Spotřebu energií se snaží snižovat podniky i domácnosti. V pololetí kleslo využívání plynu o pětinu

Nahrávám video
UDÁLOSTI: Češi šetří plynem
Zdroj: ČT24

Spotřeba plynu v Česku v letošním prvním pololetí klesla podle ministerstva průmyslu a obchodu o pětinu. Bylo co omezovat, protože spotřeba plynu je v Česku jedna z nejvyšších v Evropě. Politici vyzývají, aby se šetřilo dál. Věří, že se jim podaří zajistit dostatek dodávek odjinud než z Ruska, že při dalším podobném poklesu spotřeby jako v prvním pololetí, by jimi již Česko bylo plně zásobené.

V první letošním čtvrtletí spotřebovali nejvíce plynu velkoodběratelé – přes 1,1 miliardy metrů krychlových. Na druhém místě jsou domácnosti se spotřebou 944 milionů metrů krychlových.

Pro velké podniky, které jej ke své výrobě potřebují, je ale snížení spotřeby složité. Výrobce nábytku Ahrend podle svého generálního ředitele Petra Hampla nemůže s ohledem na technologické postupy například příliš snížit teplotu. Plánuje alespoň, že teplo ze strojů využije v zimě na topení a temperování výrobní haly.

Podařilo se ale ušetřit jeden den provozu v lakovně. Ta generuje nejvíc tepla. „Dostali jsme se na úsporu mezi pěti a osmi procenty. Tato úspora nám měsíčně vygeneruje úsporu v řádu statisíců korun,“ vyčíslil Hampl. 

Spotřeba zemního plynu leden–březen 2022
Zdroj: ERÚ

Domácnosti šetří na spotřebě ve velkém i malém. Solárními panely i pokličkami

Domácnosti, kterým dodavatelé předepisují čím dál vyšší zálohy na plyn i elektřinu, zkoušejí šetřit různými způsoby. Lze změnit technologii vytápění či ohřívání vody, ale to vyžaduje velkou počáteční investici. Petr Novák si na svůj dům pořídil solární panely.

„Doba je turbulentní, člověk neví, co bude. Mít zálohu, jistotu v soběstačnosti, si myslím, že je užitečné. Rostoucí ceny energií netřeba komentovat,“ popisuje svůj krok.

Očekává, že díky panelům ušetří ročně asi 35 tisíc korun, jejich pořízení ovšem stálo půl milionu. Potrvá tedy přes desetiletí, než „se zaplatí“. Laciná není například ani výměna elektrokotle za tepelné čerpadlo. Ta jsou obecně vhodná hlavně pro novostavby, respektive dobře zateplené domy, a ta nejúčinnější země–voda přijdou na statisíce.

Dotace na solární panely jsou zatím podle výkonného ředitele Solární asociace Jana Krčmáře k dispozici hlavně majitelům rodinných domů a pro firemní elektrárny. „I firmy mají o fotovoltaiku obrovský zájem,“ řekl v 90' ČT24. Mluvčí ČEZu Roman Gazdík doplnil, že energetická společnost za první pololetí instalovala více solárních panelů než za celý loňský rok.

Zatímco lidé žijící v rodinných domech mají nyní nové možnosti jak na energiích uspořit, v bytových domech naopak často nezbývá než snažit se šetřit v menší míře a místo pořizování nové techniky zkrátka hledat způsob, jak snižovat spotřebu té stávající. „Když vařím vodu, tak vždy s poklicemi, dávat jen tolik vody, aby to na vaření stačilo, ne zbytečně víc,“ popsala Lenka Krčmářová, jejíž domácnost je na plynu velmi závislá. Důslednější je i ve vypínání spotřebičů, které zrovna nepoužívá, a plánuje také, jak v zimě omezí vytápění.

Snížení teploty ušetří – v topení i bojleru. Má to ale i rizika

Podle Jana Truxy z poradenské společnosti EkoWATT platí domácnosti nejvíce za topení, potom za ohřev vody a významnou položkou je také chlazení a mrazení potravin. Na topení se podle něj dají ušetřit tisíce korun ročně. Jeden stupeň odpovídá úspoře čtyř až šesti procent z celkového účtu, vyčíslil. Zároveň je ale potřeba nenechat byt úplně vychladnout. „Je nesmysl úplně vypnout vytápění. Byt by mohl vychladnout, a potom déle trvá, než dosáhne požadované teploty,“ varoval Truxa.

