Opatřením proti energetické chudobě má být i navýšení životního minima. Debata nekončí, podotýká Stanjura

V připravovaném balíčku proti energetické chudobě je také navýšení životního minima. O tomto opatření informoval na CNN Prima News vicepremiér Vít Rakušan (STAN). Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v Otázkách Václava Moravce v ČT navýšení životního minima nevyloučil, má to však podle něj dopad na systém dávek a debata není uzavřená. Pro samotného dospělého činí životní minimum teď 3860 korun. V rodině je pak částka pro dospělé i děti nižší. Návrhy kroků předloží ministr průmyslu Jozef Síkela (za STAN).

„Ministr průmyslu Síkela bude příští týden představovat na jednání koaliční pětky (šéfové koaličních stran) opatření proti energetické chudobě. Příklad opatření je valorizace životního minima. Je to obrovsky rychlá záležitost. Je to nařízení vlády,“ uvedl Rakušan. Podotkl, že navýšení minima pomůže nejpotřebnějším domácnostem rychle.

Návrh na mimořádné zvýšení minima potvrdil na svém Twitteru i Síkela. „V uplynulém týdnu se nám také podařilo dotáhnout u Evropské komise notifikaci kompenzací nepřímých nákladů pro energeticky náročné. Další detaily představím koaličním kolegům v úterý,“ napsal.

Ministr financí Stanjura uvedl, že krok s valorizací životního minima nevylučuje, vláda však o něm musí debatovat. Má dopad na systém dávek a podle ministra je nutné věc promyslet s ohledem nejen na letošní, ale i na příští rok. Zopakoval postoj vlády SPOLU a Pirátů se STAN, která odmítá plošná řešení. Jsou podle Stanjury nejdražší a pomáhají i těm, kteří to nepotřebují. Zmínil například odpuštění DPH na energie, které pro závěr loňského roku schválila minulá vláda ANO a ČSSD.

Životní minimum se naposledy upravovalo v dubnu 2020

Životní minimum stanovuje vláda svým nařízením. Podle zákona je může valorizovat od ledna, pokud náklady na výživu a osobní potřeby za příslušné období rostly aspoň o pět procent. Může je upravit ale i v mimořádném termínu.

  • Životní minimum je minimální společensky uznaná hranice peněžních příjmů k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb.
  • Životní minimum pro dospělého, který žije sám, činí teď 3860 korun. V rodině je částka pro dospělé i děti nižší.
  • U první dospělé osoby v domácnosti dosahuje 3550 korun, u druhé 3200 korun.
  • U dětí do šesti let je to 1970 korun, od šesti do 15 let 2420 korun a od 15 do 26 let pak 2770 korun.
  • Existenční minimum je minimální hranicí peněžních příjmů, která se považuje za nezbytnou k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb na úrovni umožňující přežití. Tento institut byl vedle životního minima zaveden z důvodu větší motivace pro dospělé osoby v hmotné nouzi, uvedlo ministerstvo práce a sociálních věcí. Existenční minimum nelze použít u nezaopatřeného dítěte, u poživatele starobního důchodu, u osoby invalidní ve třetím stupni a u osoby starší 68 let.
  • Existenční minimum je nyní 2490 korun.

Životní minimum se upravovalo naposledy v dubnu 2020. Ceny v Česku od té doby výrazně vzrostly. Zdražují energie i potraviny a ostatní zboží. Ministerstvo práce už dříve sdělilo, že podmínky pro navýšení se kvůli vysokému růstu cen už naplnily.

Poslední úprava minima zohledňovala růst cen do konce září 2019. Při navyšování by se tedy podle stanovených pravidel měl posuzovat vývoj od října 2019. Podle údajů statistického úřadu od té doby do letošního února spotřebitelské ceny v Česku vzrostly o 17,3 procenta. Pokud by se životní minimum upravilo zhruba o sedmnáct procent, činilo by pro samotného dospělého asi 4520 korun, tedy o 660 korun víc. Pro státní kasu by to nejspíš znamenalo výdaj o několik miliard korun ročně navíc.

Životní a existenční minimum hraje roli při posuzování nároku na pomoc od státu i při stanovení výše některých dávek. Po případném zvýšení minima by například víc rodin než teď dosáhlo na přídavky na děti či na porodné. Zvýšily by se i příspěvky pro pěstouny z řad příbuzných. Roli minimum hraje pro přiznání zvýšení příspěvku na péči či pro stanovení výše dávek mimořádné okamžité pomoci. Vyšší by byla také částka nezabavitelného minima u dlužníků. Od minima se případně odvozují i alimenty.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Města plánují na příští rok deficitní rozpočty, realita může být jiná

Města po celém Česku schvalují návrhy rozpočtů pro příští rok. I tentokrát mají ta největší v plánu hospodařit většinou se schodky. U Prahy a všech sedmadvaceti statutárních měst je schválený nebo navržený deficit dohromady přes 21 miliard korun. Realita se proti schválenému rozpočtu u měst často dost liší. Radnice tak třeba peníze neutratí a končí v plusu nebo na nule. Za přebytky na účtech je opakovaně kritizuje ministerstvo financí.
před 13 hhodinami

