Odbory v Liberty Ostrava vyhlásily stávkovou pohotovost. Odmítají půjčování emisních povolenek

Všechny odborové organizace působící v hutním podniku Liberty Ostrava vyhlásily stávkovou pohotovost. Současná celkově složitá situace podle nich ohrožuje chod firmy. Britský vlastník Liberty Steel Group vyhlásil na začátku minulého měsíce insolvenci. Odboráři se také obávají, že ostravská společnost přijde o emisní povolenky, které si několik let šetřila.

Liberty Ostrava je od roku 2019 součástí Liberty Steel Group z globálního koncernu GFG Alliance britského podnikatele Sanjeeva Gupty. Greensill Capital, který je stěžejní financující institucí GFG, vyhlásil na začátku minulého měsíce insolvenci. Gupta pak požádal britskou vládu o podporu 170 milionů liber (5,2 miliardy korun), což britská vláda odmítla.

Předseda základní organizace OS KOVO Liberty Česká republika Petr Slanina řekl, že odboráři vývoj situace sledují s velkým znepokojením. „Jednoznačně odmítáme variantu zapůjčení emisních povolenek Liberty Ostrava rumunské huti v Galati patřící do skupiny Liberty Steel. Podle informací ve světových médiích nedisponuje rumunská huť aktuálně žádnými emisními povolenkami, neboť v loňském roce prodala povolenky v objemu sto milionů eur, přičemž v dubnu musí odevzdat povolenky v potřebné výši,“ uvedli odboráři.

Emisní povolenky jsou posledním kapitálem

Ostravská huť v minulých letech emisní povolenky šetřila a chce je využít k financování nezbytné modernizace huti, především k výstavbě hybridních pecí v ocelárně a k pořízení modernějších technologií pro válcovny. „Povolenky v objemu přes pět milionů kusů při ceně kolem čtyřiceti eur za jednu jsou aktuálně tím posledním kapitálem, který ostravské huti zůstal po necelých dvou letech fungování ve skupině Liberty Steel.

Využití emisních povolenek pro modernizaci huti je navíc součástí dohody skupiny Liberty s naší organizací, uzavřené v době koupě,“ uvedli odboráři. Hodnota povolenek je tak podle nich přes 200 milionů eur (přes 5,2 miliardy korun).

Liberty Steel ztrácí podle odborů důvěru na trhu

Odboráři apelují na členy managementu ostravské huti, aby se zdrželi všech kroků, jejichž důsledkem by mohlo být vyvedení majetku z podniku. „Považujeme za nezbytné prověřit, kde se aktuálně nachází finanční prostředky ve výši dvou miliard korun, které Liberty Ostrava získala jako provozní úvěr ze státního programu COVID se státní zárukou EGAP. Z půjčky ostravská huť dosud nečerpala žádné prostředky. Podle informací vedení skupiny Liberty Steel jsou tyto finance na účtu instituce Greensil, která je v insolvenci a u skupiny Liberty má pohledávky v řádech miliard eur,“ uvedli odboráři. Vnímají jako velké riziko, že tyto prostředky budou nedostupné, přičemž už v současnosti podle nich musí ostravská huť hradit úroky z tohoto úvěru.

Skupina Liberty Steel podle odborů ztrácí důvěru trhu a část obchodních partnerů žádá platby za dodávky surovin předem. Přesto se ostravské huti podařilo v letošním prvním čtvrtletí vytvořit hrubý provozní zisk přes 60 milionů eur (přes 1,5 miliardy korun), když od ledna 2019 do 30. června 2020 byl její provozní výsledek záporný.

Huť má podle koncernu dostatek zakázek

„Jsme hluboce zklamáni reakcí odborů v Liberty Ostrava na současnou situaci, čímž se ještě více prohloubí nejistota po pádu Greensill. Jsme připraveni vše prodiskutovat a vysvětlit, abychom rozptýlili obavy zástupců zaměstnanců,“ napsala GFG Alliance.

Uvedla, že od akvizice v červenci 2019 investovala do LO více než 140 milionů eur (okolo 3,6 miliardy korun) na podporu huti za nejhlubší krizi v ocelářství za poslední desetiletí. I díky tomu se podle skupiny výroba huti za první čtvrtletí meziročně zvýšila o více než 20 procent a byla o více než 70 procent vyšší než v loňském druhém a třetím čtvrtletí, kdy ocelářství zasáhl nejvíce koronavirus.