Nahrávám video
Události, komentáře: Hledání úspor ve výdajích za energie
Zdroj: ČT24

Úspory na pohled zanedbatelné, ale v důsledku i docela velké, lze dosáhnout například i vypínáním elektroniky, která obvykle v domácnostech běží nepřetržitě, jako jsou routery a switche. „Tato zařízení mohou řádově odebírat desítky wattů. Když si to přepočítáte na dnešní energie, jsme na tisícikorunách,“ upozornil Jan Truxa. Zároveň však nepovažuje za zásadní „žrouty“ energie spotřebiče ve stand by módu.

Některé domácnosti mají také rezervu k úsporám skrytou v bojlerech. Elektrické ohřívání vody je nákladné a spotřeba závisí i na teplotě, kterou voda v nádrži má. „Kdybychom snížili teplotu z 65 na 45 stupňů – což na mytí bohatě stačí – při těch cenách představuje asi dvě stě korun, úsporu“ nastínil Bořivoj Šourek z Univerzitního centra energeticky efektivních budov ČVUT.

Snižovat teplotu v bojlerech ale na druhé straně nelze nezřízeně. Jde i o to, jakou teplotu vyžaduje konstrukce potrubí a také o to, že se ve vodě v nedostatečně ohřáté nádrži mohou držet mikroorganismy. Zmíněných 45 stupňů Celsia je minimum, doporučená je padesáti- až pětapadesátistupňová teplota.

Konec růstu cen? Není na obzoru

Ředitel Institutu prevence a řešení předlužení Radek Hábl očekává, že ceny energií porostou dál, a úspory budou o to důležitější. „Pořád vidíme ceny, které nekopírují spotové ceny. Spotové ceny elektřiny i plynu jsou zhruba na pěti stech procentech toho, co bylo v loňském roce, a ještě se plně nepropsaly do koncových cen. Dodavatelé energií budou i na podzim dále zdražovat a nebudou to jednotky procent, budou to spíše desítky procent,“ očekává.

Nejvýrazněji podle něj pociťují zdražování domácnosti, kterým zkrachoval dodavatel, a také ty, kterým právě skončila krátkodobá fixace. Ostatním se ceny zvyšují postupně. Varoval, že hrozí, že se kvůli stále dražším vyúčtováním může leckdo zadlužit. „Spousta domácností to řeší velmi zkratkovitě (…), že si jdou půjčit k nebankovní společnosti,“ upozornil Hábl.

Nahrávám video
90' ČT24: Fotovoltaický boom v Česku a jak jinak ušetřit
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Juchelka mluví o „porodních bolestech“ superdávky. Dle Jurečky se vědělo, že to nebude jednoduché

Nová superdávka se má místo od května dostat k příjemcům až v srpnu. S návrhem hned v prvním čtení souhlasila sněmovna, předloha jde do Senátu. Podle exministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) všichni věděli, že „najet na superdávku“ nebude jednoduché. Současný šéf resortu Aleš Juchelka (ANO) zmínil, že zatím neví, jak se projeví superdávka na rozpočtu. V debatě v Událostech, komentářích se věnovali také možným změnám v oblasti důchodů. Pořadem provázel Lukáš Dolanský.
před 19 hhodinami

Schillerová bude chtít přesvědčit prezidenta k podpisu rozpočtu

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) je připravena po schválení letošního státního rozpočtu ve sněmovně o něm jednat s prezidentem Petrem Pavlem a ráda by ho přesvědčila, aby ho podepsal, řekla v diskusním pořadu televize Nova Za pět minut dvanáct. Podle prezidenta se totiž zdá, že návrh rozpočtu je v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Na to upozorňuje i Národní rozpočtová rada, ale Schillerová to odmítá.
včera v 14:41

