Ještě lepší, než se čekalo. Ekonomika rostla o 4,2 procenta

Česká ekonomika v prvním čtvrtletí meziročně vzrostla o 4,2 procenta. To je o 0,3 procentního bodu víc, než Český statistický úřad uvedl v předběžném odhadu z poloviny května. Také v porovnání s předchozím kvartálem se čísla zlepšila – zatímco předběžně spočítali statistici růst na 2,8 procenta, nyní svůj odhad korigovali na 3,1 procenta. Takové tempo patří k nejrychlejším v rámci Evropské unie.

Meziroční růst o 4,2 procenta je nejvyšší od čtvrtého čtvrtletí roku 2007, kdy si ekonomika připsala 5,3 procenta. České hospodářství tak nasadilo tempo růstu, jaké vykazovalo naposledy před krizí. Na to poukazovali už v polovině května někteří ekonomové. Mezičtvrtletní růst o 3,1 procenta představuje dokonce nejvyšší hodnotu za poslední zhruba dvě dekády (srovnatelné údaje o vývoji ekonomiky jsou k dispozici od roku 1997).

„Příznivý hospodářský vývoj se projevil napříč celou tuzemskou ekonomikou a lze jej vysledovat ve většině odvětví. Zpracovatelský průmysl vzrostl meziročně o 6,8 procenta a v porovnání s posledním čtvrtletím loňského roku o 3,7 procenta. Meziroční růst stavebnictví dosáhl tempa 2,6 procenta. Meziročně rostla i většina odvětví služeb,“ uvedl ČSÚ. Na druhou stranu přiznává, že na výrazný mezičtvrtletní růst měl vliv mimo jiné nerovnoměrný výběr spotřební daně z tabákových výrobků, který ovlivnil srovnávací základnu v minulém roce.

Srovnání HDP ve střední Evropě
Zdroj: ČT24

„Na straně poptávky byl růst HDP tažen jak domácími, tak zahraničními faktory. Trend posilování domácí poptávky, započatý v roce 2014, pokračoval i v prvním čtvrtletí a významně předstihl vliv poptávky zahraniční. Vedle rostoucí spotřeby domácností přispěly výrazně k růstu HDP i investiční aktivity,“ objasnili dále statistici.

Zaslouží si pochvalu vláda?

Rychlejší hospodářský růst se pozitivně promítl i na trhu práce. V prvních třech měsících roku mělo zaměstnání 5,158 milionu lidí, což je o 1,1 procenta víc než před rokem (a o 0,7 procenta víc než v posledním kvartálu roku 2014).

„Koresponduje to s tím, že dnes máme 83 000 volných pracovních míst, a mám za to, že to také souvisí s kroky, které podnikla naše vláda. Mám na mysli zejména zrychlení čerpání z evropských fondů, zrychlení investic ze státního rozpočtu a skutečně masivní podporu exportu,“ zhodnotil výkon české ekonomiky premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD).

Michal Brožka z Raiffeisenbank nicméně slova předsedy vlády mírnil. „Já bych řekl, že z hlediska současné vlády je chlubení se růstem HDP velmi předčasné. Jakékoli kroky mají velmi dlouhé zpoždění do ekonomiky. A minulá léta tu byla velmi hubená,“ vysvětlil ekonom.

Tahounem ekonomického růstu je tradičně průmysl. „Je to automobilový průmysl a přilehlé okolí, ale je to také elektronický průmysl. A obecně se daří. Předpokládám, že podniky budou mít vyšší zisky a že budou zaměstnávat více lidí,“ uvedl ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD). 

Růst za celý rok přesáhne tři procenta, odhadují analytici

Solidní výsledky v prvním čtvrtletí dávají naději, že by růst HDP za celý rok mohl přesáhnout tři procenta. „Česká ekonomika by si letos mohla polepšit o 3,5 procenta, což bude nejvyšší růst za posledních osm let,“ nastínil Jiří Škop z Komerční banky. „Odhad na rok 2015 se zřejmě bude pohybovat mezi třemi až čtyřmi procenty. Po hubených letech česká ekonomika zjevně začíná opět dohánět své západní sousedy,“ přidal se Brožka.

Také podle hlavního analytika UniCredit Bank Pavla Sobíška Česko za celý letošní rok poroste tempem vysoko přes tři procenta. „Pro nejbližší období nehrozí opětné zpomalení v důsledku vyčerpání nějakého jednorázového efektu.“

Analytik ČSOB Petr Dufek však upozornil, že v následujících čtvrtletích už čísla tak oslnivá nebudou, protože v prvním kvartálu si firmy vytvořily hodně zásob. „Podle údajů statistického úřadu se zásoby podílejí na zmíněných 4,2 procenta přesně polovinou. To je hodně vysoké číslo, které se rozhodně nemůže opakovat. Proto je čtyřprocentní růst výjimkou spíše než novým ekonomickým zázrakem. Předpokládáme, že ve zbytku roku bude ekonomický růst nepochybně začínat dvojkou.“

Poslední odhady výrazně překonávají dosavadní prognózy tuzemských i zahraničních institucí. Například ministerstvo financí podle dubnového výhledu počítá s růstem ekonomiky o 2,7 procenta, ČNB předpověděla růst o 2,6 procenta. Evropská komise očekává, že tuzemské hospodářství si za celý rok připíše 2,5 procenta.

