Soud zamítl reorganizační plán firmy NWT, který schválili věřitelé

Krajský soud v Brně zamítl reorganizační plán inovační a energetické firmy NWT z Hulína na Kroměřížsku, který na konci září schválili věřitelé firmy. Vyplývá to z usnesení v insolvenčním rejstříku. Spolumajitel společnosti sdělil, že NWT zvažuje další postup. Firma na sebe podala insolvenční návrh loni 12. října, když se dostala do potíží kvůli rostoucím cenám energií, které přeprodávala.

Do insolvenčního řízení se přihlásilo 603 věřitelů 618 pohledávek, část z nich ale nebyla uznána. Přihlášené pohledávky dosáhly 1,682 miliardy korun. „Dle našeho názoru jsme předložili nejlepší dosažitelné řešení, které si získalo podporu absolutní většiny věřitelů. Rozhodnutí soudu ale respektujeme. Z pohledu NWT nyní zvažujeme další postup,“ uvedl Jan Čermák za Servis-24, který je spolumajitelem firmy.

Reorganizační plán schválilo sto procent zajištěných a 98 procent nezajištěných věřitelů.

Soudkyně Renáta Maixnerová v usnesení mimo jiné uvedla, že v reorganizačním plánu nejsou řádně uvedené všechny pohledávky za majetkovou podstatou. Měla i další výtky. „Reorganizační plán musí být sestaven tak, aby údaje v něm obsažené věrně zobrazovaly ekonomické a právní možnosti dlužnice. Není tak například vůbec zřejmé, na základě jakých předpokladů vychází plán příjmů z tržeb, s nimiž souvisí i vznik dalších pohledávek za majetkovou podstatou a od nichž se odvíjí úhrada těchto pohledávek, a to jak dosud neuhrazených, tak nově vzniklých,“ stojí v usnesení.

Proti rozhodnutí soudu se může odvolat k Vrchnímu soudu v Olomouci jak NWT, tak věřitelé, kteří pro přijetí plánu hlasovali. Některý z věřitelů také může přijít s vlastním reorganizačním plánem. Poslední možností je vyhlášení konkurzu.

Podle znaleckého posudku by v případě konkurzu zajištění věřitelé získali 226,5 milionu korun a nezajištění 49 milionů korun. Firma upozornila, že při využití reorganizace by nezajištění uživatelé dostali padesát milionů korun.

Až do vyhlášení insolvence měla společnost deset divizí. Postupně ukončila činnost divizí pasivní domy, development, marketing a energie, která se věnovala dodávkám elektřiny a zemního plynu. V činnosti pokračovaly divize agro, ICT, elektro, energo, e-business a backoffice. V reorganizačním plánu chtěla NWT dosud fungující divize změnit na samostatné firmy, které konkrétní společnosti odkoupí. Společnosti Elektro Servis, Energo, ICT a Agro za části NWT mají zaplatit od šesti do tří milionů korun.

Kromě toho počítal plán s prodejem hmotného movitého majetku, pohledávek, duševního vlastnictví, smluvních vztahů a oběžných aktiv nové firmě Boff NWT za zhruba jedenáct milionů korun. Tato firma měla zároveň odkoupit aktiva NWT za 291 milionů, přičemž jeho závazky měla částečně uhradit a částečně převzít s ručením investičního fondu Ifis.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Čínská BYD připravila Muskovu Teslu o vedoucí pozici na trhu s elektromobily

Americkému výrobci elektromobilů Tesla vloni klesl odbyt na 1,64 milionu vozů z 1,79 milionu v předchozím roce, informovala v pátek firma. Odbyt Tesly se snížil už druhý rok za sebou. Přispěl k tomu mimo jiné pokles poptávky od zákazníků, kteří mají výhrady k politickým aktivitám jejího šéfa, miliardáře Elona Muska. Teslu tak v čele světového trhu s elektromobily nahradil čínský konkurent BYD.
před 2 hhodinami

Česká ekonomika vzrostla ve třetím čtvrtletí meziročně o 2,8 procenta

Česká ekonomika vzrostla v loňském třetím čtvrtletí meziročně o 2,8 procenta, což je nejrychlejší růst od druhého čtvrtletí 2022. Hrubý domácí produkt (HDP) byl proti předchozím třem měsícům vyšší o 0,8 procenta. Zpřesněný odhad zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ), který tak potvrdil údaje z konce listopadu. Podle analytiků byl hospodářský růst robustnější, než se očekávalo.
09:10Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Hosté speciálu Událostí, komentářů probrali výhled na rok 2026

