Srbsko kývlo Rusům na Turkish Stream

Bělehrad – Srbsko souhlasí se svou účastí v ruském projektu plynovodu Turkish Stream, kterým má proudit ruský plyn do Evropy přes Turecko. Po setkání se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem to řekl srbský ministr zahraničí Ivica Dačić. O plynovod mají podle Lavrova zájem i další země.

„V tuto chvíli můžeme vyjádřit naši ochotu projektu se účastnit, protože potřebujeme spolehlivé dodávky plynu,“ citovala Dačiče agentura TASS. Ministr dodal, že Srbsko se zajímá o všechny další možnosti dodávek plynu, když Rusko opustilo projekt plynovodu South Stream. Lavrov dodal, že Evropská unie by měla projekt plynovodu Turkish Stream podpořit, protože prý posílí energetickou bezpečnost Evropy. Podle něj mají zájem o plynovod také další země v regionu, jako je Řecko, Maďarsko a Makedonie.

Gazprom hodlá na hranici Turecka a Řecka vytvořit uzel, přes který chce dodávat do Evropy 47 miliard krychlových metrů plynu ročně. Ruský prezident Vladimir Putin při telefonickém rozhovoru s řeckým premiérem Alexisem Tsiprasem na začátku května uvedl, že Rusko je ochotno zajistit financování řeckým firmám, které se na prodloužení projektu Turkish Stream za turecké hranice budou podílet.

Plynovod Turkish Stream by totiž mohl pokračovat do Řecka. O případné účasti Atén jednal v polovině dubna řecký premiér Tsipras při návštěvě Moskvy přímo s Vladimirem Putinem. „Řecko by se mohlo stát jedním z velkých distribučních center plynu. Napomohlo by to značným investicím do řecké ekonomiky a tím i vytvoření pracovních míst,“ uvedl ruský prezident.

Plynovody
Zdroj: ČT24

Gazprom začal na plynovodu Turkish Stream pracovat poté, co koncem loňského roku kvůli neshodám s Evropskou unií odstoupil od projektu South Stream. Ten měl obcházet Ukrajinu a přivádět ruský plyn přes Černé moře na Balkán. Turkish Stream má mít stejně jako South Stream kapacitu 63 miliard krychlových metrů ročně.

Ruské dodávky plynu dnes pokrývají zhruba třetinu spotřeby Evropské unie. Ta se ale snaží svou závislost na ruském plynu snížit. Vztahy mezi EU a Ruskem se navíc loni kvůli ukrajinské krizi výrazně zhoršily, což na konci loňského roku vedlo ke zrušení projektu South Stream. Gazprom loni oznámil, že vybuduje nové potrubí do Turecka tak, aby se vyhýbalo Ukrajině, s tím, že ruská strana plánuje ukončit tranzit plynu přes Ukrajinu do Evropské unie v roce 2019. A ruský ministr energetiky Alexandr Novak to v Berlíně potvrdil, když řekl, že Rusko neplánuje uzavřít s Ukrajinou novou dohodu o tranzitu plynu do Evropy, až v roce 2019 vyprší současná desetiletá smlouva. Přes Ukrajinu nyní proudí zhruba 40 procent ruského vývozu do Evropy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
před 8 hhodinami

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
před 15 hhodinami

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
před 15 hhodinami

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánovčera v 20:39

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánovčera v 14:56

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...