ČEZ chce urychlit dosažení uhlíkové neutrality svých provozů o deset let

Nahrávám video
Události: ČEZ chce urychlit dosažení uhlíkové neutrality
Zdroj: ČT24

Energetická skupina ČEZ chce dosáhnout uhlíkově neutrálního provozu už v roce 2040, dosavadním cílem byl rok 2050. Vyplývá to z dobrovolné dohody o spolupráci při ochraně klimatu mezi ČEZem a ministerstvem životního prostředí, které v areálu vodní elektrárny ve Štěchovicích u Prahy podepsali ministryně Anna Hubáčková (za KDU-ČSL) a generální ředitel ČEZu Daniel Beneš.

Firma podle Beneše tohoto cíle dosáhne rozvojem obnovitelných zdrojů a rozvojem jaderné energetiky. „Máme projekt nového velkého tlakovodního reaktoru v Dukovanech, ale urychlíme všechny ostatní jaderné projekty,“ uvedl. Společnost se podle něj také intenzivně věnuje malým modulárním reaktorům, první by mohl vzniknout v Temelíně.  ČEZ nadále plánuje, že do roku 2030 vybuduje obnovitelné zdroje o výkonu 6000 megawattů (MW).

„Je to významné sdělení, je to významný signál i pro jiné firmy, i pro jiné resorty, hlavně pro ostatní znečišťovatele,“ uvedla Hubáčková.  Podle ní je možné, že ČEZ bude uhlíkově neutrální i dříve než v roce 2040. Ministerstvo chce společnosti jako ČEZ v přechodu na klimatickou neutralitu podporovat, hlavně při výstavbě obnovitelných zdrojů energie jako například inovativní fotovoltaiky a agrovoltaiky.

Plovoucí fotovoltaické elektrárny

„Hodnotím to jako ambiciózní cíl, jdou touto cestou dokonce rychleji, než jim stanoví naše úkoly,“ pochvaluje si Hubáčková. 

Nové fotovoltaické elektrárny mají vyrůst na místě klasických elektráren, na výsypkách, ale může to být i na hladině vody. První taková, zkušební, už plave na horní nádrži přečerpávací elektrárny Štěchovice.

„Testovali jsme hlavně mechanické vlastnosti, kdy se to hýbe spolu s hladinou, a ověřili jsme, že to nám funguje,“ potvrzuje vedoucí provozu elektráren Štěchovice Roman Pospíšil. 

Dva roky bude ještě uhlí zásadní

Beneš připomněl, že zatímco v minulých letech se sledovaly enviromentální cíle, nyní ČR a EU řeší také nezávislost na surovinách z Ruska a vysoké ceny energií provázané především s cenou ruského plynu. Jak bude vypadat blížící se topná sezona, lze podle něj těžko odhadovat.

„Je dost možné, že v nejbližším roce dvou budeme muset počítat s tím, že ještě emisní zdroje budou muset jet více, než se předpokládalo před rokem,“ podotkl. Poslední uhelná elektrárna ČEZ by podle něj mohla být odstavena v roce 2030, což Beneš považuje z pohledu války na Ukrajině za ambiciózní.

EU navíc podle něj počítá s postupným nahrazením nízkoemisních plynových zdrojů vodíkovými. Při investicích do nových elektráren a tepláren by tak podle Beneše mělo být zvoleno takové technologické řešení, které by přechod na vodík umožňovalo.  

Dohoda se státem navazuje na jinou, už z roku 2010, která se týkala hlavně snižování emisí dusíku, síry a dalších znečišťujících látek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Rostoucí ceny plynu, elektřiny či dopravy pociťují firmy i spotřebitelé

Zdražování plynu a zčásti i elektřiny už podle provedeného šetření pociťuje většina společností sdružených ve Svazu průmyslu a dopravy. Ekonomové předpokládají, že válka na Blízkém východě zbrzdí celé tuzemské hospodářství. Pokles HDP odhadují na několik desetin procentního bodu. Rozhodujícím faktorem nicméně bude délka konfliktu. První dodavatelé energií už také přistoupili ke zvýšení cen pro domácnosti.
před 42 mminutami

