Z Ruska už odešlo tři sta mezinárodních firem, dalších pět set významně omezilo působnost

3 minuty
UDÁLOSTI: Z Ruska odešlo 304 mezinárodních společností
Zdroj: ČT24

Z ruského trhu kvůli vpádu ruské armády na Ukrajinu už odešlo 304 mezinárodních společností, dalších 381 dočasně omezilo většinu aktivit a 114 firem utlumilo nejvýznamnější část své činnosti. Vyplývá to ze šetření výzkumníků z americké Yaleovy univerzity. Mezi společnosti, které omezují svou přítomnost na ruském trhu, nejnověji patří automobilky Jaguar-Land Rover a Volvo.

Více než tisícovku firem experti z Yale ohodnotili písmeny A až F podle míry jejich zapojení do obchodování s Ruskem. „Jedna z českých firem, která mě svým krokem ohromila – a připadala mi opravdu inspirativní – byl Elekon, který prodává časoměrná zařízení. Oni na dálku vypnuli hodiny na Ruské akademii věd. To si myslím, že je strašně silné vyjádření postoje,“ sdělila spoluautorka výzkumu Georgia Hirsty.

Vedle uvedených firem, které na trhu neobchodují, nebo svou činnost významně omezily, v podnikaní (bez dalších investic) pokračuje 143 subjektů, dalších 183 firem činnost neomezilo vůbec.

„Firmy, které své aktivity jen přerušily, v některých případech stále platí své zaměstnance. Vnímáme to jako chybu, i když je to jejich věc. Ale podkopává to snahy udusit Putinovu válečnou mašinérii tím, že pořád do jeho systému vkládají peníze,“ sdělil autor výzkumu Jeffrey Sonnenfeld.

Odejít a vrátit se

Některé firmy se navíc do Ruska po pauze vyvolané první fází války vrátily, a to včetně českého výrobce pneumatik a automobilových dílů Continental. Hlavní důvodem je podle něj obava o bezpečí zaměstnanců.

„V ruském výrobním závodě Continental v Kaluze pracuje více než třináct set zaměstnanců, kteří čelí vyhlídce na přísné trestní postihy, pokud neuspokojí místní poptávku. Dočasné obnovení výroby v závodě v Kaluze není v žádném případně motivováno ziskem,“ prohlašuje mluvčí Continental Barum Otrokovice Regina Feiferliková.

Českou společností, která ruský trh naopak opustila, je severočeský Jablotron. „Nepřemýšleli jsme o tom moc dlouho, protože jestli jsme si uvědomili, že je třeba burcovat ruskou veřejnost,“ sdělil spolumajitel Jablotronu Dalibor Dědek.

Výzkumníci plánují seznam dále aktualizovat, dokud válka na Ukrajině neskončí. A říkají, že už je začali oslovovat právníci těch firem, které byly zařazené do nejhorších kategorií.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...