Odbory v Liberty Ostrava vyhlásily stávkovou pohotovost. Odmítají půjčování emisních povolenek

Všechny odborové organizace působící v hutním podniku Liberty Ostrava vyhlásily stávkovou pohotovost. Současná celkově složitá situace podle nich ohrožuje chod firmy. Britský vlastník Liberty Steel Group vyhlásil na začátku minulého měsíce insolvenci. Odboráři se také obávají, že ostravská společnost přijde o emisní povolenky, které si několik let šetřila.

Liberty Ostrava je od roku 2019 součástí Liberty Steel Group z globálního koncernu GFG Alliance britského podnikatele Sanjeeva Gupty. Greensill Capital, který je stěžejní financující institucí GFG, vyhlásil na začátku minulého měsíce insolvenci. Gupta pak požádal britskou vládu o podporu 170 milionů liber (5,2 miliardy korun), což britská vláda odmítla.

Předseda základní organizace OS KOVO Liberty Česká republika Petr Slanina řekl, že odboráři vývoj situace sledují s velkým znepokojením. „Jednoznačně odmítáme variantu zapůjčení emisních povolenek Liberty Ostrava rumunské huti v Galati patřící do skupiny Liberty Steel. Podle informací ve světových médiích nedisponuje rumunská huť aktuálně žádnými emisními povolenkami, neboť v loňském roce prodala povolenky v objemu sto milionů eur, přičemž v dubnu musí odevzdat povolenky v potřebné výši,“ uvedli odboráři.

Emisní povolenky jsou posledním kapitálem

Ostravská huť v minulých letech emisní povolenky šetřila a chce je využít k financování nezbytné modernizace huti, především k výstavbě hybridních pecí v ocelárně a k pořízení modernějších technologií pro válcovny. „Povolenky v objemu přes pět milionů kusů při ceně kolem čtyřiceti eur za jednu jsou aktuálně tím posledním kapitálem, který ostravské huti zůstal po necelých dvou letech fungování ve skupině Liberty Steel.

Využití emisních povolenek pro modernizaci huti je navíc součástí dohody skupiny Liberty s naší organizací, uzavřené v době koupě,“ uvedli odboráři. Hodnota povolenek je tak podle nich přes 200 milionů eur (přes 5,2 miliardy korun).

Liberty Steel ztrácí podle odborů důvěru na trhu

Odboráři apelují na členy managementu ostravské huti, aby se zdrželi všech kroků, jejichž důsledkem by mohlo být vyvedení majetku z podniku. „Považujeme za nezbytné prověřit, kde se aktuálně nachází finanční prostředky ve výši dvou miliard korun, které Liberty Ostrava získala jako provozní úvěr ze státního programu COVID se státní zárukou EGAP. Z půjčky ostravská huť dosud nečerpala žádné prostředky. Podle informací vedení skupiny Liberty Steel jsou tyto finance na účtu instituce Greensil, která je v insolvenci a u skupiny Liberty má pohledávky v řádech miliard eur,“ uvedli odboráři. Vnímají jako velké riziko, že tyto prostředky budou nedostupné, přičemž už v současnosti podle nich musí ostravská huť hradit úroky z tohoto úvěru.

Skupina Liberty Steel podle odborů ztrácí důvěru trhu a část obchodních partnerů žádá platby za dodávky surovin předem. Přesto se ostravské huti podařilo v letošním prvním čtvrtletí vytvořit hrubý provozní zisk přes 60 milionů eur (přes 1,5 miliardy korun), když od ledna 2019 do 30. června 2020 byl její provozní výsledek záporný.

Huť má podle koncernu dostatek zakázek

„Jsme hluboce zklamáni reakcí odborů v Liberty Ostrava na současnou situaci, čímž se ještě více prohloubí nejistota po pádu Greensill. Jsme připraveni vše prodiskutovat a vysvětlit, abychom rozptýlili obavy zástupců zaměstnanců,“ napsala GFG Alliance.

Uvedla, že od akvizice v červenci 2019 investovala do LO více než 140 milionů eur (okolo 3,6 miliardy korun) na podporu huti za nejhlubší krizi v ocelářství za poslední desetiletí. I díky tomu se podle skupiny výroba huti za první čtvrtletí meziročně zvýšila o více než 20 procent a byla o více než 70 procent vyšší než v loňském druhém a třetím čtvrtletí, kdy ocelářství zasáhl nejvíce koronavirus.

„Huť má i nadále dostatek zakázek i surovin pro plnou výrobu. Do doby, než skupina GFG zajistí refinancování svého dluhu, řídí huť veškeré své hotovostní toky nanejvýš uvážlivě. Vše, k čemu se GFG Alliance v Liberty Ostrava zavázala, platí,“ uvedla GFG. Dodala, že výběrové řízení na dodavatele hybridních pecí běží a má být uzavřeno do léta.

Liberty Ostrava vyrábí ocel hlavně pro stavebnictví, strojírenství a petrochemický průmysl. Své výrobky dodává do více než čtyřiceti zemí. Její roční kapacita výroby je 3,6 milionu tun oceli. I s dceřinými společnostmi má firma 6000 zaměstnanců.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 24 mminutami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 1 hhodinou

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
před 11 hhodinami

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026

Stát zvažuje prodej výrobce výbušnin Explosia, řekl Babiš

Stát uvažuje o prodeji pardubické Explosie, řekl v pátek po návštěvě státního výrobce výbušnin a střelivin premiér Andrej Babiš (ANO). Dodal, že zájem projevila Francie prostřednictvím prezidenta Emmanuela Macrona, ale i další evropské firmy. Explosii se podle něj extrémně daří, zpětinásobila výnosy a zisk z případného prodeje by podle něj možná šel použít třeba i na splnění závazků vůči NATO.
22. 5. 2026Aktualizováno22. 5. 2026

Chceme racionalitu, ne obstrukce, řekl k nařízení o obalech Červený

Česko chce vyjednat změny v implementaci evropského nařízení o obalech (PPWR) tak, aby byla „zachována racionalita“, nechce dělat obstrukce. Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) to uvedl po jednání s eurokomisařkou Jessikou Roswallovou. Nařízení by mělo vstoupit v účinnost 12. srpna. Zástupci českého průmyslu i obchodu jej považují za nepromyšlené a požadují dvouletý odklad. Červený upozorňuje, že zavádění je drahé. Ministr také uvedl, že chce podpořit třídění kovů, hlavně hliníku, a to i zálohováním. Kritický je naopak k plánu svého předchůdce stanovit zálohy pro plastové lahve.
22. 5. 2026Aktualizováno22. 5. 2026

Správa železnic plánuje do roku 2033 elektrifikovat dalších 590 kilometrů tratí

Generální ředitel Správy železnic (SŽ) Tomáš Tóth v pátek představil plány na modernizaci tratí. Do roku 2033 by podle něj mělo být elektrifikováno dalších 590 kilometrů českých tratí. Systém ETCS by měl pokrýt tranzitní koridory plus dalších sedm stovek kilometrů. Brífinku se účastnil také ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD), který ocenil „prozákaznické chování“ nového vedení této státní organizace.
22. 5. 2026Aktualizováno22. 5. 2026
Načítání...