Ministerstvo financí bude potřebovat na financování dluhu v roce 2021 méně peněz

Ministerstvo financí bude příští rok potřebovat na financování státního dluhu 546,3 miliardy korun, vyplývá ze Strategie financování a řízení státního dluhu na rok 2021, kterou zveřejnilo. Pro letošní rok ministerstvo počítalo v červnové aktualizaci strategie se 730,6 miliardy korun, a to především kvůli zvýšení schodku letošního rozpočtu na 500 miliard korun.

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO)
Zdroj: ČTK Autor: Vít Šimánek

Méně peněz na financování dluhu plánuje ministerstvo i v dalších letech. V roce 2022 počítá s 503,5 miliardy korun a o rok později se 460 miliardami korun. „Potřeba financování v letech 2021 až 2023 vykazuje v absolutní výši i ve vyjádření jako podílu na HDP klesající trend, který je dán klesajícími celkovými splátkami státního dluhu bez zahrnutí dopadů budoucí emisní činnosti i klesajícími plánovanými schodky státního rozpočtu ve střednědobém horizontu,“ uvádí materiál.

Ministerstvo financí chystá plánované výdaje pokrýt především emisemi státních dluhopisů v korunách. Emise střednědobých a dlouhodobých státních dluhopisů na domácím trhu by tak měla příští rok činit minimálně 400 miliard korun. Úřad nevyloučil ani vydání dluhopisů v zahraničních měnách podle zahraničního práva.

V rámci financování počítá ministerstvo financí příští rok mimo jiné se schodkem státního rozpočtu 320 miliard korun, splátkou dvou emisí korunových dluhopisů za 116,9 miliardy korun, splátkou pilotní emise státního eurodluhopisu vydaného v roce 2019 za jednu miliardu eur (26,3 miliardy korun) nebo splátkou zahraniční emise státních dluhopisů vydaných v roce 2010 za dvě miliardy eur.

Očekávané výdaje na obsluhu státního dluhu by měly stoupat. Ministerstvo financí očekává příští rok čisté úrokové výdaje 47 miliard korun, v roce 2022 pak 50 miliard korun a o rok později 52,2 miliardy korun. Letos ministerstvo hlásí skutečné výdaje zhruba za 40 miliard korun.

Podíl státního dluhu na hrubém domácím produktu by měl letos stoupnout na 36,8 procenta HDP a v příštím roce na 40,1 procenta HDP. Loni byl 28,5 procenta HDP.

Státní dluh České republiky stoupl letos za tři čtvrtletí o 431,7 miliardy korun na 2,07 bilionu korun. V červnové aktualizaci Strategie financování a řízení státního dluhu České republiky na rok 2020 ministerstvo uvedlo, že státní dluh by měl na konci letošního roku činit zhruba 2,12 bilionu korun.

Ministerstvo financí upozornilo, že si ponechává možnost pružné reakce na vývoj na finančních trzích. Proto v červnu 2021 zveřejní aktualizaci strategie financování a řízení státního dluhu. Nevyloučilo ani čtvrtletní aktualizace.

Začíná se nabízet nová emise dluhopisů, kvůli koronaviru budou osvobozeny od daně 

Ministerstvo ve středu také zahájilo 10. emisi dluhopisů určenou pouze pro fyzické osoby. Ty  je možné objednat do pátku 19. března. Zájem o dluhopisy nepolevuje, v předchozí deváté emisi si jich lidé objednali za celkově 5,02 miliardy korun, kdy počet objednávek činil 7111, v osmé za zhruba čtyři miliardy korun.

Během devíti upisovacích období zájem o spořicí dluhopisy tak činil zhruba 25,5 miliardy korun. Největší zájem byl zatím o takzvaný protiinflační dluhopis, který nabídlo MF od třetí emise. 

Ministerstvo financí nabízí v nové, desáté, emisi dva typy dluhopisů, a to reinvestiční a protiinflační. MF také upozornilo, že v návaznosti na v úterý schválený daňový balíček budou výnosy státních dluhopisů vydaných po nabytí účinnosti zákona osvobozeny od daně z příjmů. Nebude z nich tedy vybírána srážková daň dle zvláštní sazby daně, jako byla doposud.

„Výnosy aktuálně nabízených emisí Dluhopisu Republiky jsou tedy stanoveny tak, aby reflektovaly novou daňovou úpravu, která bude předložena k podpisu prezidentovi České republiky,“ uvedlo MF. Změna zdanění se ale netýká emisí, které byly vydány před účinností daňových změn.

Reinvestiční spořicí dluhopis má stejně jako předchozí emise rostoucí roční výnosy. Průměrnou roční úrokovou sazbu ministerstvo financí stanovilo u nové emise na jedno procento, tedy stejně jako u předchozí. V první emisi byl průměrný výnos u reinvestičního dluhopisu stanoven na 2,07 procenta před zdaněním, ve druhé na 1,99 procenta, ve třetí emisi 1,91 procenta, ve čtvrté 1,62 procenta před zdaněním, v páté 1,42 procenta, v šesté 1,62 procenta, v sedmé 1,5 procenta a v osmé jedno procento před zdaněním.

U takzvaného protiinflačního dluhopisu je nadále jeho výnos stanoven podle vývoje spotřebitelských cen. „Na rozdíl od výnosu protiinflačních dluhopisů nabízených v předchozích upisovacích obdobích již není výnos u aktuálně nabízeného protiinflačního dluhopisu navýšen o marži 0,5 procenta ročně, a to právě z důvodu výše zmíněné novely zákona o daních z příjmů,“ upozornilo MF. Marže byla podle úřadu u předchozích emisí stanovena tak, aby výnos reálně pokryl inflační tlaky a nedocházelo prakticky ke zdaňování inflace.

Všechny nabízené dluhopisy, tedy reinvestiční a protiinflační, je možné pořídit prostřednictvím elektronického přístupu ke správě majetkového účtu nebo také na vybraných pobočkách České spořitelny a ČSOB.

V jednotlivých upisovacích obdobích, která na sebe navazují, si mohou zájemci pořídit dluhopisy v minimální hodnotě tisíc korun. Maximální objem je stanoven na pět milionů korun pro jednotlivý typ Dluhopisu Republiky. Objem emisí není předem stanoven, určeno je pouze období, kdy si je možné dluhopisy objednat.