Británii kvůli krizi opouští cizinci, jen z Londýna odešlo 700 tisíc lidí

Kvůli hospodářským problémům způsobeným pandemií covidu-19 opustilo Velkou Británii až 1,3 milionu zahraničních pracovníků. Vyplývá to ze studie, kterou zveřejnili vědci z londýnského výzkumného střediska Economic Statistics Centre of Excellence (ESCoE). „Bezprecedentním exodem“ pracovních sil je podle ní obzvlášť silně postižen Londýn, odkud odešlo až 700 tisíc lidí.

„Zdá se, že hlavní tíha ztráty zaměstnání dopadla během pandemie na pracovníky ze zahraničí,“ uvádí studie. Krize se tak podle ní často projevila spíše ve zvýšeném návratu zahraničních pracovníků do vlasti než v nárůstu nezaměstnanosti.

Výzkum vychází z dat o vývoji pracovního trhu mezi třetím čtvrtletím roku 2019 a stejným obdobím roku 2020.

Největší pokles obyvatel od války

Koronavirová krize má podle výzkumníků zřejmě na svědomí největší pokles počtu obyvatel Británie od konce druhé světové války. Obzvlášť postižený je Londýn, kde je cizincem každý pátý obyvatel.

Podle propočtu ESCoE přišlo hlavní město v loňském roce o osm procent obyvatel. V metropoli byli cizinci často zaměstnaní v odvětvích, která pandemie nejvíce postihla: v cestovním ruchu či gastronomii.

Podle studie neexistují žádné důkazy o tom, že by se Britové pracující v zahraničí vraceli domů ve stejných počtech, v jakých zahraniční pracovníci opouštějí Británii. Autoři výzkumu nicméně připouští, že odliv cizinců může být dočasným jevem a že se po pandemii budou chtít vrátit.

List Financial Times ovšem upozornil, že by situaci na pracovním trhu mohla zkomplikovat pobrexitová imigrační pravidla. Pracovníci ze zemí Evropské unie, kteří se budou chtít vrátit, budou muset žádat o pracovní víza. Snadnější to budou mít jen ti, kteří už dříve získali  takzvaný status usedlíka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Propad by mzdy mohly srovnat do roka a půl, míní Jurečka. Středula to má za nereálné

Propad reálných mezd by se podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) mohl vyrovnat v příštím roce. Podobně se vyjádřil bývalý guvernér ČNB Jiří Rusnok, který poznamenal, že by k tomu mohlo dojít možná koncem příštího roku. Tento optimismus ale nesdílel předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula, podle něhož budou potřeba roky tři. Kritizoval i některá vyjádření zástupců vlády s tím, že vzbuzují nemožná očekávání.
před 9 hhodinami

Vlček: Podařilo se dojednat pětinové zapojení českých firem do dostavby Dukovan

Podle ministra průmyslu Lukáše Vlčka (STAN) se podařilo dojednat zhruba dvacetiprocentní zapojení českých firem do dostavby Dukovan. Řekl to v rozhovoru pro Týden v politice. Vláda ještě před podpisem smlouvy požaduje minimálně třicetiprocentní zapojení. Zástupci opozice tvrdí, že kabinet se má soustředit zejména na druh prací, nikoli jen na podíl. Vlček věří, že kontrakt na dostavbu Dukovan by měl být podepsaný na konci března.
8. 3. 2025

Řecko, Turecko či Egypt. Předprodeje letních zájezdů vrcholí

Sezona prodejů takzvaných first minute zájezdů na léto vrcholí. Cestovní kanceláře je nabízí obvykle maximálně do konce března. Pro zájemce to většinou znamená nižší cenu oproti nákupu v sezoně a také větší nabídku služeb. Nejprodávanější destinace se nemění – Řecko, Turecko, Španělsko, Bulharsko nebo Egypt. Díky větší chuti Čechů utrácet a také zvyšujícím se reálným mzdám se ale zvyšuje standard, který na svých dovolených požadují. Jednoznačně třeba vítězí letecká doprava oproti té autobusové. A tuzemští klienti chtějí třeba také lepší pokoje nebo víc služeb přímo v destinacích.
8. 3. 2025

Tuzemským cukrovarům se nedaří

Cukrovary ohrožuje levný dovoz ze třetích zemí, klesající cena je vidět i v obchodech, kam míří sedmdesát procent české výroby. Cukrovary v Česku říkají, že importu ze zahraničí nemohou konkurovat. Ztrácejí odbyt a nevylučují omezování výroby, negativně to dopadá i na možnosti investic. Česká republika i přesto dále patří mezi cukrovarnické velmoci.
7. 3. 2025

Česká armáda má dál posilovat, opozice má výhrady

Česká armáda by měla dál posilovat – ve výzbroji i personálu. Vláda chce, aby výdaje na obranu v následujících letech rostly tak, aby do roku 2030 dosáhly tří procent HDP. Podle prezidenta, tedy vrchního velitele ozbrojených sil, nejde jen o konkrétní číslo, ale o celkovou připravenost společnosti. A také o vůli lidí se do obrany země zapojit.
7. 3. 2025

Hosté Událostí, komentářů řešili, zda se lze dohodnout na obranných výdajích

Hosté Událostí, komentářů řešili, zda může být Česko jednotné v otázkách obranných výdajů. Hovořili o tom bývalí premiéři Mirek Topolánek a Vladimír Špidla (SOCDEM), bývalý ministr zahraničí Cyril Svoboda (KDU-ČSL), bývalý velvyslanec při NATO Jakub Landovský a bývalá místopředsedkyně Evropského parlamentu Dita Charanzová (nestr.). Vláda ve středu rozhodla o postupném navýšení výdajů na obranu o 0,2 procenta HDP ročně až do roku 2030.
6. 3. 2025

Muž podle policie vylákal z lidí stovky milionů korun slibem výhodného zhodnocení

Policie obvinila z podvodu člověka, který sliboval výhodné zhodnocení vkladů. Případ se týká skupiny společností RP Invest, škoda má být ve stovkách milionů korun. Soud obviněného poslal do vazby, hrozí mu až deset let vězení. RP Invest potvrdil, že obviněným je majitel společnosti Roman Petr. Jeho zadržení označuje za překvapivé.
6. 3. 2025Aktualizováno6. 3. 2025

Vláda chce odložit změnu financování nepedagogů na leden

Vláda se rozhodla odložit plánovaný začátek financování nepedagogických pracovníků obcemi a kraji z letošního září na leden 2026. Do konce roku bude platit školníky, uklízečky a kuchařky stát z rozpočtu, uvedl ministr školství Mikuláš Bek (STAN). Podle něj o úpravě návrhu novely školského zákona v tomto smyslu rozhodl kabinet na základě diskuse „s klíčovými aktéry“.
6. 3. 2025Aktualizováno6. 3. 2025
Načítání...