Co našla před 80 lety pod stromečkem šestiletá Jaruška?

Praha - Inspiraci skoro tři čtvrtě století starou knížkou receptů „Připravujeme Vánoce“ nezapře tradiční pražská vánoční výstava Petra Herynka, která se letos koná právě pod tímto názvem. Jako každoročně tu vedle betlémů, ozdob a dalších artefaktů nechybějí hromady svátečních pamlsků, vystaveny jsou i vítězné dobroty soutěže o nejlepší vánoční cukroví. Najdeme tu pár tradičních receptů, psaných těžkou rukou upracovaných hospodyněk, a tvůrci napekli i rozpustilé ksichtíky kluků, jež zdobí obal knížky.

Herynkovy vánoční výstavy se konají pravidelně od roku 1978, a třebaže se vždy nesou ve stejném duchu, jsou pokaždé jiné. Byť se to nezdá, je tu letos vystaveno na dva a půl tisíce exponátů, z nichž na návštěvníky dýchne sto let stará atmosféra Vánoc, hokynářských krámků a vůně z kuchyně našich babiček a prababiček. Kalorií navíc se ale návštěvníci bát nemusejí – všechno je jen ke koukání a pro inspiraci, uzobávat se nesmí ani potají. Recepty na cukroví a vánoční veršovánky doplňují i staré babské rady do domácnosti, které se mohou leckdy hodit i dnes – například jak vyčistit skvrny od ořechů, borůvek nebo vosku, jak se zbavit much nebo jak sušit mokré boty ovsem.

Podplamenice z chlebového těsta nebo domácí karamelky dle receptu staré dobré Magdaleny Dobromily Rettigové tu trůní vedle betlémů z pergamenu, stromové kůry, slaného těsta, perníků nebo devatera malých jesliček z devíti různých materiálů. Vánoční stromky jsou ozdobené starými, ale i novými ozdobami, které vycházejí z českých lidových tradic i vlastní fantazie. Zvědavci tak mohou omrknout, z čeho všeho se dají ozdoby udělat – vedle houbiček z kůry pomerančů a mandarinek tu třeba visí čerti ze šišek, ryby z kokosových ořechů nebo kominíčci pro štěstí.

Vybavení krámků a kuchyní z počátků minulého století připomínají formy na perníčky, bábovky či sulc, výrobky dráteníků, šlehací metly, otvírák na lahve ve tvaru sovy, váhy, vývrtky, kleštičky na škubání drůbeže (které i dnes mohou odvážlivci použít na depilaci), ozdobné nůžky zobrazující dva pávy, paličky, mlýnky na kávu, strouhanku i maso, nádoby na chleba, vypeckovávače, stojánky na pokličky nebo zavařovačky, jejich obsah přibližují výšivky na víčku. To všechno doplňují malinké repliky vozů, v nichž se prodávaly pečené kaštany, nebo drobnosti z babiččiny krabičky, kde najdeme i obrázky prvních dvou československých prezidentů.

Že nepoctivci patří ke každé době, dokládají nejen vystavené šperháky, ale i další dva exponáty – sekera s monogramem a hrnec s vyraženým německým nápisem na dně, aby bylo jasné, komu patří, a komu byl tedy ukraden. Železo totiž kdysi bývalo drahé, a proto se s ním nejen šetřilo, ale výrobky z něj se označovaly jménem či monogramem majitele.

Když je řeč o Vánocích, nesmí se samozřejmě zapomenout na dárky – hlavně pro ty nejmenší. Výstavě vévodí veliký dvoupokojíček pro panenky, který ve 30. letech našla pod stromečkem šestiletá Jaruška. O kousek dál ve vitrínce jsou i potřeby pro panenky – ty už ale jsou mnohem pozdějšího data, stejně jako vyřezávané pohádkové postavičky ze Šumavy, figurky trpaslíků či čertů a ptáčci v klecích – živí i neživí.

Výstava Připravujeme Vánoce v horním výstavním skleníku botanické zahrady Na Slupi je otevřena denně do 2. ledna od 10 do 17 hodin. Navazuje na výstavy U vánočního stolu (2013), Staropražské Vánoce (2012), Tradice Českých Vánoc (2011), Dárky od Ježíška (2010), Lidové vánoční ozdoby (2009), Vánoce na vsi (2008), Tajemné postavy adventu (2007), Staročeské Vánoce (2006) nebo České Vánoce v kuchyni (2005).

Dychtivce, kteří se dnes – pokud ovšem nezlobili – konečně dočkají vytoužené nadílky, připomínají různé vystavené adventní kalendáře. Tak zvaný jeruzalém, který byl jejich předchůdcem, a v němž se namísto dvířek se schovanou dobrotou postupně otvírala svítící okénka, tu tentokrát není, návštěvníci předchozích výstav si na něj ale budou pamatovat – stejně jako na vánoční hvězdu Olgy Havlové, kterou tehdejší první dáma dostala k Vánocům v roce 1993 a která zase letos o kousek povyrostla.

Výstavu pořádají Botanická zahrada Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze, Botanická zahrada hlavního města Prahy, nakladatelství Argo, Polabské národopisné muzeum v Přerově nad Labem, firma Rosa, Lesy Hlavního města Prahy – Okrasná školka Ďáblice a firma Bonsai květiny Petra Herynka. Mediálními partnery jsou časopis Zahrádkář a rádio Blaník. Na výstavě si lze zakoupit i vánoční výrobky od lidových tvůrců – pro ozdobu i na zub.
Zvětšit mapu

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Berlinale promítne i filmy v české koprodukci, včetně restaurované Panelstory

Mezinárodní filmový festival Berlinale uvede letos nejméně dva snímky, které vznikly v české koprodukci, vyplývá z programu přehlídky. V ní figuruje krátký animovaný film En, ten, týky! režisérky a animátorky Andrey Szelesové a snímek Roya íránské režisérky Mahnáz Mohammadíové. Ve světové premiéře se představí také digitálně restaurovaná podoba snímku Panelstory režisérky Věry Chytilové.
včera v 10:44

Filmový svět letos láká na nové Avengers a Star Wars, ale i Odysseu od Nolana

Rok 2026 přinese na plátna kin návraty, superhrdiny, horory, sci-fi či adaptace literárních klasik. Fotogalerie chronologicky uvádí přehled zejména zahraničních filmů, které ve výhledech patří k těm nejvíce skloňovaným.
14. 1. 2026

Dirigent Hrůša je umělec roku, shodli se světoví hudební odborníci

Porota International Classical Music Awards (ICMA) složená z šéfredaktorů předních světových hudebních časopisů a zástupců významných kulturních institucí ocenila dirigenta Jakuba Hrůšu titulem Umělec roku. Ocenění označované někdy za „Oscara klasické hudby“ potvrzuje výjimečné postavení Hrůši na světové hudební scéně. V kategorii komorní hudby uspěl také český soubor Pavel Haas Quartet.
13. 1. 2026

Po Sudetském domě se Javůrek rozveselil Léty sametovými

Autor trilogie Sudetský dům Štěpán Javůrek vydává nový román. Po osudu lidí ze Sudet chtěl prý napsat něco veselého. Léta sametová jsou hořkosladkou komedií z přelomu osmdesátých a devadesátých let.
13. 1. 2026
Načítání...