Zdražování pohonných hmot pokračuje. Nafta se za týden zvedla v průměru o více než korunu

Pohonné hmoty v Česku jsou nejdražší za téměř sedm let. Analytici si myslí, že jejich cena dál poroste. V průměru se za litr Naturalu 95 mezitýdenně platilo o 87 haléřů více, a to 35,47 koruny. Nafta stála ve středu 34,07 koruny za litr, což bylo o korunu a šestnáct haléřů víc než o týden dřív. Vyplývá to z informací společnosti CCS, která ceny sleduje.

Nejvýrazněji ceny pohonných hmot stouply v Praze, kde se benzin dostal nad šestatřicet korun. Víc platili řidiči naposledy ve druhé polovině listopadu 2014. Také cena litru nafty nyní poprvé od prosince 2014 přesáhla čtyřiatřicet korun. 

Nejlevnější benzin v republice se prodává na Prachaticku, kde litr stojí v průměru 34,73 koruny. Za naftu zaplatí řidiči nejméně ve Zlínském kraji, v průměru 33,68 koruny za litr. 

Podle analytiků cena pohonných hmot v Česku nadále poroste. Očekávají, že by ceny mohly vystoupat až ke čtyřiceti korunám za litr. „V zimě nelze vyloučit ceny benzinu v České republice až kolem čtyřiceti korun za litr, nafta by mohla být srovnatelně drahá, případně jen o několik desítek haléřů levnější,“ uvádí hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. 

Před rokem byl Natural 95 levnější o víc než 7,50 koruny, za diesel si tehdy čerpací stanice účtovaly v průměru o sedm korun méně.

Vývoj ceny pohonných hmot (v Kč/l)
Zdroj: Kurzy.cz

Důsledky zdražení ropy o desítky procent

Pohonné hmoty ve zdražování následují ropu, jejíž cena na světových trzích od začátku roku stoupla o desítky procent. Výraznější nárůst u nafty než u benzinu je podle analytiků daný prudkým zdražováním zemního plynu, se kterým souvisí vyšší poptávka po topném oleji.

Cena severomořské ropy se totiž dostala poprvé od roku 2018 nad úroveň čtyřiaosmdesáti dolarů (1840 korun) za barel. Ekonomové i politici připouštějí, že v zimě se barel ropy Brent může prodávat i za ceny kolem sta dolarů. „Nafta by mohla být srovnatelně drahá jako benzin. V poslední době to připustil ruský prezident Vladimir Putin, předtím podobnou prognózu publikovali například analytici Bank of America“ dodal Kovanda.

 „Aktuální energetická krize v Evropě a v Asii vyvolává na trhu paniku a jednotlivé země se snaží před zimou zajistit co nejvíce energetických komodit,“ myslí si analytik společnosti Finlord Boris Tomčiak, který také očekává další růst cen pohonných hmot v Česku.

„Ve druhé polovině října očekáváme další růst cen benzinu i nafty. Nafta by měla zdražit o dalších 80 haléřů, což je důsledek prudkého růstu ceny zemního plynu a s tím související vyšší poptávky po topném oleji. Benzin by měl zdražit o více než 60 haléřů,“ řekl.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Minutu po minutěSchillerová má návrh rozpočtu za reálný, opozice za nezodpovědný

Poslanecká sněmovna ve středu začala v úvodním kole projednávat návrh státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) na úvod svého vystoupení ve sněmovně zdůraznila, že předložený návrh je „úplný, reálný a pravdivý". Opozice podle ní nemá právo rozpočet kritizovat. Odmítla i výrok Národní rozpočtové rady (NRR), podle níž je rozpočet v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Opozice ve sněmovně návrh rozpočtu kritizuje. Je podle ní nezodpovědný.
06:00Aktualizovánopřed 2 mminutami

Hosté Událostí, komentářů debatovali o státním rozpočtu

Rozpočtový výbor v úterý doporučil schválit rozpočet na příští rok, který vláda Andreje Babiše (ANO) předložila se schodkem 310 miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je rozpočet realistický, pravdivý, a schodek je maximum možného. Opozice ho naopak tvrdě kritizuje. „Tenhle státní rozpočet jde úplně proti budoucím generacím, proti našim dětem, ti to všichni zaplatí na vyšší obsluze státního dluhu,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským místopředseda výboru Benjamin Činčila (KDU-ČSL). „Rozpočtovou odpovědnost ukážeme v dalších letech. Je potřeba připomenout, že jsme ten rozpočet zdědili, že tam byl rozpočet, ve kterém chyběly miliardy ve výdajích, (...) naopak tam byly zvýšené příjmy,“ podotkl místopředseda výboru Patrik Pařil (ANO).
před 5 hhodinami

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.
před 18 hhodinami

Část „dárků“ voličům bude velmi drahá, komentuje Horská návrh rozpočtu

Návrh státního rozpočtu na letošní rok je z hlediska vlády maximum chtěného, uvedla v Interview ČT24 ekonomka Helena Horská. Některé „dárky,“ které tak podle ní koalice dává svým voličům, ale budou velmi drahé, upozornila. Disciplína při sestavování rozpočtu se sice zhoršuje už roky, teď se to však děje ve velkém, dodala Horská v rozhovoru, který moderovala Barbora Kroužková.
před 18 hhodinami

Rozpočtový výbor doporučil schválit rozpočet se schodkem 310 miliard korun

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil v úterý hlasy koaliční většiny Poslanecké sněmovně schválit základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Jedná se o příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navržený schodek se má meziročně zvýšit na 310 miliard korun. Národní rozpočtová rada (NRR) vydala prohlášení, že závazný limit deficitu je 246 miliard, návrh ho tedy překračuje o 64 miliard korun.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Reportéři ČT zmapovali šedou zónu byznysu okolo pracovních agentur

Reportéři ČT pátrali v šedém byznysu pracovních agentur. Ti, kdo v této šedé zóně podnikají, se často pohybují na hraně zákona, nebo dokonce za ní. Lidé pracují v hrozných podmínkách, někdy i zcela na černo bez pracovní smlouvy. Stát přitom přichází ročně kvůli nezaplaceným daním a odvodům o desítky miliard korun. Existují tací, kteří na celém systému velice dobře vydělávají, a dokonce tvrdí, že mají kontakty na některá ministerstva, kde se řeší právě tento byznys. Na to, kdo jsou tito lidé a v čem selhává stát, se zaměřilo nové vydání pořadu Reportéři +.
včera v 10:14

Města přicházejí kvůli nezaplaceným pokutám o desítky milionů

Města a obce odepisují ročně desítky milionů korun na nezaplacených pokutách za porušování veřejného pořádku. Problém jim pomáhá řešit celní správa, která pro radnice dluhy také vymáhá. I ona ale dostane z dlužníků jen třetinu peněz, které mají zaplatit. Podle varování centrálního registru dlužníků by letos počet insolvencí mohl narůst až o padesát procent. A s tím i objem pokut, které zůstanou nezaplacené.
9. 2. 2026
Načítání...