Celkový dluh obyvatel Česka dosáhl na konci prvního čtvrtletí 3,07 bilionu korun. Meziročně se zvýšil o rekordních 407 miliard korun. Růst zadlužení tak byl ještě vyšší než na konci roku 2021. Vyplývá to z údajů Bankovního a Nebankovního registru klientských informací. Za trend může pokračující zájem o hypotéky doplněný oživením poptávky po spotřebitelských úvěrech.
Objem dluhu z hypoték a úvěrů ze stavebního spoření meziročně vzrostl o 383 miliard korun, zatímco dluh z úvěrů na spotřebu se zvýšil o 23 miliard korun, ukázala data. Meziroční nárůst byl na konci letošního prvního čtvrtletí třikrát vyšší než na konci roku 2019. Zároveň dosáhl svého vrcholu.
„V dalších čtvrtletích už se takto vysokého čísla určitě nedočkáme. Důvodem je slábnoucí poptávka po úvěrech na bydlení, která se začala výrazněji projevovat během dubna. Do března se lidé naopak snažili sjednat hypoteční úvěr ještě podle starých pravidel. Strach z toho, že by na hypotéku po zpřísnění podmínek nemuseli dosáhnout, do značné míry vyrovnal vliv rychle rostoucích úrokových sazeb, který by za normální situace působil proti silné poptávce,“ vysvětlila výkonná ředitelka Bankovního registru Lenka Novotná.
Dluh z hypoték a úvěrů ze stavebního spoření v celém Česku podle dat vzrostl o 17,6 procenta. Například v Praze se zvýšil o 19,4 procenta a v Jihomoravském kraji o 19,1 procenta. Důvodem jsou mimo jiné stále rostoucí ceny nemovitostí ve velkých městech.
Objem dluhu z úvěrů na spotřebu se meziročně zvýšil o pět procent. Jde o největší meziroční nárůst od konce roku 2019, tedy od posledního čtvrtletí před vypuknutím pandemie. Během posledních dvou let objem dluhu ze spotřebitelských úvěrů stagnoval, nebo se dokonce snižoval.
„Lidé se začali vracet ke svým dřívějším spotřebním návykům, přestali šetřit a začali si více půjčovat na menší výdaje. Z pohledu chování klientů tak pomalu končí pandemické období, které bylo charakteristické extrémním zájmem o hypotéky a zároveň nízkým zájmem o úvěry na spotřebu,“ interpretuje data ředitel Nebankovního registru Jiří Rajl. Část lidí spotřebitelské úvěry využívá jako doplněk k hypotékám.
Pokles nespláceného dluhu
Objem nespláceného dluhu dosahoval na konci prvního čtvrtletí 28,1 miliardy korun a meziročně se tak snížil o 1,8 miliardy. Z toho 22,5 miliardy tvořil nesplácený dluh z úvěrů na spotřebu a 5,6 miliardy korun dluh z úvěrů na bydlení. Lidé tak nespláceli 4,4 procenta úvěrů na spotřebu a 0,2 procenta z toho, co měli půjčeno na bydlení.
Během prvního čtvrtletí stále ještě pokračoval trend posledních několika let, který je charakteristický poklesem nespláceného dluhu za situace, kdy celkové zadlužení obyvatel výrazně roste. „Předpokládáme však, že tento stav se začne měnit během letošního roku. Řada lidí bude po refixaci hypoték splácet měsíčně o několik tisíc korun více a k tomu výrazně rostou další náklady, jako je cena tepla nebo potravin,“ podotkl Rajl.
S objemem nespláceného dluhu se snížil také počet lidí, kteří své finanční závazky nedokázali plnit. U úvěrů na spotřebu nesplácelo z 2,28 milionu klientů své závazky 176 tisíc lidí, meziročně o sedm tisíc méně. U úvěrů na bydlení to bylo 10 644 lidí z 1,1 milionu, meziročně o 2606 méně. Zatímco u úvěrů na spotřebu své dluhy nesplácelo 7,7 procenta lidí, u úvěrů na bydlení šlo o jedno procento.
