Co našla před 80 lety pod stromečkem šestiletá Jaruška?

Praha - Inspiraci skoro tři čtvrtě století starou knížkou receptů „Připravujeme Vánoce“ nezapře tradiční pražská vánoční výstava Petra Herynka, která se letos koná právě pod tímto názvem. Jako každoročně tu vedle betlémů, ozdob a dalších artefaktů nechybějí hromady svátečních pamlsků, vystaveny jsou i vítězné dobroty soutěže o nejlepší vánoční cukroví. Najdeme tu pár tradičních receptů, psaných těžkou rukou upracovaných hospodyněk, a tvůrci napekli i rozpustilé ksichtíky kluků, jež zdobí obal knížky.

Herynkovy vánoční výstavy se konají pravidelně od roku 1978, a třebaže se vždy nesou ve stejném duchu, jsou pokaždé jiné. Byť se to nezdá, je tu letos vystaveno na dva a půl tisíce exponátů, z nichž na návštěvníky dýchne sto let stará atmosféra Vánoc, hokynářských krámků a vůně z kuchyně našich babiček a prababiček. Kalorií navíc se ale návštěvníci bát nemusejí – všechno je jen ke koukání a pro inspiraci, uzobávat se nesmí ani potají. Recepty na cukroví a vánoční veršovánky doplňují i staré babské rady do domácnosti, které se mohou leckdy hodit i dnes – například jak vyčistit skvrny od ořechů, borůvek nebo vosku, jak se zbavit much nebo jak sušit mokré boty ovsem.

Podplamenice z chlebového těsta nebo domácí karamelky dle receptu staré dobré Magdaleny Dobromily Rettigové tu trůní vedle betlémů z pergamenu, stromové kůry, slaného těsta, perníků nebo devatera malých jesliček z devíti různých materiálů. Vánoční stromky jsou ozdobené starými, ale i novými ozdobami, které vycházejí z českých lidových tradic i vlastní fantazie. Zvědavci tak mohou omrknout, z čeho všeho se dají ozdoby udělat – vedle houbiček z kůry pomerančů a mandarinek tu třeba visí čerti ze šišek, ryby z kokosových ořechů nebo kominíčci pro štěstí.

Vybavení krámků a kuchyní z počátků minulého století připomínají formy na perníčky, bábovky či sulc, výrobky dráteníků, šlehací metly, otvírák na lahve ve tvaru sovy, váhy, vývrtky, kleštičky na škubání drůbeže (které i dnes mohou odvážlivci použít na depilaci), ozdobné nůžky zobrazující dva pávy, paličky, mlýnky na kávu, strouhanku i maso, nádoby na chleba, vypeckovávače, stojánky na pokličky nebo zavařovačky, jejich obsah přibližují výšivky na víčku. To všechno doplňují malinké repliky vozů, v nichž se prodávaly pečené kaštany, nebo drobnosti z babiččiny krabičky, kde najdeme i obrázky prvních dvou československých prezidentů.

Že nepoctivci patří ke každé době, dokládají nejen vystavené šperháky, ale i další dva exponáty – sekera s monogramem a hrnec s vyraženým německým nápisem na dně, aby bylo jasné, komu patří, a komu byl tedy ukraden. Železo totiž kdysi bývalo drahé, a proto se s ním nejen šetřilo, ale výrobky z něj se označovaly jménem či monogramem majitele.

Když je řeč o Vánocích, nesmí se samozřejmě zapomenout na dárky – hlavně pro ty nejmenší. Výstavě vévodí veliký dvoupokojíček pro panenky, který ve 30. letech našla pod stromečkem šestiletá Jaruška. O kousek dál ve vitrínce jsou i potřeby pro panenky – ty už ale jsou mnohem pozdějšího data, stejně jako vyřezávané pohádkové postavičky ze Šumavy, figurky trpaslíků či čertů a ptáčci v klecích – živí i neživí.

Výstava Připravujeme Vánoce v horním výstavním skleníku botanické zahrady Na Slupi je otevřena denně do 2. ledna od 10 do 17 hodin. Navazuje na výstavy U vánočního stolu (2013), Staropražské Vánoce (2012), Tradice Českých Vánoc (2011), Dárky od Ježíška (2010), Lidové vánoční ozdoby (2009), Vánoce na vsi (2008), Tajemné postavy adventu (2007), Staročeské Vánoce (2006) nebo České Vánoce v kuchyni (2005).

Dychtivce, kteří se dnes – pokud ovšem nezlobili – konečně dočkají vytoužené nadílky, připomínají různé vystavené adventní kalendáře. Tak zvaný jeruzalém, který byl jejich předchůdcem, a v němž se namísto dvířek se schovanou dobrotou postupně otvírala svítící okénka, tu tentokrát není, návštěvníci předchozích výstav si na něj ale budou pamatovat – stejně jako na vánoční hvězdu Olgy Havlové, kterou tehdejší první dáma dostala k Vánocům v roce 1993 a která zase letos o kousek povyrostla.

