Jednání Řecka s věřiteli opět krachla. Pokračování v sobotu

Brusel/Atény - Jednání Řecka s mezinárodními věřiteli skončilo v Bruselu bez dohody. Věřitelé proto odpoledne předložili ministrům financí eurozóny vlastní návrh řešení krize, stejně tak učinily i Atény. Ale ani jednání v rámci eurozóny nepřineslo žádný výsledek. Se zástupci eurozóny se mají Řekové prý sejít v sobotu, tedy pouhé čtyři dny před vypršením lhůty, dokdy měla být dohoda uzavřena. Podle zdrojů z blízkosti německé kancléřky Angely Merkelové musí dojít k dohodě nejpozději o víkendu před pondělním otevřením finančních trhů.

Šéf euroskupiny, nizozemský ministr financí Jeroen Dijsselbloem řekl, že dveře jsou stále otevřené pro to, aby Řecko přijalo návrhy svých věřitelů, uvedla agentura Reuters. Ministr dodal, že schůzka ministrů financí tak prozatím skončila. Řecký premiér Alexis Tsipras podle agentury AFP řekl, že je přesvědčen o schopnosti Řecka a jeho věřitelů dosáhnout dohody o finanční záchraně země, a to navzdory obtížím při jednání a krátkému času, který na rozhovory zbývá. 

  • Šéf ministerských schůzek, nizozemský ministr financí Jeroen Dijsselbloem, pak v podvečer se stavem jednání seznámil prezidenty a premiéry členských zemí EU, kteří se sjeli do Bruselu na pravidelný summit.

„Existuje několik dokumentů, na kterých se (věřitelské) instituce jednoznačně shodly. Ty budou zaslány ministrům financí eurozóny a mohou se stát základem dohody,“ uvedl nejmenovaný unijní zdroj. Řecká strana ale trvala na svých návrzích, které chtěla také předložit euroskupině. Ale nestihla to. Přitom už jejich středeční schůzka skončila zhruba po 90 minutách, neboť neexistoval žádný návrh dohody s Aténami, o kterém by bylo možné diskutovat.

Ministři financí zemí sdílejících euro tak na dnešním bruselském jednání měli jen parametry věřitelských institucí, s nimiž ale zatím Řecko nevyjádřilo souhlas. Další rozhovory tak ztratily smysl a nové setkání bylo podle diplomatických zdrojů stanoveno na sobotu dopoledne. Podle řeckého ministra financí Janise Varufakise si jeho kolegové prohlédli oba dosavadní návrhy a někteří prý kritizovali i to, co prosazují věřitelé.

Svůj návrh mají věřitelé i Řekové

Mezinárodní věřitelé Řecka - Evropská komise, Evropská centrální banka a Mezinárodní měnový fond - ve středu odmítli část řeckých návrhů na řešení řecké dluhové krize, protože by podle nich vedly k další recesi ekonomiky. Zadlužená země se snaží od věřitelů získat finanční pomoc, aby mohla příští týden uhradit dlužnou splátku MMF. Řecku jinak hrozí platební neschopnost a možná i odchod z eurozóny.

Jean-Claude Juncker po dalším kole jednání o Řecku
Zdroj: Reuters/Yves Herman

Vysoký představitel řecké vládní levicové strany Syriza však nové návrhy mezinárodních věřitelů na řešení řecké dluhové krize označil za „vydírání“. Nejnovější vyjádření z Řecka podle agentury Reuters poukazuje na to, že hluboké rozpory mezi oběma stranami nemizí.

Řekové podle něj trvají na svém požadavku, aby součástí dohody bylo zmírnění řecké dluhové zátěže. V podobném duchu se vyjádřil rovněž řecký ministr práce Panos Skurletis. „Dohoda nemůže být bez zásadní zmínky a konkrétních kroků v otázce dluhu,“ řekl podle Reuters Skurletis v rozhovoru s veřejnoprávní vysílací stanicí ERT.

  • "Požadavek věřitelů vrátit na stůl devastační opatření ukazuje, že vydírání Řecka dosahuje vrcholu," uvedl v řecké televizi Mega TV parlamentní mluvčí levicové Syrizy Nikos Filis.

