Meopta-optika propouští 400 lidí, odejde i generální ředitel. Firmu povede majitel

Společnost Meopta-optika kvůli poklesu objednávek od svých odběratelů, který způsobila pandemie koronaviru, dá výpovědi dalším dvěma stovkách zaměstnanců. Společně s nedávnou první vlnou propouštění přijde o práci ve firmě, která je předním tuzemským výrobcem optickomechanických přístrojů, 400 lidí. Je to zhruba pětina celkového počtu pracovníků. Ve funkci v závěru června skončí i generální ředitel firmy Vítězslav Moťka.

První vlnu propouštění Moťka na začátku května zdůvodnil tím, že kvůli pandemii koronaviru klesly objednávky a Meopta-optika na to musí reagovat snížením počtu zaměstnanců o dvě stovky.

„Tento týden byl úřadu práce oznámen záměr další redukce zaměstnanců, a to v počtu zhruba 200 lidí včetně některých členů vedení podniku. Podle vývoje zákaznického portfolia v reakci na covid-19 má Meopta rozpracovaných několik možných budoucích scénářů, které v této fázi nezveřejňujeme,“ uvedla Alena Moore z vedení firmy.

Prezidentem Meopty-optiky se od 1. července stane Gerald Rausnitz, který je jejím majitelem. „Budoucnost společnosti není ohrožena a zmiňované personální změny povedou k zefektivnění fungování společnosti,“ uvedla Moore.

  • Meopta patří mezi významné výrobce sportovních dalekohledů a puškohledů. Do její produkce patří také vojenské puškohledy, zaměřovače a přístroje pro noční vidění. Vyrábí i speciální optické systémy pro tanky a obrněná vozidla. Značnou část sortimentu tvoří dodávky pro digitální projekce a polovodičový průmysl.

Meopta zaměstnává zhruba 2000 zaměstnanců. Většina produkce Meopty-optiky míří na export, který se předloni na tržbách společnosti podílel zhruba 89 procenty. Firma vyváží výrobky do více než 50 zemí, hlavně na trhy Evropské unie, Spojených států a Izraele.

Tržby Meopty v roce 2018 meziročně vzrostly o čtyři procenta na 2,465 miliardy korun. Její hospodaření ale skončilo ztrátou 57,5 milionu korun po čistém profitu 160 milionů korun v roce 2017. Výsledky loňského hospodaření vedení Meopty zatím nezveřejnilo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Chudobu způsobují hlavně drahé nájmy, ukazuje analýza a hledá řešení

Hlavní příčinou chudoby v Česku nejsou nízké příjmy, ale drahé a nedostupné bydlení. Zatímco podíl lidí žijících v nájmu v posledních letech roste, počet rodin i mladých, kteří si mohou dovolit vlastní bydlení, klesá. Nájemné se ale zvyšuje výrazně rychleji než výdělky, vyplývá z analýzy Platformy pro sociální bydlení a dalších organizací. Navrhují řadu opatření, jak krizi zmírnit už v nadcházejícím volebním období.
před 15 hhodinami

Hosté Událostí, komentářů debatovali o klimatických cílech EU

Evropský parlament oznámil odsunutí platnosti emisních povolenek ETS 2 na rok 2028. Nový klimatický cíl je pak do roku 2040 snížit emise o devadesát procent oproti roku 1990. Z pěti procent se ale členské státy budou moci vykoupit takzvanými uhlíkovými kredity. Podle poslankyně Bereniky Peštové (ANO) jsou cíle EU příliš ambiciózní, některé protichůdné a nesplnitelné. „Evropa v současné době svými nesmyslnými cíli páchá sebevraždu, ve smyslu sebevraždy průmyslové,“ uvedla Peštová v Událostech, komentářích. Poslankyně Gabriela Svárovská (Zelení, klub Pirátů) v debatě moderované Martinem Řezníčkem uvedla, že investice do zelené transformace je důležité provádět tak, aby směřovaly k perspektivním odvětvím a dekarbonizaci.
před 16 hhodinami

Neortodoxní, ale potřebné, říká o využití zmrazených aktiv Hulicius. Koten vidí rizika

Designovaný premiér Andrej Babiš (ANO) ve čtvrtek se šéfkou Evropské komise Ursulou von der Leyenovou hovořil o přípravách klíčového summitu, který se uskuteční za týden. Má rozhodnout mimo jiné o financování Ukrajiny pomocí půjčky ze zmrazených ruských aktiv. Babiš si zatím není jistý, jestli by se Česko mělo podílet na finančních zárukách. Poslanec Radek Koten (SPD) v Událostech, komentářích uvedl, že takový krok by mohl negativně ovlivnit finance eurozóny a destabilizovat finanční trh. Podle náměstka ministra zahraničí v demisi Eduarda Huliciuse (KDU-ČSL) jde o „neortodoxní“ nástroj, který je ovšem potřeba. Hosté v debatě moderované Martinem Řezníčkem probrali také jednání o příměří v ruské válce na Ukrajině a výdaje na obranu.
před 18 hhodinami

Objem hypoték v listopadu klesl

Banky a stavební spořitelny v Česku poskytly v listopadu hypotéky za 37,1 miliardy korun, což je proti říjnu pokles o čtyři procenta. Nové úvěry bez refinancování klesly podobně na 28,1 miliardy korun. Průměrné úrokové sazby nových úvěrů zůstaly na říjnových 4,48 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na českém trhu.
před 21 hhodinami

Trump nařídil centralizaci regulace AI na federální úrovni

Americký prezident Donald Trump nařídil v noci na pátek centralizaci regulace umělé inteligence. To by mělo znemožnit jednotlivým americkým státům schvalovat vlastní regulace AI, píše agentura Reuters. Převedení regulace na federální úroveň požadují velké technologické firmy.
včera v 03:35

Nůžky příjmů i bohatství se dál rozevírají. A stále rychleji

Jen tisícina procenta světové populace, tedy méně než šedesát tisíc multimilionářů, vlastní třikrát více bohatství než nejchudší polovina světa, vyplývá ze Zprávy o světové nerovnosti, která je založená na datech dvou set výzkumníků ve spolupráci s Rozvojovým programem OSN. Ti zároveň zjistili, že deset procent nejbohatších lidí na světě vydělává více než zbývajících devadesát procent dohromady.
11. 12. 2025

Brno bude příští rok hospodařit s výdaji téměř 26 miliard korun

S příjmy ve výši 21,3 miliardy korun a výdaji 25,7 miliardy korun bude v příštím roce hospodařit město Brno. Rozpočet navrhuje úvěr 3,6 miliardy korun na pokrytí kapitálových výdajů. Návrh rozpočtu ve středu schválili zastupitelé. Opozice se zdržela, nikdo nebyl proti. Zelení kritizují například to, že se město zadlužuje kvůli financování stavby multifunkční arény. Ocenili nicméně přehlednost materiálu. Na letošní rok 2025 schválili loni brněnští zastupitelé rozpočet města s příjmy 19,9 miliardy a výdaji 24 miliard korun.
10. 12. 2025

EU odložila zavedení emisních povolenek ETS 2

Zavedení emisních povolenek ETS 2 se odkládá na rok 2028. Počítá s tím právně závazný text Evropské unie o klimatických cílech, shodu členských zemí oznámil Evropský parlament. Změnu v návrhu unijní ministři životního prostředí dojednali už minulý měsíc. Do roku 2040 pak mají členské země snížit emise skleníkových plynů o 90 procent oproti úrovni z roku 1990. Změny ještě musí formálně potvrdit Evropský parlament i členské státy.
10. 12. 2025Aktualizováno10. 12. 2025
Načítání...