Chudobu způsobují hlavně drahé nájmy, ukazuje analýza a hledá řešení

Hlavní příčinou chudoby v Česku nejsou nízké příjmy, ale drahé a nedostupné bydlení. Zatímco podíl lidí žijících v nájmu v posledních letech roste, počet rodin i mladých, kteří si mohou dovolit vlastní bydlení, klesá. Nájemné se ale zvyšuje výrazně rychleji než výdělky, vyplývá z analýzy Platformy pro sociální bydlení a dalších organizací. Navrhují řadu opatření, jak krizi zmírnit už v nadcházejícím volebním období.
včera v 12:00

Hosté Událostí, komentářů debatovali o klimatických cílech EU

Evropský parlament oznámil odsunutí platnosti emisních povolenek ETS 2 na rok 2028. Nový klimatický cíl je pak do roku 2040 snížit emise o devadesát procent oproti roku 1990. Z pěti procent se ale členské státy budou moci vykoupit takzvanými uhlíkovými kredity. Podle poslankyně Bereniky Peštové (ANO) jsou cíle EU příliš ambiciózní, některé protichůdné a nesplnitelné. „Evropa v současné době svými nesmyslnými cíli páchá sebevraždu, ve smyslu sebevraždy průmyslové,“ uvedla Peštová v Událostech, komentářích. Poslankyně Gabriela Svárovská (Zelení, klub Pirátů) v debatě moderované Martinem Řezníčkem uvedla, že investice do zelené transformace je důležité provádět tak, aby směřovaly k perspektivním odvětvím a dekarbonizaci.
včera v 11:00

Neortodoxní, ale potřebné, říká o využití zmrazených aktiv Hulicius. Koten vidí rizika

Designovaný premiér Andrej Babiš (ANO) ve čtvrtek se šéfkou Evropské komise Ursulou von der Leyenovou hovořil o přípravách klíčového summitu, který se uskuteční za týden. Má rozhodnout mimo jiné o financování Ukrajiny pomocí půjčky ze zmrazených ruských aktiv. Babiš si zatím není jistý, jestli by se Česko mělo podílet na finančních zárukách. Poslanec Radek Koten (SPD) v Událostech, komentářích uvedl, že takový krok by mohl negativně ovlivnit finance eurozóny a destabilizovat finanční trh. Podle náměstka ministra zahraničí v demisi Eduarda Huliciuse (KDU-ČSL) jde o „neortodoxní“ nástroj, který je ovšem potřeba. Hosté v debatě moderované Martinem Řezníčkem probrali také jednání o příměří v ruské válce na Ukrajině a výdaje na obranu.
včera v 09:22

Objem hypoték v listopadu klesl

Banky a stavební spořitelny v Česku poskytly v listopadu hypotéky za 37,1 miliardy korun, což je proti říjnu pokles o čtyři procenta. Nové úvěry bez refinancování klesly podobně na 28,1 miliardy korun. Průměrné úrokové sazby nových úvěrů zůstaly na říjnových 4,48 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na českém trhu.
včera v 06:25

Trump nařídil centralizaci regulace AI na federální úrovni

Americký prezident Donald Trump nařídil v noci na pátek centralizaci regulace umělé inteligence. To by mělo znemožnit jednotlivým americkým státům schvalovat vlastní regulace AI, píše agentura Reuters. Převedení regulace na federální úroveň požadují velké technologické firmy.
včera v 03:35

Nůžky příjmů i bohatství se dál rozevírají. A stále rychleji

Jen tisícina procenta světové populace, tedy méně než šedesát tisíc multimilionářů, vlastní třikrát více bohatství než nejchudší polovina světa, vyplývá ze Zprávy o světové nerovnosti, která je založená na datech dvou set výzkumníků ve spolupráci s Rozvojovým programem OSN. Ti zároveň zjistili, že deset procent nejbohatších lidí na světě vydělává více než zbývajících devadesát procent dohromady.
11. 12. 2025

Brno bude příští rok hospodařit s výdaji téměř 26 miliard korun

S příjmy ve výši 21,3 miliardy korun a výdaji 25,7 miliardy korun bude v příštím roce hospodařit město Brno. Rozpočet navrhuje úvěr 3,6 miliardy korun na pokrytí kapitálových výdajů. Návrh rozpočtu ve středu schválili zastupitelé. Opozice se zdržela, nikdo nebyl proti. Zelení kritizují například to, že se město zadlužuje kvůli financování stavby multifunkční arény. Ocenili nicméně přehlednost materiálu. Na letošní rok 2025 schválili loni brněnští zastupitelé rozpočet města s příjmy 19,9 miliardy a výdaji 24 miliard korun.
10. 12. 2025
Načítání...