„Řekové se cítí trochu uražení, že ten jejich poslední kompromis nebyl přijatý, a začínají se přimykat k vládě, která učinila podle nich už dost směrem k mezinárodním věřitelům,“ hodnotí aktuální situaci zpravodaj České televize Zdeněk Fučík.

Řekové vyčkávají, co nastane
Zdroj: Socrates Baltagiannis/ČTK/DPA

Mezinárodní věřitelé Řecka ve středu odmítli část řeckých návrhů na řešení řecké dluhové krize, protože by podle nich vedly k další recesi ekonomiky. Věřitelé jsou přesvědčeni, že Atény mají hlavně snižovat výdaje, ale řecká vláda podle svých návrhů chce rozpočet vylepšit především vyšším zdaněním a efektivnějším výběrem daní, informuje řecký i mezinárodní tisk. „Škrtat je rozumnější na stránce výdajové než dále zvyšovat daně. Když to porovnáme s jinými zeměmi, třeba s Irskem, tak v Řecku jsou daně už tak dost vysoké,“ konstatuje hlavní ekonom Roklen Lukáš Kovanda. Na druhou stranu, třeba výdaje na obranu jsou podle něho v Řecku příliš vysoké. „Uvažme, že Řecko má třetí nejvyšší výdaje na obranu ze zemí NATO,“ dodává.

„Některé frakce v rámci Syrizy požadují radikálnější přístup. Tsipras je pragmatičtější, proto si myslím, že k dohodě nakonec dojde. Bude si to ale muset obhájit vnitrostranicky, protože některé radikálnější frakce, ultralevicové, maoistické, ty raději odejdou z eurozóny, než by se škrtalo řeckým penzistům, což není přístup Tsiprase ani jeho kolegy Varufakise,“ zamýšlí se ekonom Lukáš Kovanda.

Jan Skopeček, ekonomický expert ODS:

„Nejlepší cesta pro Řecko by byla, kdyby opustilo eurozónu, přijalo vlastní měnu, oslabilo kurz a tím by se stalo konkurenceschopnější.“

Mezitím Řekové pokračují ve vybírání peněz z bank. Jak informuje tisk, říká se, že již čtvrtina ekonomického obratu země je v hotovosti. Evropská centrální banka (ECB) postupně už několikrát zvýšila limit pro nouzové financování řeckých bank. Europoslanec a ekonom Luděk Niedermayer (TOP 09) však upozorňuje, že právě řecké banky mohou být nyní vážným problémem. "

  • „ECB neustále velmi intenzivně podporuje řecké banky a poskytuje záchranné půjčky, což normálně banky dělají, když je run na banky, ale zárukou jsou tady řecké dluhopisy a bonita těchto dluhopisů bude záležet na tom, zda dojde k dohodě mezi řeckou vládou a věřiteli. V okamžiku, kdy nedojde, tak dluhopisy nebudou mít téměř žádnou hodnotu a ten finanční černý Petr zůstane v rukou ECB,“ konstatuje europoslanec a ekonom Luděk Niedermayer (TOP 09).

Evropská centrální banka (ECB) tak podle něho vlastně vytváří tlak na sebe samu. „Jádro by mělo být přitom na euroskupině, ne na ECB,“ dodává. ECB nechala dnes ale klíčový zdroj financování pro řecké banky podle Reuters beze změn. Pro řecké banky je program nouzového financování (ELA) jedinou náhradou za odliv vkladů a ECB strop úvěrů v rámci tohoto programu podle zdrojů nezměnila už druhý den po sobě. Tím, že se ECB nyní podle zdrojů rozhodla objem dostupných finančních prostředků v rámci programu ELA nezvýšit, roste tlak na levicovou vládu v Aténách, které ubíhá čas na dohodu s věřiteli. 

