Hospodářský růst v EU zpomalil, inflace v eurozóně je rekordní

Hospodářství EU v prvním čtvrtletí vykázalo podle sezonně přepočtených údajů proti předchozím třem měsícům růst o 0,4 procenta, o desetinu procentního bodu méně než v posledním čtvrtletí loňského roku. Ukázal to rychlý odhad úřadu Eurostat. Z něj dále vyplývá, že míra inflace v zemích eurozóny v dubnu vystoupila na rekordních 7,5 procenta, v březnu byla na 7,4 procenta. Prudce vzrostly ceny energií, výrazně se ale zvýšily i ceny potravin. Rychlý odhad neobsahuje data za celou EU.

V meziročním srovnání naopak tempo růstu hrubého domácího produktu (HDP) zrychlilo na 5,2 procenta ze 4,9 procenta v závěru loňského roku. Meziroční růst je dán především faktem, že před rokem na hospodářství dopadala omezení spojená s pandemií covidu-19.

V 19 členských zemích platících eurem tempo růstu mezičtvrtletně zpomalilo z 0,3 na 0,2 procenta. Meziročně ale růst v eurozóně stejně jako v celé sedmadvacítce zrychlil, a to ze 4,7 procenta na pět procent.

Rychlý odhad je založen pouze na dílčích údajích, které se budou dál zpřesňovat. Eurostat má zatím k dispozici za první čtvrtletí údaje z jedenácti států, mezi nimiž vykázalo nejvyšší mezičtvrtletní růst Portugalsko (2,6 procenta), Rakousko (2,5 procenta) a Lotyšsko (2,1 procenta).

Česká ekonomika vzrostla proti předchozímu čtvrtletí o 0,7 procenta, německá o 0,2 procenta, zatímco ve Francii se hospodářský růst zastavil. Pokles ekonomiky zaznamenala proti předchozím třem měsícům Itálie (-0,2 procenta) a také Švédsko (-0,4 procenta).

Inflace je výrazně nad cílem ECB

Míra inflace v eurozóně zůstává vysoko nad cílem Evropské centrální banky (ECB), která jej stanovila na dvě procenta. Ve srovnání s předchozím měsícem se ceny zvýšily o 0,6 procenta.

Ceny energií se v dubnu meziročně zvýšily o 38 procent, ceny potravin, alkoholu a tabáku pak vzrostly o 6,4 procenta. Ceny neenergetického průmyslového zboží stouply o 3,8 procenta a ceny služeb o 3,3 procenta.

Takzvaná jádrová inflace, která nezahrnuje kolísavé ceny čerstvých potravin a energií, zrychlila na 3,9 procenta z březnových 3,2 procenta. Bez zahrnutí cen energií, potravin, alkoholu a tabáku ceny vzrostly o 3,5 procenta.

Podle předběžného odhadu nejvíce rostly ceny v Estonsku, kde inflace zrychlila na 19 procent z březnové hodnoty 14,8 procenta. V Litvě inflace činila 16,6 procenta. O více než deset procent ceny stouply v Lotyšsku, Nizozemsku a na Slovensku.

Zpřesněnou zprávu s dalšími podrobnostmi a údaji za celou Evropskou unii zveřejní statistický úřad 18. května.

ECB měnovou politiku nemění

ECB tento měsíc nechala svou měnovou politiku beze změny. Potvrdila tak, že program nákupů dluhopisů v rámci podpůrného programu APP ukončí ve třetím čtvrtletí. Hlavní úroková sazba zůstala na rekordním minimu nula procent. Šéfka ECB Christine Lagardeová v rozhovoru s televizí CNBC uvedla, že ECB pravděpodobně ukončí program nákupů dluhopisů na začátku třetího čtvrtletí a že základní úroky zvýší ještě před koncem letošního roku.

ECB v červnu představí nové makroekonomické prognózy. V březnu centrální banka zvýšila odhad letošní průměrné inflace v eurozóně na 5,1 procenta z 3,2 procenta předpokládaných v prosinci.

Mezinárodní měnový fond (MMF) očekává, že míra inflace v eurozóně se letos více než zdvojnásobí a z loňských 2,6 procenta vystoupí na 5,3 procenta. V příštím roce počítá měnový fond s poklesem inflace, a to na 2,3 procenta.