Co našla před 80 lety pod stromečkem šestiletá Jaruška?

Praha - Inspiraci skoro tři čtvrtě století starou knížkou receptů „Připravujeme Vánoce“ nezapře tradiční pražská vánoční výstava Petra Herynka, která se letos koná právě pod tímto názvem. Jako každoročně tu vedle betlémů, ozdob a dalších artefaktů nechybějí hromady svátečních pamlsků, vystaveny jsou i vítězné dobroty soutěže o nejlepší vánoční cukroví. Najdeme tu pár tradičních receptů, psaných těžkou rukou upracovaných hospodyněk, a tvůrci napekli i rozpustilé ksichtíky kluků, jež zdobí obal knížky.

Herynkovy vánoční výstavy se konají pravidelně od roku 1978, a třebaže se vždy nesou ve stejném duchu, jsou pokaždé jiné. Byť se to nezdá, je tu letos vystaveno na dva a půl tisíce exponátů, z nichž na návštěvníky dýchne sto let stará atmosféra Vánoc, hokynářských krámků a vůně z kuchyně našich babiček a prababiček. Kalorií navíc se ale návštěvníci bát nemusejí – všechno je jen ke koukání a pro inspiraci, uzobávat se nesmí ani potají. Recepty na cukroví a vánoční veršovánky doplňují i staré babské rady do domácnosti, které se mohou leckdy hodit i dnes – například jak vyčistit skvrny od ořechů, borůvek nebo vosku, jak se zbavit much nebo jak sušit mokré boty ovsem.

Podplamenice z chlebového těsta nebo domácí karamelky dle receptu staré dobré Magdaleny Dobromily Rettigové tu trůní vedle betlémů z pergamenu, stromové kůry, slaného těsta, perníků nebo devatera malých jesliček z devíti různých materiálů. Vánoční stromky jsou ozdobené starými, ale i novými ozdobami, které vycházejí z českých lidových tradic i vlastní fantazie. Zvědavci tak mohou omrknout, z čeho všeho se dají ozdoby udělat – vedle houbiček z kůry pomerančů a mandarinek tu třeba visí čerti ze šišek, ryby z kokosových ořechů nebo kominíčci pro štěstí.

Vybavení krámků a kuchyní z počátků minulého století připomínají formy na perníčky, bábovky či sulc, výrobky dráteníků, šlehací metly, otvírák na lahve ve tvaru sovy, váhy, vývrtky, kleštičky na škubání drůbeže (které i dnes mohou odvážlivci použít na depilaci), ozdobné nůžky zobrazující dva pávy, paličky, mlýnky na kávu, strouhanku i maso, nádoby na chleba, vypeckovávače, stojánky na pokličky nebo zavařovačky, jejich obsah přibližují výšivky na víčku. To všechno doplňují malinké repliky vozů, v nichž se prodávaly pečené kaštany, nebo drobnosti z babiččiny krabičky, kde najdeme i obrázky prvních dvou československých prezidentů.

Že nepoctivci patří ke každé době, dokládají nejen vystavené šperháky, ale i další dva exponáty – sekera s monogramem a hrnec s vyraženým německým nápisem na dně, aby bylo jasné, komu patří, a komu byl tedy ukraden. Železo totiž kdysi bývalo drahé, a proto se s ním nejen šetřilo, ale výrobky z něj se označovaly jménem či monogramem majitele.

Když je řeč o Vánocích, nesmí se samozřejmě zapomenout na dárky – hlavně pro ty nejmenší. Výstavě vévodí veliký dvoupokojíček pro panenky, který ve 30. letech našla pod stromečkem šestiletá Jaruška. O kousek dál ve vitrínce jsou i potřeby pro panenky – ty už ale jsou mnohem pozdějšího data, stejně jako vyřezávané pohádkové postavičky ze Šumavy, figurky trpaslíků či čertů a ptáčci v klecích – živí i neživí.

Výstava Připravujeme Vánoce v horním výstavním skleníku botanické zahrady Na Slupi je otevřena denně do 2. ledna od 10 do 17 hodin. Navazuje na výstavy U vánočního stolu (2013), Staropražské Vánoce (2012), Tradice Českých Vánoc (2011), Dárky od Ježíška (2010), Lidové vánoční ozdoby (2009), Vánoce na vsi (2008), Tajemné postavy adventu (2007), Staročeské Vánoce (2006) nebo České Vánoce v kuchyni (2005).

Dychtivce, kteří se dnes – pokud ovšem nezlobili – konečně dočkají vytoužené nadílky, připomínají různé vystavené adventní kalendáře. Tak zvaný jeruzalém, který byl jejich předchůdcem, a v němž se namísto dvířek se schovanou dobrotou postupně otvírala svítící okénka, tu tentokrát není, návštěvníci předchozích výstav si na něj ale budou pamatovat – stejně jako na vánoční hvězdu Olgy Havlové, kterou tehdejší první dáma dostala k Vánocům v roce 1993 a která zase letos o kousek povyrostla.

