Dva měsíce po tornádové smršti. Místo domů stojí nové základy, naději přinesli dobrovolníci

Nahrávám video

Dva měsíce uběhly od ničivého tornáda, které nemá v moderních dějinách Česka obdoby. Zasáhlo pět obcí na Břeclavsku a Hodonínsku, vyžádalo si oběti na životech a napáchalo miliardové škody. Živel poškodil přes tisíc domů, dvě stovky z nich musely k zemi. Česká televize sleduje několik příběhů lidí z postižených oblastí.

Petr Marada přišel při tornádu hned o pět střech. Na svém domě i na budovách, které ho živí – vinařství, skladu, vinných sklepech. Dům i vinařské provozovny už má sice pod střechou, jednu z nich budou však muset předělat.

„Na jednom sklepě jsou špatně položené střešní tašky. Nepřičítám to těm chlapům, byli to šikovní tesaři, akorát se spěchalo,“ svěřil se Petr Marada. Spěchat potřebuje i nadále, opravy a zateplování domu ale brzdí nedostatek řemeslníků i materiálu.

Kvůli tornádu přišel i o živobytí, polovinu révy mu zničily kroupy a nemá ani zázemí pro výrobu vína. Vybavení tak stojí na dvoře. „Máme rozbité nádoby, do všeho nám prší, práší se. Všichni se ptají: Proč nemáte nové víno? Ale kde bych ho dělal? Čím bych ho dělal, na čem bych ho dělal?“ přiblížil. Blíží se navíc vinobraní. „Když víte, že za čtrnáct dní začne burčák a nebudete mít čas, to je k vzteku,“ řekl. 

Ložnice v lisovně

Také Vít Pavka je vinařem, i když je to pro něj jen koníček. Vinný sklep se mu teď stal novým domovem, přespává v lisovně. Tornádo i jeho připravilo o střechu nad hlavou. Po dvou měsících je místo, kde stával jeho dům, prázdné. Zbyla z něj jen suť, kterou auta odvezla na skládku.

Základy v zemi naznačují, kde by měl stát dům nový. „Souhlas od stavebního úřadu snad mám, ale potřebuju dokončit stavební projekt, na to se momentálně čeká. Hledal jsem projekční kanceláře, ale opravdu jsou tak zaneprázdnění, že se musí čekat,“ popsal a dodal, že telefonáty už ani nepočítá.

Na jeho účtu už skončily stovky tisíc korun z různých sbírek. Přesný přehled ale nemá. „Abych řekl pravdu, já nevím, protože nemám přístup k internetu. Přístup jsem měl na tomto domě,“ řekl.

Děti vysypaly i drobné z pokladničky

O dům i hospodu přišel během smršti také Ivan Sečkář. To ale zdaleka nejsou ty největší ztráty, při tornádu zemřel jeho bratr. „To jsem se dozvěděl asi hodinu po tom tornádu. Volala mi neteř, že ho to zabilo. Předtím jsem si ještě říkal, že se to holt postaví znovu, ale tohle už se vrátit nedá,“ svěřil se.

Naději do rodiny začali nosit lidé, které ani neznali – dobrovolníci. „Přišel starší pán a zeptal se, jestli jsem majitelem té restaurace. Říkám, ano. Strčil mi do ruky peníze a šel pryč. Vhrkly mi slzy do očí. Takových momentů bylo daleko víc. Přijela rodina z Olomouce, přivezla nějaké peníze. A děti, že měly v autě pokladničku, tak se ještě vrátily, vysypaly pokladničku,“ popsal.

Restauraci, kterou založila babička a byla srdeční záležitostí celé rodiny, by chtěl Ivan Sečkář postavit znovu. V ideálním případě, aby stála příští rok, v roce, kdy měla původně slavit sté výročí.

Šest životů a miliardové škody, ale i stovky dobrovolníků

Tornádo si poslední červnový čtvrtek vyžádalo šest životů a poničilo na dvanáct set domů. Zasažené kraje a obce vyčíslily své škody na jednu a půl miliardy korun. Pokud se připočítají i škody na soukromém majetku, odhady převyšují deset miliard korun.

Ve dvou obcích tornádo vážně poškodilo i základní školy. V Moravské Nové Vsi je ještě šance, že by se v jedné z budov mohlo v září učit, děti z Hrušek budou muset dojíždět jinam. Týden před začátkem školního roku se vedení tamní školy chystá na velké stěhování.

Neštěstí vyvolalo také velkou solidaritu. V různých sbírkách charit a neziskových organizací se vybrala víc než miliarda korun. Lidé posílali peníze i na účet kraje, celkem asi 70 milionů.

