Jediný správný stav krajiny je ten bez jedů, komentuje hubení hrabošů ornitolog

Ve Středočeském a Ústeckém kraji hlásí zemědělci stejné problémy s hraboši, jako tomu bylo při loňské kalamitě. Přemnožená zvířata zde podle zemědělského svazu poškodila přes osmdesát procent úrody a ministerstvo zemědělství na nejpostiženějších místech povolilo použít jed Stutox II. Podle ředitele České společnosti ornitologické Zdeňka Vermouzka se tím ale příroda vychyluje z normálu a navíc dochází k ohrožení populace sýčků. O tématu v Událostech, komentářích diskutoval s ředitelem sekce zemědělských vstupů Ústředního kontrolního zkušebního ústavu zemědělského Miroslavem Floriánem.

Video UK: V Čechách se přemnožili hraboši
video

UK: V Čechách se přemnožili hraboši

Zdroj: ČT24

Na začátku roku se objevily informace, že ve Slezské nemocnici v Opavě se za půl roku léčilo šest pacientů s nebezpečnou krvácivou horečkou. Dřív to byl třeba jeden až dva případy za rok. Toto závažné virové onemocnění na člověka přenášejí právě jen drobní hlodavci. Není toto riziko pádný důvod pro to, aby zemědělci právě proti hrabošům nějak výrazněji zasáhli?

VERMOUZEK: Rozhodně není, protože termín drobní hlodavci je velice široký. To je řada různých druhů a ty nejnebezpečnější hantviry přenáší úplně jiní drobní hlodavci, myšice, které se na polích nevyskytují. To jsou lesní hlodavci a korelace je pouze v tom, že v době, kdy gradují hraboši, většinou bývá i zvýšený výskyt myšic. Tím pádem může být i zvýšený výskyt hantaviróz, ale přenos nebezpečných kmenů na člověka přímo z hrabošů není rizikem.

V Česku podle ornitologů zbývá posledních sto až sto třicet párů sýčků. Pracovali jste nějak s touto informací, když jste zvažovali povolení jedu Stutox II? Připomenu, že tyto malé sovy se živí právě hraboši, jsou pro ně snadnou a samozřejmě přiotrávenou kořistí. To je asi riziko, které existuje. 

FLORIÁN: Při jakémkoliv povolování přípravků, a výjimky na použití rodenticidu nejsou v tomto případě žádnou výjimkou, vždy posuzujeme veškerá možná rizika. Rád bych řekl, že situace, které čelíme, je poměrně bezprecedentní. V loňském roce došlo v oblasti Moravy k hospodářským škodám více než za miliardu korun. Problém ještě pokračoval v podstatě z jara letošního roku, a poté se nám přesunul právě do oblasti Ústeckého kraje, případně Středočeského kraje.

Musíme zohledňovat především mimořádnou lékařskou situaci, a to přemnožení hraboše na těch daných polích, protože pokud bychom tomu pouze přihlíželi, byly by poškozeny další zásevy zejména ozimých plodin, byly by dále poškozovány krmné plodiny. To znamená, že výjimka skutečně musela přijít, abychom zemědělcům pomohli.

Vzhledem k tomu, že v jarním období byla situace na Moravě řešena obdobným způsobem a nejsou nám známy žádné případy úhynu dravců po aplikacích, tak předpokládáme, že řízení rizik je dostatečné a že by nemělo dojít k žádným problémům ani letos na podzim.

Jak se vám poslouchají tyto argumenty?                                                     

VERMOUZEK: Já s nimi nemohu souhlasit. Je zajímavé, že tady došlo k tak velikým škodám loni na podzim a letos na jaře, přitom úroda i podle oficiálních statistik na jižní Moravě je letos extrémní v tom dobrém slova smyslu, je to snad vrchol za posledních deset let, co se týká výnosů plodin. Takže nevím, kde kalamita byla, pokud má tak fatální následky, abychom to museli takto drasticky řešit.

Ve Středočeském a Ústeckém kraji bylo 80 až 90 procent nějakým způsobem poničené úrody. Není toto argument pro použití, ano, sice pro určitou část zvířecí říše extrémního, ale přesto účinného prostředku?

VERMOUZEK: Ale to samé se říkalo o jižní Moravě v loňském roce, že tam je poničeno těch x procent a stejně nakonec úroda dosáhla rekordních čísel, takže zřejmě je někde diskrepance, a to poškození asi nebylo takové. To je jedna věc.

Druhá věc je, že jestli vůbec Stutox může hraboší gradaci nějakým způsobem výrazně omezit. Když zasahujeme v době, kdy už je gradace na vrcholu, tak ona potom odeznívá sama. A ve srovnání Rakouska – jižní Moravy, čili lokalit kousek od sebe, se ukázalo, že v Rakousku, kde se nerozhazoval jed na povrch půdy, gradace odezněla úplně stejně jako na jižní Moravě. Je to  tedy vůbec potřebné? Máme opravdu evidenci o tom, že trávení skutečně něčemu výrazně pomůže?