„Huť má i nadále dostatek zakázek i surovin pro plnou výrobu. Do doby, než skupina GFG zajistí refinancování svého dluhu, řídí huť veškeré své hotovostní toky nanejvýš uvážlivě. Vše, k čemu se GFG Alliance v Liberty Ostrava zavázala, platí,“ uvedla GFG. Dodala, že výběrové řízení na dodavatele hybridních pecí běží a má být uzavřeno do léta.

Liberty Ostrava vyrábí ocel hlavně pro stavebnictví, strojírenství a petrochemický průmysl. Své výrobky dodává do více než čtyřiceti zemí. Její roční kapacita výroby je 3,6 milionu tun oceli. I s dceřinými společnostmi má firma 6000 zaměstnanců.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Minutu po minutěSchillerová má návrh rozpočtu za reálný, opozice za nezodpovědný

Poslanecká sněmovna ve středu začala v úvodním kole projednávat návrh státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) na úvod svého vystoupení ve sněmovně zdůraznila, že předložený návrh je „úplný, reálný a pravdivý". Opozice podle ní nemá právo rozpočet kritizovat. Odmítla i výrok Národní rozpočtové rady (NRR), podle níž je rozpočet v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Opozice ve sněmovně návrh rozpočtu kritizuje. Je podle ní nezodpovědný.
06:00Aktualizovánopřed 1 mminutou

Hosté Událostí, komentářů debatovali o státním rozpočtu

Rozpočtový výbor v úterý doporučil schválit rozpočet na příští rok, který vláda Andreje Babiše (ANO) předložila se schodkem 310 miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je rozpočet realistický, pravdivý, a schodek je maximum možného. Opozice ho naopak tvrdě kritizuje. „Tenhle státní rozpočet jde úplně proti budoucím generacím, proti našim dětem, ti to všichni zaplatí na vyšší obsluze státního dluhu,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským místopředseda výboru Benjamin Činčila (KDU-ČSL). „Rozpočtovou odpovědnost ukážeme v dalších letech. Je potřeba připomenout, že jsme ten rozpočet zdědili, že tam byl rozpočet, ve kterém chyběly miliardy ve výdajích, (...) naopak tam byly zvýšené příjmy,“ podotkl místopředseda výboru Patrik Pařil (ANO).
před 8 hhodinami

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.
před 20 hhodinami

Část „dárků“ voličům bude velmi drahá, komentuje Horská návrh rozpočtu

Návrh státního rozpočtu na letošní rok je z hlediska vlády maximum chtěného, uvedla v Interview ČT24 ekonomka Helena Horská. Některé „dárky,“ které tak podle ní koalice dává svým voličům, ale budou velmi drahé, upozornila. Disciplína při sestavování rozpočtu se sice zhoršuje už roky, teď se to však děje ve velkém, dodala Horská v rozhovoru, který moderovala Barbora Kroužková.
před 21 hhodinami

Rozpočtový výbor doporučil schválit rozpočet se schodkem 310 miliard korun

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil v úterý hlasy koaliční většiny Poslanecké sněmovně schválit základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Jedná se o příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navržený schodek se má meziročně zvýšit na 310 miliard korun. Národní rozpočtová rada (NRR) vydala prohlášení, že závazný limit deficitu je 246 miliard, návrh ho tedy překračuje o 64 miliard korun.
včeraAktualizovánovčera v 16:19

Reportéři ČT zmapovali šedou zónu byznysu okolo pracovních agentur

Reportéři ČT pátrali v šedém byznysu pracovních agentur. Ti, kdo v této šedé zóně podnikají, se často pohybují na hraně zákona, nebo dokonce za ní. Lidé pracují v hrozných podmínkách, někdy i zcela na černo bez pracovní smlouvy. Stát přitom přichází ročně kvůli nezaplaceným daním a odvodům o desítky miliard korun. Existují tací, kteří na celém systému velice dobře vydělávají, a dokonce tvrdí, že mají kontakty na některá ministerstva, kde se řeší právě tento byznys. Na to, kdo jsou tito lidé a v čem selhává stát, se zaměřilo nové vydání pořadu Reportéři +.
včera v 10:14

Města přicházejí kvůli nezaplaceným pokutám o desítky milionů

Města a obce odepisují ročně desítky milionů korun na nezaplacených pokutách za porušování veřejného pořádku. Problém jim pomáhá řešit celní správa, která pro radnice dluhy také vymáhá. I ona ale dostane z dlužníků jen třetinu peněz, které mají zaplatit. Podle varování centrálního registru dlužníků by letos počet insolvencí mohl narůst až o padesát procent. A s tím i objem pokut, které zůstanou nezaplacené.
9. 2. 2026
Načítání...