Odbory v Liberty Ostrava vyhlásily stávkovou pohotovost. Odmítají půjčování emisních povolenek

Všechny odborové organizace působící v hutním podniku Liberty Ostrava vyhlásily stávkovou pohotovost. Současná celkově složitá situace podle nich ohrožuje chod firmy. Britský vlastník Liberty Steel Group vyhlásil na začátku minulého měsíce insolvenci. Odboráři se také obávají, že ostravská společnost přijde o emisní povolenky, které si několik let šetřila.

Liberty Ostrava je od roku 2019 součástí Liberty Steel Group z globálního koncernu GFG Alliance britského podnikatele Sanjeeva Gupty. Greensill Capital, který je stěžejní financující institucí GFG, vyhlásil na začátku minulého měsíce insolvenci. Gupta pak požádal britskou vládu o podporu 170 milionů liber (5,2 miliardy korun), což britská vláda odmítla.

Předseda základní organizace OS KOVO Liberty Česká republika Petr Slanina řekl, že odboráři vývoj situace sledují s velkým znepokojením. „Jednoznačně odmítáme variantu zapůjčení emisních povolenek Liberty Ostrava rumunské huti v Galati patřící do skupiny Liberty Steel. Podle informací ve světových médiích nedisponuje rumunská huť aktuálně žádnými emisními povolenkami, neboť v loňském roce prodala povolenky v objemu sto milionů eur, přičemž v dubnu musí odevzdat povolenky v potřebné výši,“ uvedli odboráři.

Emisní povolenky jsou posledním kapitálem

Ostravská huť v minulých letech emisní povolenky šetřila a chce je využít k financování nezbytné modernizace huti, především k výstavbě hybridních pecí v ocelárně a k pořízení modernějších technologií pro válcovny. „Povolenky v objemu přes pět milionů kusů při ceně kolem čtyřiceti eur za jednu jsou aktuálně tím posledním kapitálem, který ostravské huti zůstal po necelých dvou letech fungování ve skupině Liberty Steel.

Využití emisních povolenek pro modernizaci huti je navíc součástí dohody skupiny Liberty s naší organizací, uzavřené v době koupě,“ uvedli odboráři. Hodnota povolenek je tak podle nich přes 200 milionů eur (přes 5,2 miliardy korun).

Liberty Steel ztrácí podle odborů důvěru na trhu

Odboráři apelují na členy managementu ostravské huti, aby se zdrželi všech kroků, jejichž důsledkem by mohlo být vyvedení majetku z podniku. „Považujeme za nezbytné prověřit, kde se aktuálně nachází finanční prostředky ve výši dvou miliard korun, které Liberty Ostrava získala jako provozní úvěr ze státního programu COVID se státní zárukou EGAP. Z půjčky ostravská huť dosud nečerpala žádné prostředky. Podle informací vedení skupiny Liberty Steel jsou tyto finance na účtu instituce Greensil, která je v insolvenci a u skupiny Liberty má pohledávky v řádech miliard eur,“ uvedli odboráři. Vnímají jako velké riziko, že tyto prostředky budou nedostupné, přičemž už v současnosti podle nich musí ostravská huť hradit úroky z tohoto úvěru.

Skupina Liberty Steel podle odborů ztrácí důvěru trhu a část obchodních partnerů žádá platby za dodávky surovin předem. Přesto se ostravské huti podařilo v letošním prvním čtvrtletí vytvořit hrubý provozní zisk přes 60 milionů eur (přes 1,5 miliardy korun), když od ledna 2019 do 30. června 2020 byl její provozní výsledek záporný.

Huť má podle koncernu dostatek zakázek

„Jsme hluboce zklamáni reakcí odborů v Liberty Ostrava na současnou situaci, čímž se ještě více prohloubí nejistota po pádu Greensill. Jsme připraveni vše prodiskutovat a vysvětlit, abychom rozptýlili obavy zástupců zaměstnanců,“ napsala GFG Alliance.

Uvedla, že od akvizice v červenci 2019 investovala do LO více než 140 milionů eur (okolo 3,6 miliardy korun) na podporu huti za nejhlubší krizi v ocelářství za poslední desetiletí. I díky tomu se podle skupiny výroba huti za první čtvrtletí meziročně zvýšila o více než 20 procent a byla o více než 70 procent vyšší než v loňském druhém a třetím čtvrtletí, kdy ocelářství zasáhl nejvíce koronavirus.

