Atény – Jde tu o každý den, prohlásila německá kancléřka Angela Merkelová a tentokrát nejde o žádné prázdné klišé – Řecku, které balancuje na hraně bankrotu, skutečně rychle dochází čas na to, aby konečně našlo s věřiteli společnou řeč. O tom, že je situace Atén vážná, svědčí i to, že řecká centrální banka vůbec poprvé pohrozila, že země míří k platební neschopnosti a k odchodu z eurozóny. A možná i k opuštění celé Evropské unie.
Od eura zpět k drachmě. Atény možná nasednou na stroj času
Řecká krize vrcholí (zdroj: ČT24)
„Viním Řeky, že to, co vykládají veřejnosti, neodpovídá tomu, co jsem premiérovi řekl já,“ obviňuje Alexise Tsiprase šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker. Od aténského předsedy vlády zase zaznívají slova o tom, že se mezinárodní věřitelé snaží jeho zemi ponížit. Ani jedna ze stran, tedy ani Tsiprasův kabinet, ani věřitelská trojka (Evropská komise, Evropská centrální banka, Mezinárodní měnový fond), nechce ustoupit, ale Řecku mezitím odtikává přesně vyměřený čas – dohoda musí být uzavřena do konce června, kdy musí Řekové splatit fondu úvěr ve výši 1,6 miliardy eur.
Bankrot neznamená automaticky odchod z eurozóny
Ale co když se to nestihne? Co když Řecko nevypracuje adekvátní seznam reforem a nedostane od věřitelů zbylých 7,2 miliardy eur ze záchranného programu? V takovém případě se zdá být scénář jasný – Řecko vyhlásí bankrot. Jak ale upozornil guvernér České národní banky Miroslav Singer, to ještě nemusí nutně znamenat odchod země z eurozóny a zkušenosti s měnovými zónami jsou podle něj takové, že ten slabší nikdy nechce odejít. A za pravdu mu dává i nedávný průzkum, který ukázal, že tři ze čtyř Řeků si přejí zůstat v eurozóně.
Odchod země od společné evropské měny není podle ekonoma Tomáše Sedláčka ani v zájmu samotné eurozóny, což potvrzuje svým jednáním řada evropských politiků v čele s německou kancléřkou. Pokud je totiž nějaká skupina zemí, vždycky se mezi nimi nalezne jedna, která je na tom nejhůř. Dnes je to Řecko, ale před lety to bylo zase Německo a v budoucnu to bude zase někdo jiný. „V momentě, kdy odstřihneme Řecko, tak bude nějaká jiná země, která bude nejvíc problematická,“ řekl s tím, že odchodem z eurozóny by se problémy stejně nevyřešily. A pak je zde ještě jedna věc, a to, že není žádný problém, aby země zbankrotovala a zůstala jí jednotná evropská měna. Obzvlášť v případě Řecka, které představuje něco málo přes dvě procenta evropské ekonomiky.
Řecká dluhová krize
Názor ekonomů je ale v tuto chvíli na vedlejší koleji, celé vyjednávání se totiž přesunulo do čistě politické roviny – o osudu řecké ekonomiky tedy rozhodnou politici a záměry obzvlášť těch řeckých nejsou zcela jasné. Odchod Řecka z eurozóny neboli Grexit tak může skutečně nastat.
Jak se vůbec z eurozóny vystupuje?
Mechanismus opuštění společné měny v unijních smlouvách upraven není, na rozdíl od ukončení členství v EU. Ale pokud se všech 19 zemí eurozóny na takovém kroku dohodne, může se Řecko vrátit ke své dřívější měně - drachmě, kterou opustilo v roce 2001.
Ať už by země platila drachmou, nebo nějakou novou měnou, klíčový bude objem peněz. Bude potřeba mít jich k dispozici velké množství a velmi rychle. Kromě toho bude nutné je rozvézt po celé zemi. A pro logisticky náročný úkol bude zapotřebí hodně policistů a vojáků.
Alexis Tsipras a Jean-Claude Juncker
Pokud tedy Řecko nesplatí příští splátku MMF a dojde k útoku na tamní banky, nebude chtít podle analytiků Evropská centrální banka dále riskovat a rozhodne se zastavit nouzové úvěry pro řecké banky, které by se následně načas zavřely. Po jejich otevření by vláda pravděpodobně nastavila limity výběru peněz. Lidé v banky ale ztratí důvěru, budou si nechávat peníze doma a nakonec se celý finanční systém zhroutí.
Záložní plán - opustit euro tajně
Bez ohledu na včasné splacení dluhů by podle některých expertů mohlo Řecko snížit škody tak, že by odchod z eurozóny zrežírovalo samo tajně. Skupina vládních úředníků by Grexit měla připravit a pak to partnerům v eurozóně sdělit jen pár hodin předem, aby se to veřejnost dozvěděla jako poslední.
Řecké účty každopádně nebudou smazány. Bude se muset rozhodnout, jak se převedou na novou měnu. Řecko se zřejmě v takovém případě bude snažit dluh restrukturalizovat, což bude pro Atény výhodné v tom, že věřitelé pravděpodobně všechny půjčky částečně odepíší. Ovšem ekonomické náklady Grexitu (pokles HDP a růst nezaměstnanosti) budou podle analytiků mnohem vyšší.
Opuštěný provoz na balení ovoce v regionu Thrákie
Zastánci opuštění eura ale tvrdí, že návrat k národní měně výrazně podpoří export a cestovní ruch. Kritici zse argumentují, že se mimo jiné zvýší sociální nepokoje a poškodí pověst země. Řecko se pak také bude více orientovat na nečlenské země EU.
A poslední otázka – co eurozóna?
„Evropské země si tím, jak dlouho do černé řecké díry sypaly peníze, vlastně jen kupovaly čas pro své banky, aby se tyto banky od Řecka dostatečně odstřihly. A aby je řecký bankrot zastihnul v obstojné kondici, v níž ho ustojí. Takže od Řecka jako od takového by nyní celoevropská nákaza už neměla hrozit,“ říká ředitelka společnosti Next Finance Markéta Šichtařová, která ale zároveň dodává, že vzhledem k tomu, jak zbrkle reaguje finanční svět na něco, co už měl dávno očekávat, není jisté, zda byl tento koupený čas skutečně dobře využit a zda se eurozóně podařilo od Řecka dostatečně odstřihnout.
Podle analytiků by tedy byl náhlý odchod zpočátku bolestný, ale nakonec by posílil jak řeckou ekonomiku, tak celou eurozónu, kterou by učinil více soudržnou.
Řecko se v květnu 2010 ocitlo na pokraji státního bankrotu a muselo požádat Evropskou unii a Mezinárodní měnový fond (MMF) o úvěrovou pomoc. Dohodlo se přitom na dvou záchranných programech v celkovém objemu 240 miliard eur (6,6 bilionu korun).
Výměnou za úvěrovou pomoc musely Atény zavést masivní výdajové škrty, snížit důchody a mzdy a opakovaně zvýšit daně. To prohloubilo hospodářskou recesi, výrazně zvýšilo nezaměstnanost a znamenalo pro řadu Řeků sociální krizi. Nová řecká vláda záchranný program ostře kritizuje a premiér Alexis Tsipras před volbami sliboval zmírnění jeho podmínek.
Eurozóna v březnu schválila čtyřměsíční prodloužení záchranného programu pro Řecko. Výplatu zbývajících 7,2 miliardy eur (téměř 200 miliard korun) ale pozastavila do zhodnocení reformních plánů nové řecké vlády.