Ševčík a Havránek se přeli, jestli rozpočet porušuje zákon

Návrh státního rozpočtu na letošní rok prošel prvním čtením. Opozice kritizovala hlavně schodek ve výši 310 miliard, její zástupci tvrdí, že vláda porušuje zákon o rozpočtové odpovědnosti. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) návrh vychází z reálných základů. „Obcházení zákona je přirozené v tom, že si řeknete hned na začátku, že ho nebudete dodržovat. To je ten případ, který máme dnes, kdy se vláda Andreje Babiše (ANO) v této věci rozhodla, že zákon nebude dodržovat,“ řekl v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou poslanec Jiří Havránek (ODS). „Nemyslím si, že jsme něco porušili. My jsme projednávali vrácený rozpočet. (...) Ten rozpočet nebyl věrohodný, chyběla tam celá řada položek,“ podotkl poslanec Miroslav Ševčík (za SPD).
13. 2. 2026

Reálné příjmy domácností začaly v roce 2024 opět růst

Reálné čisté příjmy domácností v Česku předloni po dvouletém propadu znovu vzrostly. Zvedly se o tři procenta. Rodiny si tak mohly za své peníze pořídit víc. Na osobu v roce 2024 v průměru měly 293 853 korun, tedy měsíčně 24 488 korun, uvedl statistický úřad. Dál ale platí, že zhruba každý desátý obyvatel je ohrožený příjmovou chudobou. Náklady na bydlení pak odčerpají zhruba 16 procent z čistého výdělku domácností. Nejvíc – skoro třetinu příjmů – dají za bydlení ti, kteří platí nájem. V něm pak žije skoro polovina z neúplných rodin s dětmi. I proto jsou samoživitelé a senioři nejčastěji ohroženi chudobou. „Například rodina se dvěma menšími dětmi musela mít v roce 2025 k dispozici minimálně 40 089 korun na domácnost za měsíc, aby nespadla pod hranici ohrožení příjmovou chudobou,“ spočítali statistici.
13. 2. 2026

Spokojenost Čechů se členstvím v EU vzrostla. Podpora eura zůstává nízká

S členstvím v Evropské unii je v Česku spokojeno 57 procent lidí, což je nejvíc za patnáct let, vyplynulo z průzkumu, který agentura STEM provedla těsně po loňských sněmovních volbách. Na téměř dvě třetiny se zvýšil podíl lidí, kteří by v případném referendu hlasovali proti vystoupení z Unie. Mírně na 23 procent ubylo podporovatelů zavedení eura.
12. 2. 2026

V předčasném důchodu bylo loni dosud nejvíc lidí. Přibývá jich dlouhodobě

V Česku byl loni v předčasném důchodu rekordní počet lidí. Ke konci prosince 2025 jich Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) evidovala přes 765 tisíc. Tvořili tak téměř třetinu všech starobních důchodců. Nejvíc předčasných penzistů bylo v Moravskoslezském kraji. Měsíčně lidé v předčasném důchodu dostávali v průměru o pět set korun méně než ostatní penzisté. Celkem bylo ke konci prosince podle mluvčí ČSSZ Jitky Drmolové ve starobním důchodu 2,3 milionu seniorů.
12. 2. 2026

Sněmovna reprezentantů USA odhlasovala zrušení cel vůči Kanadě, na řadě je Senát

Americká Sněmovna reprezentantů v noci na čtvrtek těsnou většinou odsouhlasila rezoluci, která chce zrušit dovozní cla prezidenta Donalda Trumpa vůči Kanadě. Napsala to agentura AP, podle níž jde o vzácný, i když převážně symbolický projev nesouhlasu s agendou Bílého domu. Usnesení nyní zamíří do Senátu a po případném schválení k Trumpovi, který jej s největší pravděpodobností vetuje. Trump už v reakci republikánským zákonodárcům v obou komorách pohrozil neurčitými následky, pokud se pro návrh vysloví.
12. 2. 2026

Sněmovna podpořila základní parametry rozpočtu se schodkem 310 miliard korun

Poslanecká sněmovna hlasy vládní koalice ve čtvrtek v noci v úvodním čtení podpořila základní parametry návrhu státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, rozpočet nakonec skončil ve schodku 290,7 miliardy korun. Základní údaje, tedy příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání už nyní nemůže měnit. Poslanci nyní mohou navrhovat jen přesuny uvnitř rozpočtu.
11. 2. 2026Aktualizováno12. 2. 2026
Načítání...