S obnovou přišly ihned po neštěstí do zasažených obcí stovky dobrovolníků. Celkem se tam vystřídala taky více než tisícovka vojáků, v akci bylo přes sto kusů těžké techniky. Hasiči, policisté i armáda se podíleli na záchranných a likvidačních pracích, pomáhali odvážet odpad, vyslali i psychology a lékařský tým.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Jihomoravský kraj

MHD mají některá města zdarma, nově to zavedou i Klatovy

Autobusy městské hromadné dopravy v Klatovech budou od července vozit všechny cestující zdarma. Radnice chystá optimalizaci veřejné dopravy a chce ji především zrychlit. Dosud si pasažéři kupovali jízdenku přímo u řidiče, což vzhledem k počtu zastávek přinášelo značné zdržení. MHD zdarma zavedly v minulosti například Frýdek-Místek, Valašské Meziříčí nebo Kolín. Většina velkých měst ji nabízí jen určitým skupinám obyvatel, nejčastěji seniorům a dětem.
včera v 07:00

Drony pomáhají policii i strážníkům. Odhalují dopravní přestupky i černé skládky

Drony se stávají běžnou součástí kontrolních akcí dopravní policie. Ze vzduchu se hlídky zaměřují hlavně na rizikové úseky. Zařízení neměří rychlost, slouží jen jako záznamník některých přestupků – třeba jízdy na červenou nebo předjíždění kamionů. Drony začali využívat i strážníci, například v Ústí nad Labem nebo Kladně. Pomáhají mimo jiné při pátrání v nepřehledném a špatně přístupném terénu nebo při odhalování černých skládek.
včera v 06:01

Obce a městské části lákají učitele nabídkou bytů

Místo ve škole a k tomu obecní byt. Obce se snaží získat kvalifikované učitele, nabízejí jim proto obecní byty. Praha 13 už služební bydlení pro pedagogy plně obsadila a chystá další. Středočeské Černošice plánují dům s deseti byty pro zaměstnance základní školy. Radnice tak reagují na problémy škol se sháněním kvalifikovaných učitelů. ČT to potvrdily oslovené obce a základní školy. Zejména v okolí velkých měst vysoké ceny nájmů a dojíždění učitele od práce mimo centrum města často odrazují. Zvýhodněné bydlení se tak stává jedním z nástrojů, jak nové pedagogy přilákat a stávající udržet.
15. 5. 2026

Festival muzejních nocí začíná ve Znojmě, poslední „zhasne“ Praha

Přes šest set padesát nejen muzejních institucí po celé zemi se zapojilo do letošního Festivalu muzejních nocí. Akce umožňuje nahlédnout do expozic, výstav a dalších prostor netradičně i po zavíracích hodinách. Celostátní zahájení hostí 15. května Znojmo, oficiálně letošní program uzavře o necelý měsíc později Praha. Zahájení akce je spojeno s vyhlášením výsledků národní soutěže muzeí Gloria musealis.
15. 5. 2026

Řada zvířat využívá město pravidelně, mimo pozornost lidí, ukázal výzkum

Soužití lidí a volně žijících zvířat ve městech se neodehrává náhodně, ale řídí se jasnými zákonitostmi. Ukázal to tříletý výzkum brněnských vědců, kteří sledovali pohyb zvířat v městském prostředí. Nově vzniklá databáze má pomoci například s prevencí škod způsobených přemnoženými divokými prasaty. V jihomoravské metropoli jich je aktuálně přes tři stovky.
15. 5. 2026

Chytré technologie pomáhají seniorům být déle samostatní, lidskou péči ale zcela nenahradí

Moderní technologie mohou zlepšit kvalitu života seniorů, prodloužit jejich soběstačnost a snížit potřebu péče v domovech. Asistivní technologie se speciálními čidly hlídajícími seniora čtyřiadvacet hodin denně teď v praxi zkouší řada krajů i obcí. Někde je chtějí zavádět i do obecních bytů určených pro seniory. Odborníci upozorňují i na rizika, například falešný pocit bezpečí či otázky soukromí. Zdůrazňují, že rozhodovat má vždy lidský pečovatel.
14. 5. 2026

Brněnští vědci našli v buňce bod zlomu. Může v něm začít rakovina

Rakovina začíná nenápadně. Buňka si špatně vyhodnotí nějaký signál ze svého okolí a začne se chovat proti zájmu zbytku organismu. Vědci z brněnského institutu CEITEC Masarykovy univerzity teď popsali důležité podrobnosti, které by mohly vysvětlit, proč se tato „komunikační chyba“ objeví.
14. 5. 2026

Mrkání černých děr popsal brněnský student

V odborném časopise Astronomy and Astrophysics vyšla vědecká studie, kterou napsali brněnští vědci. Analyzovali v ní pozoruhodné „pomrkávání“ aktivních galaktických jader, jež může nabídnout pohled do míst, kam se jinak astronomům dívá zatím jen nesmírně obtížně.
13. 5. 2026
Načítání...