Ivan Pilip, bývalý ministr financí

"Takhle rychlý růst nás do budoucna asi nečeká, ale česká ekonomika potřebuje růst, který bude rychlejší než třeba dvě procenta. Protože mezi lety 2009 a 2013 v podstatě ekonomika nevzrostla. Když se podíváte například na průměrné platy, tak ty se v reálném vyjádření vůbec nezvýšily. Takže ta stagnace byla veliká. A navíc abychom dohnali průměr Evropské unie, musíme růst rychleji než Evropa, než staré členské státy. A Evropa v prvním čtvrtletí rostla také zhruba jednoprocentním tempem."

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Pět zemí EU požaduje zavedení mimořádné daně pro energetické firmy, píše Reuters

Pět zemí Evropské unie požaduje zavedení mimořádné daně ze zisků energetických společností. Reagují tak na rostoucí ceny pohonných hmot kvůli válce v Íránu, napsala v sobotu agentura Reuters s odvoláním na dopis ministrů financí těchto zemí adresovaný Evropské komisi (EK), do kterého měla možnost nahlédnout.
před 5 hhodinami

Rostoucí ceny plynu, elektřiny či dopravy pociťují firmy i spotřebitelé

Zdražování plynu a zčásti i elektřiny už podle provedeného šetření pociťuje většina společností sdružených ve Svazu průmyslu a dopravy. Ekonomové předpokládají, že válka na Blízkém východě zbrzdí celé tuzemské hospodářství. Pokles HDP odhadují na několik desetin procentního bodu. Rozhodujícím faktorem nicméně bude délka konfliktu. První dodavatelé energií už také přistoupili ke zvýšení cen pro domácnosti.
před 15 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů probrali budoucnost USA v NATO i ceny paliv

Americký prezident Donald Trump oznámil další tvrdé údery na Írán i horizont možného konce operací na Blízkém východě. Naopak znovu zkritizoval spojence v NATO, zpochybnil i možné setrvání Washingtonu v Alianci. Debata v Událostech, komentářích se zaměřila i na ceny pohonných hmot, které vlivem blízkovýchodního konfliktu pokračují v růstu, a rozhodnutí vlády o regulaci marží. Diskuze se zúčastnili místopředseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti Denis Doksanský (ANO), místopředseda téhož výboru Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD), členka zahraničního výboru Katerina Demetrashvili (Piráti) a členka výboru pro evropské záležitosti Helena Langšádlová (TOP 09). Do debaty, jíž provázel Lukáš Dolanský, se připojil i brigádní generál v záloze František Mičánek.
včera v 13:58

Trump zavádí nová cla na léky. Týkají se i EU

Americký prezident Donald Trump oznámil zavedení nových cel na některé farmaceutické produkty. Léky z Evropské unie, Japonska, Jižní Koreje a Švýcarska budou podléhat clu ve výši patnáct procent, zatímco dovoz z Velké Británie bude zatížen desetiprocentním clem. Stalo se tak rok po takzvaném Dni osvobození, kdy americký prezident poprvé oznámil uvalení vysokých cel na většinu zemí světa, uvedl irský ekonomický server Business Plus.
včera v 12:22

Zakladatel obuvnického impéria a vizionář Tomáš Baťa se narodil před 150 lety

Tomáš Baťa vstoupil do historie jako zakladatel obuvnického impéria, které dalece přerostlo hranice Československa a funguje dodnes. Největšího rozmachu podniku se sídlem ve Zlíně se ovšem nedožil – zahynul v 56 letech v červenci 1932 při leteckém neštěstí v Otrokovicích, když se chystal na obchodní cestu do Curychu. Vedení firmy pak převzal jeho poloviční bratr Jan Antonín Baťa. Odborníci i obdivovatelé baťovského podnikatelského zázraku se dodnes přou o to, který ze sourozenců byl úspěšnější. Tomáš Baťa se narodil před 150 lety, 3. dubna 1876, ve Zlíně.
včera v 06:59

Hormuzský průliv je další výzvou pro globalizaci

Otázky o budoucnosti globalizace vyvolala íránská blokáda Hormuzského průlivu, která vedla k přerušení vývozu klíčových surovin z Perského zálivu. Mimo ropu a plyn se jedná o močovinu, nezbytnou k výrobě hnojiv, nebo helium, které je potřebné při výrobě mikročipů pro umělou inteligenci či diagnostické přístroje. Výpadek těchto surovin dopadá na obyvatele všech kontinentů. Válka na Blízkém východě zároveň změnila námořní trasy a připomněla zranitelnost klíčových průlivů a průplavů.
včera v 06:00

Studie: Pomalá digitalizace a byrokracie připravují stát o desítky miliard ročně

Pomalá digitalizace a také byrokracie u malých firem můžou letos tuzemskou ekonomiku připravit až o 90 miliard, vyplývá ze studie pražské Metropolitní univerzity. Přitom elektronizace alespoň čtvrtiny malých podniků by zvýšila hrubý domácí produkt zhruba o 45 miliard korun. Malé firmy mohou nicméně nově využít bezplatné poradenství k digitálním nástrojům v rámci projektu Pro podnikavé.
včera v 05:01

Ceny ropy prudce rostou poté, co Trump řekl, že útoky na Írán budou pokračovat

Ceny ropy ve čtvrtek prudce rostou. Reagují na výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa, že Spojené státy budou dál útočit na Írán. Trump zároveň neuvedl konkrétní časový harmonogram ukončení války, což vyvolalo obavy investorů z trvalého narušení ropných dodávek. Přes den komodita dále zdražovala a americká lehká ropa WTI překonala hranici 110 dolarů za barel.
2. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026
Načítání...