Jasná otázka tedy, nešlo to udělat jinak? Proč jsme se nedívali právě třeba k našim jižním sousedům?

FLORIÁN: Nejprve bych rád upřesnil, že škody, ke kterým došlo na úrodě na Moravě, zejména jižní, ale nejenom jižní, byly v loňském roce. To, že letos tam již byla sklizeň dobrá, řekněme, nadprůměrná, je výsledkem toho, že tam gradace odezněla. Částečně odezněla proto, že letos byla Morava obdařena mimořádně bohatými srážkami, ale částečně také proto, že se proti přemnoženým hrabošům zakročilo.

Pokud se jedná o Rakousko, tak tam byly škody také mimořádně velké. Samozřejmě můžeme spekulovat o tom, jaké by byly, pokud bychom nezasáhli. Vůbec nijak nezasáhnout by pouze významným způsobem zvýšilo riziko, že zemědělci, kteří na jižní Moravě nebo na Moravě obecně v loňském roce často nesklidili téměř nic, by tak mohli dopadnout i v letošním roce.

Jsme přesvědčeni o tom, že zákrok, který byl z našeho pohledu šetrný a aplikace proběhla skutečně za velmi řízených podmínek, svědčí o tom, že to bylo zvládnuté. A i to, že nejsou hlášeny žádné masivní úhyny necílových organismů, tak jsme přesvědčeni o tom, že právě tyto zákroky se také přičinily o to, že Morava v letošním roce ztráty neutrpěla.

Neexistuje třeba i jiná technologie? Mluví se o využití Ratronu v uměle vytvořených norách, kde je návnada hlouběji pod zemí, a tím se omezí riziko pro ostatní živočichy, protože to nejsou jenom ptáci, ale třeba zajíci. Viděli jsme už fotografie právě těchto mrtvých zvířat údajně spojených právě s použitím tohoto jedu.

FLORIÁN: Aplikace Ratronu, což je v podstatě obdoba Stutoxu, pomocí takzvaných hraboších pluhů, čili do umělé nory, je jednou z možností. Aplikace na povrch zdaleka není jedinou možností. Zemědělci využívali aplikaci do nor v základní dvoukilogramové dávce, mnohdy se ale bohužel ukázalo, že to bylo nedostatečné.

Nyní zemědělci používají jak aplikaci pomocí hraboších pluhů, tak aplikací do nor a v těch skutečně nejextrémnějších a krajních případech, které budou muset být nejprve vyhodnoceny našimi inspektory, bude možné povolit povrchové použití rodenticidu s tím, že na pozemku musí být porost, který umožní, že granule rodenticidu propadnou na zem a budou skryty před necílovými orgány.

Byla by toto šetrnější technologie, nebo co je vlastně ideální stav? Protože úplná absence jedu v krajině je možná trochu utopie.

VERMOUZEK: Absence jedu v krajině je možná pro některé utopie, ale ten jediný správný stav z hlediska ochrany krajiny, z hlediska toho, aby krajina dlouhodobě fungovala. Nicméně to, co my kritizujeme nejvíce, je aplikace na povrch. I když jsou tam omezující podmínky, pořád je to povrchová aplikace, pořád se otrávená zvířata po povrchu pohybují a pořád se mohou otrávit cílové organismy.

To, že nebyly masivní úhyny, je dáno mimo jiné tím, že je třeba nikdo nehledal, že pokud je tady takovéto kontroverzní téma, pokud se ochranářská veřejnost na jedné straně a státní orgány na druhé straně nemohou shodnout na tom, jak interpretovat nálezy kání, krkavců, bažantů, zajíců, kteří měli v sobě fosfid zinku, čili účinnou látku Stutoxu, do jaké míry je to teda způsobeno aplikací přípravku, tak už mohl běžet nějaký výzkumný program, který by detailně sledoval, co se v krajině děje.

Nic takového tady bohužel není, a to je nad sílu třeba nevládní organizace, jako je Česká  ornitologická společnost. Kontrolní funkci má plnit státní orgán.

A další věc, která je pro nás nejvíc alarmující, je ta, že na trávení má skutečně dojít v oblastech, kde se dnes vyskytují poslední zbytky populací sýčků. Těch sto, sto třicet párů, které nám ještě zbývají, jsou především v těch severozápadních Čechách a tam úbytek jakéhokoliv jedince, který se otráví tím, že sežere dva přiotrávené hraboše – je to malý pták, a dávka nemusí být moc větší než je pro hraboše – představuje ochuzení populace, které neguje několik let ochranářské práce a je i v přímém rozporu s nedávno schváleným záchranným programem.

Ministerstvo životního prostředí ho schválilo, což byl vynikající krok, ale právě ten program má zajistit, aby k podobným věcem, byť na omezeném území, nedocházelo. Aby tam, kde je nejcitlivější oblast, byla aplikace vyloučena.