Hosté novoročního speciálu Událostí, komentářů se zaměřili na projevy prezidenta Petra Pavla, předsedy vlády Andreje Babiše (ANO), rozdělení společnosti, politické spojování, budoucnost pro mladou generaci či hrdost a vlastenectví. Pozvání do debaty přijali novinářka a moderátorka Barbora Černošková, redaktor pro vědu a techniku z Deníku N Petr Koubský, jazykovědec Karel Oliva, zakladatel a ředitel Institutu 2050 Jan Krajhanzl, sociolog ze společnosti PAQ Research Daniel Prokop, akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich a ředitel Charity ČR Lukáš Curylo. Diskusí provázela Jana Peroutková.
před 9 hhodinami

Příběh černého uhlí se začíná uzavírat. Horníky čeká nová kapitola

Těžba černého uhlí má letos v Česku definitivně skončit. Na Karvinsku zbývá dotěžit posledních několik tisíc tun. Z šachet v regionu odejde v lednu a únoru 1600 lidí. Během prvních dvou vln propouštění odešly z dolů i stovky lidí. Většina z nich dostala odstupné a stále nepracuje. Podle některých i proto, že jim noví zaměstnavatelé často nenabízejí ani polovinu toho, na co byli zvyklí v podzemí. Jiní zkouší vlastní podnikání. Černouhelné hornictví skončí na Karvinsku po 250 letech. Jak to ovlivní trh práce, bude podle ekonomů jasnější za rok.
před 11 hhodinami

Před 35 lety lidé naplno pocítili přechod na tržní ekonomiku

Přesně před pětatřiceti lety lidé naplno pocítili přechod na tržní ekonomiku. Prvního ledna 1991 se totiž liberalizovaly ceny. Míra zdražování zákazníky obchodů překvapila. Máslo bylo do té doby všude za deset korun, cukr za osm, mléko za dvě, rohlík za třicet haléřů. Od ledna 1991 ale bylo najednou všechno jinak. Ceny se začaly lišit a navíc rychle stoupat. U základních potravin a potřeb sice vláda stanovila regulované maximální ceny, přesto očekávala, že inflace rychle poroste. Nakonec rostla ještě rychleji, než se předpokládalo. Z necelých deseti procent v roce 1990 vystřelila až nad 56 procent. Ekonomickou reformu a obnovení tržního hospodářství ale tehdy brala většina společnosti jako nutnost.
před 22 hhodinami

Rok 2026 v Česku: Nová vláda, obecní volby i změny v zápisech prvňáčků

Rok 2026 přinese řadu významných událostí a změn, a to i hned ve svém prvním měsíci. Nová vláda Andreje Babiše (ANO) bude v polovině ledna žádat sněmovnu o důvěru. Budoucí prvňáčky čekají přísnější pravidla odkladů docházky a nově také půjdou k zápisu už v lednu místo tradičního dubna. V tuzemsku také s uzavřením posledního dolu na Karvinsku skončí těžba černého uhlí. Na podzim budou lidé po čtyřech letech opět volit své obecní zastupitele a třetina země vybere i nové senátory.
31. 12. 2025

Bitcoin letos poklesl o téměř sedm procent na 87 tisíc dolarů

Nejrozšířenější kryptoměna bitcoin letos ztratila téměř sedm procent své hodnoty a na konci roku se obchodovala kolem 87 tisíc dolarů, tedy zhruba 1,79 milionu korun. Za letošní rok přitom bitcoin dosáhl svého dosavadního maxima přes 124 tisíc dolarů (2,6 milionu korun), ale také se propadl až k 76 tisícům dolarů (1,6 milionu korun). Vyplývá to z údajů serveru Kurzy.cz.
30. 12. 2025

Růst tuzemské ekonomiky očekávají odborníci i v příštím roce

Tuzemské ekonomice se letos dařilo – ve třetím čtvrtletí meziročně vzrostla o 2,8 procenta. Celoroční růst se podle odhadů resortu financí a analytiků ustálí na hodnotě dvě a půl procenta. The Economist zařadil v prosinci Česko na šesté místo v žebříčku nejlépe prosperujících ekonomik světa. Dle ekonoma Jana Bureše je však tento seznam zkreslující. Odborníci se shodují, že hospodářský růst může pokračovat i v dalším roce. Ekonom David Marek v této souvislosti zmínil překročení tří procent.
29. 12. 2025
Načítání...