„Huť má i nadále dostatek zakázek i surovin pro plnou výrobu. Do doby, než skupina GFG zajistí refinancování svého dluhu, řídí huť veškeré své hotovostní toky nanejvýš uvážlivě. Vše, k čemu se GFG Alliance v Liberty Ostrava zavázala, platí,“ uvedla GFG. Dodala, že výběrové řízení na dodavatele hybridních pecí běží a má být uzavřeno do léta.

Liberty Ostrava vyrábí ocel hlavně pro stavebnictví, strojírenství a petrochemický průmysl. Své výrobky dodává do více než čtyřiceti zemí. Její roční kapacita výroby je 3,6 milionu tun oceli. I s dceřinými společnostmi má firma 6000 zaměstnanců.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Bulharsko nové protiruské sankce EU nepodpoří, prohlásil premiér Radev

Bulharsko nepodpoří nový balíček unijních sankcí proti Rusku. Podle agentury BTA či stanice Radio Bulgaria to v pátek při interpelacích v parlamentu oznámil premiér Rumen Radev. Argumentoval přitom bulharskými národními zájmy v energetice. Vláda v Sofii odmítá, aby na sankčním seznamu byl nově moskevský patriarcha Kirill či vysoký manažer ruského koncernu Lukoil v Bulharsku.
před 18 hhodinami

O svátcích 5. a 6. července mohou být obchody otevřené

O nadcházejících svátcích tuto neděli a pondělí budou moci být otevřené i obchody nad dvě stě metrů čtverečních. Zákaz prodeje ve větších provozovnách se na Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje 5. července a Den upálení mistra Jana Husa 6. července nevztahuje.
včera v 07:20

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
2. 7. 2026

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Mluvčí Googlu uvedl, že rozsudek podle něj nezohlednil investice, které firma vynaložila na to, aby systém Android zůstal otevřený, kompatibilní s dalšími platformami a bezplatný.
2. 7. 2026Aktualizováno2. 7. 2026

Ministerstvo uvolní přes tři miliardy na protipovodňová opatření i čistírny

Ministerstvo životního prostředí uvolnilo dvě miliardy korun na protipovodňová opatření. Peníze mají sloužit například na úpravy koryt vodních toků nebo stavbu nádrží. Čerpat je budou moci města a obce. Dalších více než 1,3 miliardy resort vyčlenil na modernizaci čistíren odpadních vod. Při návštěvě nedávno zprovozněné protipovodňové ochrany jižní části Olomouce to ve čtvrtek řekl ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé).
2. 7. 2026

VideoČím víc je politická scéna roztříštěná, tím hůř pro veřejné finance, říká Hampl

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy, oznámilo ministerstvo financí. „Rozpočet je od počátku sestaven tak, že daleko výdajově přesahuje to, co by podle existujících pravidel měl,“ řekl v Interview ČT24 předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Zmínil, že vláda se již vyjádřila ve smyslu, že chce mít v příštím roce ještě vyšší schodek než letos plánovaných 310 miliard. Upozornil, že ve většině vyspělých zemí světa existuje tendence výrazného zadlužování. „To je dáno naprosto brutálními politickými válkami. Máme jednoduché pravidlo – čím větší je fragmentace politické scény, tím hůř na tom veřejné finance jsou,“ prohlásil Hampl. „My v tom trošku žijeme taky,“ dodal. Dalším faktorem dle něj je, že v Evropě přibyly velmi drahé výdajové priority, například obrana či energetika. „Máme velmi nákladnou dekarbonizaci a zároveň evropský ekonomický model začal ztrácet tempo,“ vyjmenoval expert. Pořad moderoval Jiří Václavek.
2. 7. 2026

USA odmítly prodloužení obchodní dohody s Kanadou a Mexikem. Chtějí o ní ale jednat

Spojené státy odmítly prodloužit dohodu o volném obchodu s Kanadou a Mexikem o šestnáct let. Místo toho se rozhodly zahájit třístranná jednání o jejím osudu, napsala agentura Kjódó. Nejistota ohledně budoucnosti dohody podle ní pravděpodobně zkomplikuje společnostem podnikajícím na celém kontinentu – včetně japonských automobilek – vypracování investičních plánů.
2. 7. 2026

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
1. 7. 2026

Evropský pohled