Meopta-optika propouští 400 lidí, odejde i generální ředitel. Firmu povede majitel

Společnost Meopta-optika kvůli poklesu objednávek od svých odběratelů, který způsobila pandemie koronaviru, dá výpovědi dalším dvěma stovkách zaměstnanců. Společně s nedávnou první vlnou propouštění přijde o práci ve firmě, která je předním tuzemským výrobcem optickomechanických přístrojů, 400 lidí. Je to zhruba pětina celkového počtu pracovníků. Ve funkci v závěru června skončí i generální ředitel firmy Vítězslav Moťka.

První vlnu propouštění Moťka na začátku května zdůvodnil tím, že kvůli pandemii koronaviru klesly objednávky a Meopta-optika na to musí reagovat snížením počtu zaměstnanců o dvě stovky.

„Tento týden byl úřadu práce oznámen záměr další redukce zaměstnanců, a to v počtu zhruba 200 lidí včetně některých členů vedení podniku. Podle vývoje zákaznického portfolia v reakci na covid-19 má Meopta rozpracovaných několik možných budoucích scénářů, které v této fázi nezveřejňujeme,“ uvedla Alena Moore z vedení firmy.

Prezidentem Meopty-optiky se od 1. července stane Gerald Rausnitz, který je jejím majitelem. „Budoucnost společnosti není ohrožena a zmiňované personální změny povedou k zefektivnění fungování společnosti,“ uvedla Moore.

  • Meopta patří mezi významné výrobce sportovních dalekohledů a puškohledů. Do její produkce patří také vojenské puškohledy, zaměřovače a přístroje pro noční vidění. Vyrábí i speciální optické systémy pro tanky a obrněná vozidla. Značnou část sortimentu tvoří dodávky pro digitální projekce a polovodičový průmysl.

Meopta zaměstnává zhruba 2000 zaměstnanců. Většina produkce Meopty-optiky míří na export, který se předloni na tržbách společnosti podílel zhruba 89 procenty. Firma vyváží výrobky do více než 50 zemí, hlavně na trhy Evropské unie, Spojených států a Izraele.

Tržby Meopty v roce 2018 meziročně vzrostly o čtyři procenta na 2,465 miliardy korun. Její hospodaření ale skončilo ztrátou 57,5 milionu korun po čistém profitu 160 milionů korun v roce 2017. Výsledky loňského hospodaření vedení Meopty zatím nezveřejnilo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

ŽivěPoslanci debatují o novele k veřejným rozpočtům, kterou vetoval Pavel

Poslanci se v úterý znovu zabývají vládní novelou rozpočtových zákonů. Vetoval ji prezident Petr Pavel, podle kterého ohrožuje dlouhodobou udržitelnost veřejných financí. Sněmovní opozice se obává toho, že předloha umožní vládě rozvolněním pravidel rozpočtové odpovědnosti utrácení a růst státního dluhu. Vládní tábor je odhodlaný prezidentův postoj přehlasovat. Koalice si již hlasováním prosadila, že jednání sněmovny se může v úterý protáhnout do noci. O programu současné schůze se ještě nehlasovalo. Opozice se chce také zabývat opatřeními proti suchu.
03:15Aktualizovánopřed 10 mminutami

Masky a anti-age krémy místo hraček. Trend skincare u dětí sílí, odborníci varují před riziky

Osmileté dívky, které přesně vědí, k čemu slouží sérum, toner nebo kolagenová maska. Ještě před několika lety to byla spíš výjimka. Dnes se péče o pleť stává běžnou součástí života části dětí z generace alfa. Inspiraci hledají na sociálních sítích. Nevhodná kosmetika může ale podle odborníků dětskou pleť nevratně poškodit a vyskytují se i psychické problémy související s obsedantním používáním velkého množství produktů na pleť. Tématu skincare, generaci alfa a rizikům s tím spojeným se věnoval nový publicistický podcast Bilance.
před 19 mminutami

Americké sankce na íránskou ekonomiku mohou uškodit hlavně Číně, píše CNBC

Americké sankce namířené proti íránské ekonomice mohou zasáhnout především Čínu, Spojené arabské emiráty (SAE), Turecko, Irák a Indii. S odkazem na analytiky a statistická data to uvedla americká televize CNBC. Nová opatření v pondělí oznámil americký ministr financí Scott Bessent. Jejich smyslem je íránskou ekonomiku izolovat, a tak oslabit íránský režim.
před 2 hhodinami

Růst minimální mzdy vytlačuje šedou ekonomiku, míní Jurečka. Podle Juchelky pomůže i EET

Minimální mzda má od ledna vzrůst na 24 900 korun, po souhlasu tripartity zamíří předpis ke schválení vládě. Podle ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky (ANO) se očekává její další růst, zmínil také vyšší výdělky pro státní úředníky, kde má nejnižší tarif začínat právě na úrovni minimální mzdy. Podle někdejšího šéfa resortu a předsedy poslaneckého klubu KDU-ČSL Mariana Jurečky se zvyšováním minimální mzdy potlačuje část šedé ekonomiky. Debatou v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 6 hhodinami

Schillerová s Juchelkou navrhují změnu platových tabulek

Od ledna by se mohly změnit platové tabulky. Nejnižší tarif by měl začínat na minimální mzdě, která by měla pro příští rok činit 24 900 korun. Žádná z dalších tarifních částek by neměla klesnout pod zaručený plat. Výdělek by se nově měl pravidelně upravovat po pěti letech praxe. Rozdíl v platovém základu podle odbornosti, náročnosti a odpovědnosti práce by měl činit nejméně čtyři procenta. Odborům a zaměstnavatelům to navrhli ministr práce Aleš Juchelka (ANO) a ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Zaměstnavatelé označili reformu odměňování ve veřejné sféře za odvážný krok, odboráři za revoluci.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Tripartita souhlasila s růstem minimální mzdy

Tripartita souhlasila s navrhovaným růstem minimální mzdy pro příští dva roky. Nejnižší výdělek by měl podle návrhu vládního nařízení od ledna odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy. Zvednout by se tak měl z 22 400 na 24 900 korun. V roce 2028 by se pak měl dostat na 45,8 procenta průměrného výdělku. O výsledku mimořádného zasedání tripartity informoval prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jiří Horecký.
včeraAktualizovánovčera v 16:20

Vláda schválila změny v penzijním spoření

Vláda v pondělí schválila změny v penzijním spoření. Podle návrhu zákona o doplňkovém penzijním spoření by se měla pro mladé klienty od příštího roku zvýšit podpora, zároveň by měly klesnout poplatky odváděné penzijním společnostem. Za deset let také ukončí činnost transformované fondy. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) by změna měla zvýšit motivaci k uzavření penzijního spoření. Vláda podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) také odsouhlasila podnikatelský balíček.
včeraAktualizovánovčera v 16:00

VideoRusko chce omezit počet ekonomických migrantů, na trhu ale chybí miliony lidí

Ekonomičtí migranti čelí v Rusku stále větší represi i častějším deportacím. Úřady chtějí počet cizinců výrazně omezit. Propaganda to obhajuje ochranou pracovních míst pro ruské občany. Podle oficiálních údajů přitom v době, kdy Moskva vede drahou agresivní válku proti Ukrajině, chybí na pracovním trhu čtyři miliony lidí. Situace se bude v příštích letech kvůli nízké porodnosti ještě více zhoršovat, v roce 2030 bude chybět podle odborných odhadů až dvanáct milionů pracovníků.
včera v 08:00

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.