Berlín - Řecký ministr financí Janis Varufakis se v rozhovoru, který zveřejnil německý bulvární list Bild, postavil proti odchodu Řecka z eurozóny. Podle ministra by to nebylo rozumné řešení řecké dluhové krize a jedinou možností pro Řecko je restrukturalizace dluhu. Mluvčí Evropské komise ale řekla, že věřitelé už učinili vůči Aténám zásadní ústupky, aby dospěli k dohodě, která má zadluženou zemi zachránit před bankrotem.
Varufakis: Vylučuji „grexit“ jako rozumné řešení
GALERIE
videogallery_540543
„Vylučuji 'grexit' jako rozumné řešení,“ řekl Varufakis listu. Grexit je používaný zkrácený výraz pro odchod Řecka z eurozóny - Greek exit. „Ale nikdo nemůže vyloučit vše. Já nemohu vyloučit, že zemi zasáhne kometa,“ dodal. Řecký premiér Alexis Tsipras v názorovém sloupku listu Efimerida ton Syndakton zase napsal, že Řecko je připraveno trpělivě čekat, až se jeho mezinárodní věřitelé umoudří a začnou ve svých požadavcích vůči hospodářsky rozvrácené zemi uvažovat realisticky. Nynější neústupnost věřitelských institucí vůči Aténám je totiž podle něho podmíněna „politickým oportunismem“.
I poslední víkendové jednání o ukončení patové situace mezi Řeckem a jeho zahraničními věřiteli totiž skončilo krachem a evropští představitelé neskrývají pocit marnosti. Jak totiž uvedla mluvčí Evropské komise Annika Breidthardtová, věřitelé přijali velmi významné ústupky a projevili dostatek flexibility. Nejde prý ale o „jednosměrnou cestu“, prohlásila mluvčí, čímž naznačila, že řecká strana stejně vstřícná nebyla. Atény ale tvrdí, že podstatnou cestu ke kompromisu naopak učinily ony.
- „Odhaduje se, že rozdíl v návrzích obou stran je dvě miliardy eur,“ konstatuje spolupracovnice České televize v Soluni Sophia Karakeva.
Řecký státní ministr Nikos Pappas, jeden z členů řecké delegace, která o víkendu v Bruselu předložila protinávrhy věřitelům, prohlásil, že Atény předložily alternativní řešení s rovnocennými ekonomickými prognózami. Zástupci Mezinárodního měnového fondu (MMF), jedné z věřitelských institucí, to ale odmítli a trvají dál na snížení důchodů.
Odliv vkladů z řeckých bank se zrychlil na 400 milionů eur. Vkladatelévybírají peníze v obavě z neuzavření dohody s věřiteli a z bankrotu země.
Alexis Tsipras a Janis Varufakis
Podle informací řeckých médií nicméně nevypadal Tsipras po posledním neúspěšném jednání s věřiteli nijak překvapeně. „Naléháním chtějí podle řeckého premiéra věřitelé prosadit další nové škrty v důchodech, a to až ve výši 20 procent a řecká vláda nehodlá slevit ze svých závazků ohledně důchodů a nepodlehne ani vydírání věřitelů. Řecká vláda narazila na zeď zvláště od MMF a podle Tsiprase tato posedlost ukazuje na to, že chtějí Řecko ponížit,“ dodává Karakeva.
- „Řecko má rozhodně co ztratit, je ještě bzry předvídat, co může následovat, ale pokud dojde k vystoupení Řecka z eurozóny, tak je to obrovská prohra pro řecké politiky. Bezprostřední důsledky by byly takové, že řecká ekonomika by zkolabovala a nemám úplně pocit, že by si to řečtí politici chtěli vzít na triko,“ říká analytik X-Trade Brokers Jaroslav Brychta.
Varufakis však stále věří, že je možné, aby se Řecko s věřiteli rychle dohodlo. Podle něj jedinou možností pro zemi, aby byla schopna splácet své zadlužení, je restrukturalizace dluhu. Jak si restrukturalizaci představuje, ale v rozhovoru neupřesnil. Takový krok může zahrnovat prodloužení splatnosti dluhu, snížení úroků či seškrtání dluhu, nebo kombinaci těchto možností. Dohoda je podle Varufakise možná, pokud se jednání zúčastní také německá kancléřka Angela Merkelová.