Řecko se potápí?
Zdroj: imago stock&people/ČTK/imago stock&people

K programu nouzového financování má výhrady šéf německé centrální banky Jens Weidmann. Používání nouzových úvěrů na podporu řeckých bank kritizuje od února, kdy na tomto programu začaly být peněžní domy v zadluženém Řecku závislé. Dosud nejostřejší kritika programu od něj zazněla dnes, kdy se Řekové a věřitelské instituce po týdnech bezvýsledných licitací opět snaží najít řešení řecké krize. „Eurosystém nesmí poskytovat překlenovací financování Řecku ani v očekávání pozdějších splátek,“ řekl podle Reuters Weidmann, který je členem Rady guvernérů ECB, tedy hlavního rozhodovacího orgánu této instituce. „Když si banky bez přístupu na trh kupují dluh státu, který je sám bez přístupu na trh, vyvolává využívání (programu) ELA vážně obavy z měnového financování,“ uvedl v projevu určeném pro konferenci ve Frankfurtu.    

Program úvěrů, jejichž strop je nyní kolem 89 miliard eur, podle zdrojů Reuters znepokojuje i jiné členy Rady ECB. Ti však o tom prý nechtějí hovořit nahlas, aby se jim nevytýkalo, že vyvolali finanční kolaps Řecka. Pro omezení tohoto zdroje finančních prostředků je třeba souhlas dvou třetin členů Rady guvernérů.

Zadlužená země se snaží získat již dříve dohodnutou zahraniční finanční pomoc, aby mohla příští týden uhradit dlužnou splátku MMF. Řecku jinak hrozí platební neschopnost a možná i odchod z eurozóny.

Poslední dny přitom také výrazně přibylo lidí, kteří jsou pro to, aby se Řekové vrátili k původní drachmě. Počet zastánců této myšlenky stoupl v posledních měsících o deset procent, z dvaceti na třicet.

Pravděpodobnost vystoupení Řecka z eurozóny je nyní podle prezidenta Miloše Zemana vyšší než padesátiprocentní. Prezident uvedl, že západní banky se už na tuto možnost připravily a stáhly svá aktiva z řeckých bank. Odchodem Řecka z eurozóny by ubyl argument domácím odpůrcům eura, kteří tvrdí, že by Česko po přijetí eura muselo poskytovat nenávratnou pomoc krachujícím ekonomikám v eurozóně. „Považuji to za žádoucí i proto, že by to byl dobrý odstrašující příklad pro ostatní země eurozóny, aby nehospodařily nad poměry tak, jako hospodařilo Řecko,“ řekl Zeman.

Prezident ještě dodal, že Řekové dřív pobírali starobní důchod 50 tisíc korun měsíčně, zatímco v Česku to je necelých 12 tisíc korun. „Pak provedli razantní úsporná opatření a výsledkem bylo, že teď je průměrný starobní důchod 39 tisíc korun měsíčně. Takže to je opravdu žití nad poměry,“ uvedl. To ale není pravda. Z otevřených zdrojů lze totiž zjistit, že pokud sečteme průměrný důchod a průměrnou částku důchodového připojištění, dostaneme se na číslo 833 eur, tedy zhruba na 22,5 tisíce korun. 

Příběh řecké krize

Řecko se v květnu 2010 ocitlo na pokraji státního bankrotu a muselo požádat Evropskou unii a Mezinárodní měnový fond (MMF) o úvěrovou pomoc. Dohodlo se přitom na dvou záchranných programech v celkovém objemu 240 miliard eur (6,6 bilionu korun).

Výměnou za úvěrovou pomoc musely Atény zavést masivní výdajové škrty, snížit důchody a mzdy a opakovaně zvýšit daně. To prohloubilo hospodářskou recesi, výrazně zvýšilo nezaměstnanost a znamenalo pro řadu Řeků sociální krizi. Nová řecká vláda záchranný program ostře kritizuje a premiér Alexis Tsipras před volbami sliboval zmírnění jeho podmínek.

Eurozóna v březnu schválila čtyřměsíční prodloužení záchranného programu pro Řecko. Výplatu zbývajících 7,2 miliardy eur (téměř 200 miliard korun) ale pozastavila do zhodnocení reformních plánů nové řecké vlády.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
před 8 hhodinami

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
před 15 hhodinami

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
před 15 hhodinami

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánovčera v 20:39

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánovčera v 14:56

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...