Obce a kraje by měly z daní dostávat větší díl, navrhly senátní výbory

Krajům a obcím mají být podle středečního jednání ústavně-právního výboru Senátu výpadky příjmů po zrušení superhrubé mzdy nahrazeny z 80 procent. Mají mít proto víc z výnosů z daní. Sazby daně z příjmů fyzických osob počítané z hrubé mzdy by výbor nechal na 15 a 23 procentech, jak to již dříve schválila sněmovna. Slevu na poplatníka chce zvýšit o tři tisíce korun na 27 840 ročně, což odpovídá dřívějšímu doporučení senátního hospodářského výboru. Horní komora bude o úpravách daňového balíčku, který dostala ze sněmovny, jednat ve čtvrtek.

Výbor neschválil návrh svého předsedy Tomáše Goláně (zvolen za Senátor 21, nyní v klubu ODS a TOP 09) na zavedení jednotné sazby daně z příjmů fyzických osob ve výši 18 procent. Pro byla jen polovina členů výboru. Goláň také chtěl, aby odvody na zdravotní a sociální pojištění byly odečitatelnými položkami od základu daně.

Pouze polovinu hlasů získala také Anna Hubáčková (KDU-ČSL) pro návrh, aby se sleva na poplatníka zvýšila o tři tisíce korun na 27 840 korun ročně v příštím roce a o další tři tisíce korun na 30 840 korun v roce 2022.

Zvýšit podíl obcí a krajů na výnosech daní

Výbor podpořil pouze návrh Michaela Canova (SLK), aby se v rámci rozpočtového určení daní zvýšil podíl obcí na výnosu z daní z 23,58 na 25,84 procenta a podíl krajů 8,92 na 9,78 procenta. Podle hospodářského výboru by obce měly mít podíl na výnosu daní ve výši 25,18 procenta, kraje 9,82 procenta.

Štědřejší byl ve středu senátní výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj, podle kterého by obce měly mít podíl na výnosu z daní ve výši 26,07 a kraje 9,88 procenta. Navrhl to pirátský senátor Lukáš Wagenknecht.

Jak uhasit daňový požár

Předkladatelkou daňového balíčku je ministryně financí Alena Schillerová (za ANO), která jej bude také v Senátu obhajovat. A to i s premiérem Andrejem Babiše (ANO), protože ten dal ve sněmovně k balíčku zásadní pozměňovací návrh (dvě sazby daně z příjmů fyzických osob ve výši 15 a 23 procent počítané z hrubé mzdy).

Součástí daňového balíčku jsou vedle zrušení superhrubé mzdy zejména stravenkový paušál, coby alternativa ke stravenkám, či vyšší zdanění cigret. 

Ten pak byl také sněmovnou schválen. Vedle toho však tehdy nečekaně prošel i návrh Pirátů, který byl zamýšlen jako alternativa (zvýšení slevy na poplatníka ze současných 24 840 korun na 34 125 korun). Dohromady by to snížilo příjmy veřejných rozpočtů zhruba o 130 miliard korun. Vedle státního rozpočtu by to výrazně zasáhlo i rozpočty obcí a krajů. Hnutí ANO se nyní snaží dojednat v Senátu kompromis, který by znamenal menší zásah do rozpočtové soustavy.

Varianta hospodářského výboru by podle Schillerové znamenala přijatelný výpadek kolem 90 miliard korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Evropské akcie kvůli Trumpovým clům zažily nejhorší den za více než tři měsíce

Evropské akcie utrpěly v pátek nejprudší jednodenní pokles za více než tři měsíce. Investory znepokojila nová celní opatření amerického prezidenta Donalda Trumpa, která zahrnují mimo jiné 39procentní clo na dovoz ze Švýcarska, píše agentura Reuters. Panevropský index STOXX Europe 600 se propadl o 1,89 procenta a uzavřel na 535,79 bodu.
před 14 hhodinami

Státní rozpočet v červenci skončil v deficitu 168,2 miliardy korun

Schodek státního rozpočtu za prvních sedm měsíců letošního roku dosáhl 168,2 miliardy korun, uvedlo ministerstvo financí. Výsledek hospodaření státu za sedm měsíců je tak nejnižší od začátku pandemie covidu-19, zároveň je ale šestý nejhlubší od vzniku Česka. Loni stát za stejné období roku hospodařil se schodkem 192,3 miliardy.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Trump podepsal exekutivní příkaz, který za sedm dní zavádí cla

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek večer (v noci na pátek SELČ) podepsal exekutivní příkaz, který zavádí nová cla v rozmezí od deseti procent do 41 procent na dovoz do Spojených států z desítek zemí světa. Nový režim nevstoupí v platnost nyní, jak se původně očekávalo. Cla budou podle dostupných informací zavedena 7. srpna. Na většinu zboží z EU se na základě obchodní dohody uzavřené už o víkendu bude vztahovat poplatek ve výši patnáct procent, týká se to i dovozu aut.
včeraAktualizovánovčera v 09:37

Weby policie či ministerstva vnitra čelily kyberútoku, uvedl Radiožurnál

Weby policie, ministerstva vnitra a některých dalších úřadů čelily ve čtvrtek odpoledne kyberútoku, informoval Radiožurnál. Podle něj by za útokem mohla být ruská hackerská skupina Server Killers, která o něm informovala na Telegramu. V případě policie a ministerstva vnitra už technici problémy odstranili, po sedmé hodině večer však stále nefungoval například web Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ).
31. 7. 2025

Univerzita řeší, jak třetině Ostravanů pomoci z energetické chudoby

Až třicet procent obyvatel Ostravy je ohroženo takzvanou energetickou chudobou. Vyplývá to z prvních výsledků průzkumu Ostravské univerzity. Ta se zabývá vlivem kombinace vysoké energetické náročnosti bydlení a nízkých příjmů. Podle analýzy se vysoce zranitelné domácnosti koncentrují hlavně ve starším nájemním bydlení. Nejvíce jsou ohrožené samoživitelky, nízkopříjmové rodiny a osamocené seniorky.
31. 7. 2025

Kurýři si stěžují na algoritmy platforem, úřady vyšetřují možné podvody „flotil“

Někteří kurýři a řidiči digitálních platforem si podle průzkumu Národního systému SYRI stěžují na algoritmus, který jim přiřazuje objednávky. Prý mu nerozumí. Platformy i jiní kurýři oponují, že tato zakázková, nárazová práce má výhodu flexibility. Finanční správa v souvislosti s tímto segmentem ekonomiky dle informací ČT24 řeší stamilionové daňové úniky. Políčeno má na takzvané „flotily“, samostatné subjekty, s nimiž platformy spolupracují.
31. 7. 2025

Spotřeba energií roste. I kvůli počasí

V prvním pololetí Češi zvýšili spotřebu plynu oproti loňsku o dvanáct procent, využití elektřiny stouplo meziročně o 2,6 procenta. Vliv na růst spotřeby má letos zejména chladnější počasí. Vyplývá to ze statistik Energetického regulačního úřadu (ERÚ). V předchozích letech přitom spotřeba naopak klesala.
31. 7. 2025

Kde leží český zlatý poklad? V trezorech v Londýně i v hoře v Jeseníkách

Česká národní banka rekordně investuje do zlata. Za poslední dva a půl roku na tom vydělala čtyřicet miliard korun. A zlato se u nás dost možná brzy začne i těžit. Ve Zlatých Horách na Bruntálsku finišují přípravy na projekt dolování a následné výroby zlata až za devět miliard korun. Tématu se obšírně věnuje podcast publicistické série Bilance.
30. 7. 2025
Načítání...