Výstavu pořádají Botanická zahrada Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze, Botanická zahrada hlavního města Prahy, nakladatelství Argo, Polabské národopisné muzeum v Přerově nad Labem, firma Rosa, Lesy Hlavního města Prahy – Okrasná školka Ďáblice a firma Bonsai květiny Petra Herynka. Mediálními partnery jsou časopis Zahrádkář a rádio Blaník. Na výstavě si lze zakoupit i vánoční výrobky od lidových tvůrců – pro ozdobu i na zub.
Zvětšit mapu

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Film o Jacksonovi postrádá skandály, diváci se ale hrnou

Hraný film o králi popu Michael vynesli diváci k návštěvnickému rekordu. Za převyprávění začátku příběhu Michaela Jacksona utratili první víkend jen v severoamerických kinech 97 milionů dolarů (přes dvě miliardy korun). Zato kritici nadšením šetří, mimo jiné tepají do povrchnosti snímku, který ignoruje, že zpěvácká superhvězda čelila obvinění ze sexuálně nevhodného chování. Tvůrci tyto pasáže přetočili, aby se vyhnuli právním problémům.
včera v 16:51

Do očí se jim propsal život i válka, říká fotograf o lidech z Náhorního Karabachu

Antonín Kratochvíl, Karel Cudlín a Jan Mihaliček fotografovali na přelomu milénia Národní Karabach. V konflikty poznamenané enklávě v jihozápadním Ázerbájdžánu zachytili hrůzy války, uprchlíky, ale také obnovu ve vzácných chvílích klidu. Jejich snímky jsou do poloviny června k vidění na výstavě Když se Bůh nedíval v pražské Leica Gallery. Mihaliček o Náhorním Karabachu mluvil s moderátorkou Terezou Řezníčkovou v Událostech, komentářích.
včera v 13:00

Mužům se špatně vyjadřují emoce, říká tvůrce seriálu o toxické maskulinitě

Skotský scenárista, komik a herec Richard Gadd na sebe upozornil autobiografickou zpovědí ze zkušeností se stalkingem a znásilněním. Osobní příběh Sobík nejprve uspěl na britských jevištích a jeho televizní zpracování sbíralo jednu cenu za druhou. Teď se pustil do čisté fikce – mrazivého dramatu Poloviční chlap „o dvou zlomených mužích“.
včera v 11:36

Koloseum chystá obranu proti překupníkům se vstupenkami

Pokud se lidé chystají do Itálie, musí se připravit na komplikace se vstupenkami na nejžádanější památky. Z oficiálních předprodejů je totiž vykupují překupníci a nabízejí za vyšší ceny. Platí to například pro římské Koloseum, které už kvůli tomu chystá změnit podmínky on-line prodeje. Podle redaktora ČT Vladimíra Piskaly většina lidí vstupenky na prohlídku tohoto amfiteátru nekupuje v oficiálním předprodeji, ale u někoho jiného a většinou dráž.
28. 4. 2026

Rocky konečně zdolal „své“ schody. Philadelphské muzeum ale sochu léta odmítalo

Herec, scenárista a režisér Sylvester Stallone už v osmdesátých letech věnoval městu Philadelphia sochu znázorňující nejslavnějšího tamního obyvatele, který nikdy nežil – filmového hrdinu Rockyho Balbou. Stát měla u ikonických schodů, na nichž hollywoodský boxer-outsider trénoval. Jenže ty vedou k Muzeu umění, které se desetiletí stavělo proti umístění kýčovité rekvizity. Názor změnilo až nyní – a spornou sochu rovněž uznalo jako outsidera, který nakonec díky vytrvalosti dosáhl svého.
28. 4. 2026

Touha po dokonalosti nás dohání, upozorňuje Šindelka v Systémech něhy

Dvojnásobný držitel Litery za prózu Marek Šindelka vydal nový román Systémy něhy. Ve své zatím nejrozsáhlejší knize se zaměřil na vztah otce s dcerou a také na posedlost dokonalostí, která člověka může proměnit ve stroj.
27. 4. 2026

VideoRestaurátoři opravují největší sousoší na Karlově mostě

Na Karlově mostě pracují restaurátoři na renovaci barokního sousoší svatého Jana z Mathy, Felixe z Valois a Ivana poustevníka. Jde o největší sochařské dílo na mostě. Kromě kompletního vyčištění také opraví části, u kterých hrozil pád. „Z přední strany se tam vloží nerezová armatura, která to bude fixovat,“ popisuje příklad technického řešení rozsáhlé praskliny restaurátor Jan Brabec. Práce odborníkům potrvají do konce léta a Galerii hlavního města Prahy, která postupně restauruje všech třicet soch a sousoší na mostě, vyjdou na bezmála milion korun.
25. 4. 2026

Major Zeman nebyl „jen“ krimi, jeho případy sloužily propagandě, ukazuje ÚSTR

Seriál 30 případů majora Zemana, vysílaný v sedmdesátých letech, promyšleně propojil populární krimi žánr s politickým zadáním, tedy ovlivnit u veřejnosti vnímání poválečných dějin. „Je to typická esence komunistické propagandy,“ poznamenal náměstek ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Kamil Nedvědický v pořadu 90’ ČT24 moderovaném Marianou Novotnou. Právě ÚSTR připravil ve spolupráci s Muzeem Police ČR a ČT cyklus přednášek, který poodkrývá kontext „českého Bonda normalizace“.
24. 4. 2026
Načítání...