Praha – Řecko by mělo podle ministra financí Andreje Babiše (ANO) zbankrotovat. Vyčistil by se tak prostor, řekl ministr na výroční pražské konferenci ekonomických diplomatů. Jeden z Babišových předchůdců na ministerstvu Bohuslav Sobotka (ČSSD), který je nyní předsedou vlády, o tom ale přesvědčen není. Krach Řecka nejenže by podle něj poškodil Evropskou unii a tím i českou ekonomiku, premiér se také obává, že by dále zhoršil migrační krizi.
Andrej Babiš sice na konferenci ekonomických diplomatů neměl projev o Řecku, ale k situaci a vyhlídkám balkánského státu okrajově zabrousil. Doporučil, aby země vyhlásila bankrot. „Nevím, jestli víte, že Řecko za posledních dvě stě let zbankrotovalo čtyřikrát, a já si myslím, že už konečně by mělo zbankrotovat popáté, aby se vyčistil prostor,“ podotkl ministr financí. Je prý přesvědčen, že současné dluhy nemůže Řecko nikdy splatit a politici před tímto problémem jen utíkají.
Bohuslav Sobotka se ale obává, že řecký bankrot by nepoznamenal pouze Řecko samotné, nýbrž celou Evropu. „Krach Řecka by nepřímo poškodil i českou ekonomiku. Pokud se potvrdí dnešní ranní signály, že řecká vláda je ochotna přijmout potřebné reformy, musíme udělat maximum pro to, abychom eurozónu posílili. Řekové musí provést nutné reformy,“ uvedl předseda české vlády. Současně vyjádřil obavu, že by se zhoršila migrační krize. Evropa podle Sobotky potřebuje funkční Řecko, pokud se jí má úspěšně postavit. „Země EU by si měly pomáhat, ne se tlačit do kouta siláckými prohlášeními.“
Také ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD) míní, že kolaps Řecka by znamenal zkoušku nejen pro eurozónu, ale pro celou Evropskou unii. Poznamenat by mohl i Českou republiku, a to „víc, než si dnes dovedeme představit“. „Podobný kolaps by mohl mít jako následek určité oslabení a ohrožení samostatných měn menších států ve východní Evropě. Mohl by mít vliv na snížení přílivu investic do států, jako je Česká republika, Polsko, Slovensko nebo Maďarsko,“ nastínil šéf tuzemské diplomacie. „Já bych si nebyl tak jistý, že bankrot Řecka by byl něčím, co by se České republiky vůbec netklo.“
Exportéři zatím vyčkávají
Babiš však ze zhoršení migrační krize obavu nemá, nevidí souvislost mezi tímto problémem a bankrotem Řecka. Neočekává ani dopady možného krachu na českou ekonomiku. „Nemyslím si, že by tato slova měla způsobit na evropské půdě velký rozruch,“ komentoval Babišovo vyjádření hlavní ekonom Ery Jan Bureš s tím, že na adresu Atén padla v posledních dnech řada ostrých výroků.
„Řeckem by se eurozóna určitě neměla nechat vydírat, ale nikdo z nás by si neměl přát, aby zbankrotovalo. Nejlepší by bylo, kdyby Řecko přistoupilo na podmínky věřitelů, plnilo je a zůstalo v eurozóně,“ reagoval předseda poslanců opoziční TOP 09 a bývalý ministr financí Miroslav Kalousek.
Přestože je Řecko pro Českou republiku relativně méně významným obchodním partnerem, najdou se firmy, které do balkánské země vyvážejí. V současnosti zatím opatrně vyčkávají. „Situace v Řecku je známá. Prodeje skutečně v posledních měsících klesají, ale automobilový průmysl je zvyklý na podobné cykly,“ sdělil například mluvčí Škody Auto Josef Baláž.
Loňský vítěz soutěže o titul nejlepšího podnikatele roku Jiří Hlavatý do Řecka vyváží dvacet let a tamním obchodním partnerům věří. „Trochu jsme uvažovali o tom, že bychom se více zajistili nebo že bychom vyžadovali platbu předem,“ uvedl šéf textilky Juta a senátor. Nakonec to firma neudělala.
Švýcarská banka UBS ve své analýze, ze které citoval deník Financial Times, spočítala, že takzvaný grexit by mohl českou korunu oslabit vůči euru o 10 procent, vůči dolaru dokonce o 20 procent. Středoevropské ekonomiky jsou totiž závislé na exportu do eurozóny, propadl by se zřejmě i maďarský forint nebo polský zlotý.
Řečtí politici stále vyjednávají s věřiteli
Řečtí státníci v posledních týdnech intenzivně vyjednávají s mezinárodními věřiteli a bankrotu se snaží zabránit. Premiér Alexis Tsipras v neděli předložil nový návrh dohody, který označil šéf kabinetu předsedy Evropské komise Martin Selmayr za „dobrý základ pro pokrok“ při dalších jednáních zástupců eurozóny.
Atény se už čtyři měsíce snaží domluvit s mezinárodními věřiteli na podmínkách, za kterých by dostaly zbývající peníze z dohodnutého úvěru (jedná se o 7,2 miliardy eur). Jednání váznou mimo jiné na neochotě Řeků uskutečnit reformu penzijního systému požadovanou věřiteli. Podle zdrojů německého nedělníku Frankfurter Allgemeine Sonntagszeitung Atény budou nejspíš muset krátit v červenci platy státních zaměstnanců a důchody i v případě, že se do té doby s věřiteli dohodnou.