Výstavu pořádají Botanická zahrada Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze, Botanická zahrada hlavního města Prahy, nakladatelství Argo, Polabské národopisné muzeum v Přerově nad Labem, firma Rosa, Lesy Hlavního města Prahy – Okrasná školka Ďáblice a firma Bonsai květiny Petra Herynka. Mediálními partnery jsou časopis Zahrádkář a rádio Blaník. Na výstavě si lze zakoupit i vánoční výrobky od lidových tvůrců – pro ozdobu i na zub.
Zvětšit mapu

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Kdo film neviděl, ať nehlasuje. Nová pravidla Oscarů překvapila

Hlasující v cenách Oscar musí vidět všechny nominované filmy, než rozhodnou o vítězi. Umělá inteligence nevadí. A kaskadéři a castingoví režiséři se dočkají vlastní sošky. Americká Akademie filmového umění a věd oznámila novinky pro příští ročníky cen. Neobešlo se to bez reakcí.
před 8 hhodinami

Knihou roku 2024 je román Letnice pozdního debutanta Hlauča

Ceny Magnesia Litera vyzdvihly z více než třicítky nominovaných titulů ty nejlepší, které vyšly v Česku minulý rok. Knihou roku 2024 je román Letnice, jímž na prahu šedesátky prozaicky debutoval Miroslav Hlaučo.
24. 4. 2025Aktualizováno24. 4. 2025

Elity převzaly moc v každém režimu a teď i Audioknihu roku

Audioknihou roku 2024 se stalo dokumentární drama Elity. Adaptace původní divadelní hry Jiřího Havelky v režii Bely Schenkové s početným hereckým souborem v čele s Jiřím Vyorálkem sleduje příběh společenských elit minulého režimu, kterým díky jejich šikovnosti zůstal stále ekonomický a politický vliv. Interpretkou roku je Jitka Ježková za načtení románu Dům v Matoušově ulici, nejlepším interpretem se stal Jan Vlasák díky knize Dr. Alz. Ocenění udělila Asociace vydavatelů audioknih v celkem jedenácti kategoriích.
24. 4. 2025Aktualizováno24. 4. 2025

Lékárník z Horažďovic sloužil v Mexiku. Obrazy z jeho sbírek teď vystavují v Londýně

Aktuální výstava v britské Národní galerii propojuje Mexiko s Horažďovicemi. Ze západočeského města totiž pocházel lékárník František Kaska, který v devatenáctém století udělal kariéru v Mexiku, kde se spřátelil s malířem Josém Maríou Velascem. Obrazy výtvarníka, považovaného Mexičany za národní poklad, se z Kaskových sbírek dostaly přes české Národní muzeum až do londýnské výstavní síně.
23. 4. 2025

Naše deska je stejně monstrózní jako Caligula, říkají Deaf Heart

Tuzemská indie rocková skupina Deaf Heart vydala nové album. Nazvala ho Caligula. „V přeneseném smyslu to znamená divokost, hédonismus, ironii, je to brutální věc,“ vysvětlují muzikanti, proč si vypůjčili jméno římského císaře proslulého tyranií. O nové desce s nimi mluvil Petr Adámek. „Je také monstrózní,“ dodávají.
22. 4. 2025

Trabanty nahradila žába. Žlutý obojživelník se vypravil do Mongolska

Cestovatel Dan Přibáň vyměnil žluté trabanty za obojživelné vozidlo stejné barvy. S ním a s česko-slovenskou partou dobrodruhů vyrazil do Ulánbátaru – a od 24. dubna se vydá i do kin. Cestopisný film Žlutou žábou do země modrého nebe dokumentuje téměř osmnáct tisíc kilometrů mezi Prahou a hlavním městem Mongolska. Vznikl v koprodukci České televize.
22. 4. 2025

Hřebejk a Formanová řeší v komedii Na tělo krizi středního věku

Jan Hřebejk natáčí nový seriál podle knižní předlohy a scénáře Martiny Formanové. Ironická vztahová komedie Na tělo o krizi středního věku, dospívajících dětech a třídním srazu po třiceti letech zamíří na obrazovky jako hlavní titul jarní sezony 2026. V obsazení se vedle Ivy Janžurové či Zuzany Bydžovské objeví také Hřebejkovi režisérští kolegové.
21. 4. 2025

Čtení provází fantazie i nešvary, ukazují v Brně divadlo a výstava

Knihy se staly tématem hned dvou kulturních novinek z Brna. Jak inscenace pro děti Berta mezi řádky v divadle Polárka, tak výstava Člověk čtoucí v Památníku písemnictví se snaží návštěvníkům ukázat, jak je literatura v lidském životě důležitá. A také prozrazuje, že některé čtenářské nešvary se nemění ani po stoletích.
17. 4. 2025
Načítání...