Kafkovi (zdroj: ČT24)

V Topičově klubu vystavuje Ruth Kohnová na šedesát obrazů a akvarelů, její kresby jsou umístěny v sále Společnosti Franze Kafky. Inspirovány jsou románem Zámek, v němž je hlavní postavou právě zeměměřič K. Pro kresby vytvořila výtvarnice vlastní originální metodu - pracuje s neopracovanou překližkou. 

Rut Kohnová se sice narodila v roce 1937 v severních Čechách, koncem 60. let ale emigrovala do Německa, kde také dnes žije. Teprve tam začala naplno tvořit. „Působila hlavně v Mnichově, kde získala i cenu za celoživotní dílo. Vystavovala ale i po Evropě. Kromě Kafky se hodně věnuje i biblickým tématům,“ doplnila Markéta Mališová, ředitelka Společnosti Franze Kafky.

Inspirovat se autorem románů Proces a Zámek nebo povídky Proměna se Kohnová nechává mnoho let. „První velkou výstavu ke Kafkovi jsem měla v roce 1983 v Mnichově a další v Německu pak následovaly. Ovšem v Praze dělám pořádnou výstavu věnovanou této osobnosti vůbec poprvé,“ upozornila.

Rut Kohnová o Kafkovi: "Pro mě je svět Franze Kafky, zvláště v Zámku, velice konkrétní, ne bizarní. Dokázal popsat pocity, které mám často i já. Není to hrůza, spíš zvláštní situace, kdy je vám úzko, máte starosti, ale říkáte si, že je možnost východiska. A to zeměměřič K. také pořád zkouší."

Podstatnou částí její tvorby jsou ilustrace, doplnila jimi například Komenského Labyrint světa a ráj srdce, pracovala také na česko-německé Kytici, vydané v roce 2011 k 200. výročí narození K. J. Erbena.

Její Pocta zeměměřiči K. bude v Praze k vidění přesně měsíc - do 26. září.

Rut Kohnová / Pocta zeměměřiči K.
Zdroj: ČT24/Společnost Franze Kafky