Po propadu, který vyvrcholil v dubnu, vzrostl v květnu zájem o hypotéky meziměsíčně o pětinu. Zároveň ale byla částka, kterou banky poskytly, o 60 procent nižší než loni ve stejném období. Úroková sazba u skutečně nově poskytnutých hypoték v dubnu vzrostla z dubnových 4,39 procenta na květnových 4,64 procenta, vyplývá z Hypomonitoru České bankovní asociace (ČBA).
V minulých měsících zájem o hypotéky podle ČBA klesal, v květnu se však ve srovnání s dubnem zvýšil. Zhruba o pětinu na 20,9 miliardy korun stoupl objem hypoték a obdobně se zvýšil i jejich počet. Po odečtení refinancování vzrostl v květnu objem úvěrů o 2,6 miliardy na 16,8 miliardy korun. I když to bylo meziměsíčně více, stále je to druhý nejnižší objem za poslední dva roky. Počet nově poskytnutých hypoték dosáhl 5300, asi o osm stovek více než v dubnu.
Zatímco meziměsíčně trh vzrostl, ve srovnání s rokem 2021 je zájem o hypotéky stále mnohem menší. Celkově činil meziroční propad 60 procent, u nově poskytnutých hypoték se poněkud zmírnil zhruba na 50 procent, zatímco v dubnu činil 55 procent, vyplývá ze statistik.
Hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler se nedomnívá, že by květnové meziměsíční zlepšení bylo předzvěstí návratu zájmu o hypotéky na úroveň podobnou té loňské. „Velmi pravděpodobně bude silný meziroční propad pokračovat, zájem o hypotéky se bude snižovat. Je to dáno tím, že hypoteční sazby jsou poměrně vysoké, zároveň je pravděpodobné, že ještě budou mírně růst – podle toho, jak vidíme, že se na trhu vyvíjejí úrokové sazby,“ poukázal.
Navíc k nižšímu zájmu o hypotéky podle něj přispěje kombinace neustále rostoucích cen nemovitostí a zpřísnění pravidel ze strany centrální banky.
Průměrná sazba je nejvýše od roku 2010. Roste zájem o kratší fixaci
Průměrná sazba dosáhla v květnu nejvyšší úrovně od poloviny roku 2010. Činí 4,64 procenta, což je o čtvrt procentního bodu více než v dubnu. Zvyšování hypotečních sazeb tak pokračuje patnáct měsíců v řadě. Stejně jako v předchozích měsících však ještě zachycuje také uzavřené smlouvy, které byly rozjednány s klienty v době, kdy byly úrokové sazby nepatrně nižší. Nabídkové ceny hypoték se nyní pohybují nejčastěji v poměrně širokém rozmezí od 5,5 do sedmi procent v závislosti na parametrech hypotéky.
Podle ředitele úvěrové divize Fio banky Marka Polky se požadavky klientů poněkud mění. „V posledním období pozorujeme určitou změnu v preferenci délky fixace, kdy aktuálně třetina klientů uzavírá smlouvu s fixací kratší, což je při dnešní úrovni sazeb a makroekonomickém výhledu jejich dalšího vývoje pochopitelné. Většina žadatelů však i nadále preferuje jistotu v podobě pětileté fixace, která je i o několik desetin procentního bodu levnější,“ poukázal.
Tržní úrokové sazby delších splatností dále postupně rostou v souvislosti se zrychlující inflací a růstem úrokových sazeb v zahraničí. „Například pětiletá úroková sazba se již postupně dostává k šestiprocentní hranici, desetiletá nedávno překonala pětiprocentní úroveň, kde byla naposledy před dvaceti lety. Tržní sazby jsou tak v současnosti zhruba o půl procentního bodu vyšší, než byly před měsícem. Zdražování hypoték tak bude v návaznosti na stále rostoucí cenu peněz pokračovat i v příštích měsících,“ uvedl Jakub Seidler.
Odpoledne ve vysílání ČT24 řekl, že je sice pravděpodobné, že například za dva roky budou sazby hypoték nižší než nyní, na druhou stranu ale nelze úplně očekávat, že by klesly nějak výrazně nízko, například k hranici tří, či dokonce dvou procent.
Domácnosti dluží bankám méně
Dluh domácností u bank v Česku letos v dubnu poprvé od ledna 2016 meziměsíčně klesl a snížil se o 19 miliard korun. Vyplývá to z výpočtů společnosti CRIF, které firma provedla na základě dat České národní banky a portálu www.informaceofirmach.cz. Pokles stavu úvěrů domácnostem byl ze statistického hlediska v dubnu 2022 ovlivněn odebráním licence Sberbank CZ. Po očištění tohoto faktoru se stav úvěrů zvýšil, i když mírněji než v předchozím měsíci, řekla mluvčí České národní banky Petra Vodstrčilová.
Vedle úvěrů na bydlení se podle ní zadlužení snížilo i v dalších segmentech, ať už jde o spotřebitelské úvěry, nebo o úvěry pro podnikatele a firmy. Naopak objem vkladů domácností po březnovém poklesu opět vzrostl, uvedla analytička CRIF Věra Kameníčková.
Že může výsledek, k němuž CRIF dospěla, souviset i tím, že v dubnu ze statistik nově vypadla Sberbank, která ztratila licenci, zdůraznil už během dne hlavní ekonom ČBA Seidler. „Tudíž není již součástí statistik koncem dubna, její aktiva však ještě jiné banky na trhu nepřevzaly,“ upozornil.
Zatímco zadlužení domácností, firem i živnostníků se v dubnu mírně snížilo, jejich úspory naopak většinou rostly. Snížily se pouze mezi živnostníky, u kterých šlo o sedmý pokles během osmi měsíců. Tentokrát o 2,3 miliardy korun, tedy o dvě procenta.
Vklady domácností se podle CRIF zvýšily o 35 miliard korun na 3,07 bilionu, vklady firem o dvě miliardy na 1,34 bilionu korun. Rozdíl mezi firemními vklady a úvěry se tak zvýšil na 119 miliard korun a byl po loňském srpnu druhý nejvyšší vůbec. „Až do pandemie měly firmy vždy půjčeno více, než kolik měly u bank uloženo. Poslední dva roky jsou ale opatrnější a namísto investic raději zvyšují své hotovostní rezervy,“ upozornila Kameníčková.
V dubnu se podle CRIF zlepšila platební morálka ve všech sledovaných kategoriích. Nejlépe na tom byly opět domácnosti. Ze všech půjčených peněz nesplácely pouze 1,39 procenta. U úvěrů na bydlení šlo o 0,8 procenta a u úvěrů na spotřebu o 4,29 procenta. Firmy nesplácely 3,65 procenta svých závazků a živnostníci 5,84 procenta.