„Nechceme žádné další peníze,“ řekl Varufakis Bildu, který píše kriticky o záchraně Řecka, a dodal, že Německo a zbytek eurozóny již daly Řecku hodně peněz. „Dohoda by mohla být dosažena během jedné noci. Ale musí se na ní podílet kancléřka.“
Aktuální průzkumy veřejného mínění v Německu však příliš optimisticky pro Řecko nevyznívají. Více jak polovina dotázaných je pro odchod Atén z eurozóny a většina, 70 procent, je proti jakýmkoliv dalším ústupkům. A řecký premiér Tsipras má problémy i na domácí půdě. Podle průzkumu veřejného mínění více než polovina Řeků neschvaluje chování své vlády během současných jednání s mezinárodními věřiteli. Výsledky průzkumu navíc ukazují, že spokojenost řeckých občanů s novou vládou klesá.
Řecko-německé vztahy
Řecký ministr financí rovněž upozornil, že úsporný program selhal. Jeho vláda podle něj chce zabránit odchodu Řecka z eurozóny, ale potřebuje restrukturalizaci. Ta je podle něj jediným možným způsobem, jak zajistit, že Řecko bude schopné své dluhy splácet. Jakékoli dohodě o restrukturalizaci dluhu by prý řekl „ano“ a Řecko by se vzdalo další pomoci, pokud by mu Evropská centrální banka, Mezinárodní měnový fond a Evropská unie nabídly snížení dluhu.
Řecko je stále připraveno jednat s věřiteli. Varufakis však zopakoval, že Atény neustoupí v otázce snižování penzí a mezd. Upozornil také, že pokud věřitelé donutí Řecko příliš zvýšit daň z přidané hodnoty, bude mít země problémy s jejím výběrem, napsala agentura Reuters.
- „Nyní už žádná ze stran nemůže vyhrát, jedná se o to, jakým způsobem minimalizovat náklady a škody,“ říká ekonomka a politoložka Michaela Ševčíková. "Českou republiku by řecký odchod z eurozóny žádným výrazným způsobem nezasáhl, možná by ČR musela v krajním případě odepsat určitou částku skrze její podíl u Mezinárodního měnového fondu (více čtěte zde).
Další kroky, které nyní řecký premiér Tsipras učiní, je nové setkání s německou kancléřkou Angelou Merkelovou a s francouzským prezidentem Francoisem Hollandem. Dále se hodlá sejít i s řeckým prezidentem a představiteli vlády a chce učinit prohlášení k lidu. „Objevila se také informace, že poprvé od nástupu Syrizy k vládě Tsipras uvažuje o změnách v kabinetu,“ dodává spolupracovnice ČT Karakeva. Konečné rozhodnutí ohledně dohody by tak podle komise mělo padnout na nadcházejícím zasedání ministrů financí zemí eurozóny.
Místní lidé na další krach jednání zatím nijak speciálně nereagují. „Není tady vidět žádná nervozita, nejsou tu fronty před bankomaty, nikdo tu nešílí, že by si musel vybrat peníze z účtů. Byly tady totiž fámy, že by kvůli krachu jednání mohly zůstat dnes banky zavřené, což se nestalo. Lidé ale mají obavy, že pokud se sitace nevyřeší během několika dnů, že by mohlo přijít něco horšího, že by se mohly dokonce řecké banky dostat pod nucenou zprávu Centrální evropské banky a mohly by být zavřené, což by znamenalo, že by mohly vyschnout i bankomaty,“ říká zvláštní zpravodaj Českého rozhlasu v Aténách Pavel Novák. Řekové prý ale mají podle něho stále víru, že se to nějak vyřeší, že jim Evropa pomůže.
Řecko se v květnu 2010 ocitlo na pokraji státního bankrotu a muselo požádat Evropskou unii a Mezinárodní měnový fond (MMF) o úvěrovou pomoc. Dohodlo se přitom na dvou záchranných programech v celkovém objemu 240 miliard eur (6,6 bilionu korun).
Výměnou za úvěrovou pomoc musely Atény zavést masivní výdajové škrty, snížit důchody a mzdy a opakovaně zvýšit daně. To prohloubilo hospodářskou recesi, výrazně zvýšilo nezaměstnanost a znamenalo pro řadu Řeků sociální krizi. Nová řecká vláda záchranný program ostře kritizuje a premiér Alexis Tsipras před volbami sliboval zmírnění jeho podmínek.