VideoHosté Událostí, komentářů probrali budoucnost USA v NATO i ceny paliv

Americký prezident Donald Trump oznámil další tvrdé údery na Írán i horizont možného konce operací na Blízkém východě. Naopak znovu zkritizoval spojence v NATO, zpochybnil i možné setrvání Washingtonu v Alianci. Debata v Událostech, komentářích se zaměřila i na ceny pohonných hmot, které vlivem blízkovýchodního konfliktu pokračují v růstu, a rozhodnutí vlády o regulaci marží. Diskuze se zúčastnili místopředseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti Denis Doksanský (ANO), místopředseda téhož výboru Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD), členka zahraničního výboru Katerina Demetrashvili (Piráti) a členka výboru pro evropské záležitosti Helena Langšádlová (TOP 09). Do debaty, jíž provázel Lukáš Dolanský, se připojil i brigádní generál v záloze František Mičánek.
před 18 hhodinami

Trump zavádí nová cla na léky. Týkají se i EU

Americký prezident Donald Trump oznámil zavedení nových cel na některé farmaceutické produkty. Léky z Evropské unie, Japonska, Jižní Koreje a Švýcarska budou podléhat clu ve výši patnáct procent, zatímco dovoz z Velké Británie bude zatížen desetiprocentním clem. Stalo se tak rok po takzvaném Dni osvobození, kdy americký prezident poprvé oznámil uvalení vysokých cel na většinu zemí světa, uvedl irský ekonomický server Business Plus.
před 20 hhodinami

Zakladatel obuvnického impéria a vizionář Tomáš Baťa se narodil před 150 lety

Tomáš Baťa vstoupil do historie jako zakladatel obuvnického impéria, které dalece přerostlo hranice Československa a funguje dodnes. Největšího rozmachu podniku se sídlem ve Zlíně se ovšem nedožil – zahynul v 56 letech v červenci 1932 při leteckém neštěstí v Otrokovicích, když se chystal na obchodní cestu do Curychu. Vedení firmy pak převzal jeho poloviční bratr Jan Antonín Baťa. Odborníci i obdivovatelé baťovského podnikatelského zázraku se dodnes přou o to, který ze sourozenců byl úspěšnější. Tomáš Baťa se narodil před 150 lety, 3. dubna 1876, ve Zlíně.
včera v 06:59

Hormuzský průliv je další výzvou pro globalizaci

Otázky o budoucnosti globalizace vyvolala íránská blokáda Hormuzského průlivu, která vedla k přerušení vývozu klíčových surovin z Perského zálivu. Mimo ropu a plyn se jedná o močovinu, nezbytnou k výrobě hnojiv, nebo helium, které je potřebné při výrobě mikročipů pro umělou inteligenci či diagnostické přístroje. Výpadek těchto surovin dopadá na obyvatele všech kontinentů. Válka na Blízkém východě zároveň změnila námořní trasy a připomněla zranitelnost klíčových průlivů a průplavů.
včera v 06:00

Studie: Pomalá digitalizace a byrokracie připravují stát o desítky miliard ročně

Pomalá digitalizace a také byrokracie u malých firem můžou letos tuzemskou ekonomiku připravit až o 90 miliard, vyplývá ze studie pražské Metropolitní univerzity. Přitom elektronizace alespoň čtvrtiny malých podniků by zvýšila hrubý domácí produkt zhruba o 45 miliard korun. Malé firmy mohou nicméně nově využít bezplatné poradenství k digitálním nástrojům v rámci projektu Pro podnikavé.
včera v 05:01

Ceny ropy prudce rostou poté, co Trump řekl, že útoky na Írán budou pokračovat

Ceny ropy ve čtvrtek prudce rostou. Reagují na výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa, že Spojené státy budou dál útočit na Írán. Trump zároveň neuvedl konkrétní časový harmonogram ukončení války, což vyvolalo obavy investorů z trvalého narušení ropných dodávek. Přes den komodita dále zdražovala a americká lehká ropa WTI překonala hranici 110 dolarů za barel.
2. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026

Vláda bude denně určovat maximální cenu paliv

Vláda ve čtvrtek na mimořádném zasedání projednala opatření proti vysokým cenám pohonných hmot v Česku. Rozhodla o regulaci marží na 2,50 koruny u nafty i benzinu a snížení spotřební daně. Ta u nafty klesne o 2,35 koruny. U benzinu se daň měnit nebude. Kabinet také denně určí maximální cenu paliv, uvedl premiér Andrej Babiš (ANO). Opatření začnou platit od středy 8. dubna.
2. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026
Načítání...