Pivovary loni meziročně zvýšily výrobu o 1,6 procenta na 21,6 milionu hektolitrů, sdělili zástupci Českého svazu pivovarů a sladoven. Jde o rekordní výstav druhý rok za sebou. Letos však produkce klesne kvůli koronaviru a vládním restriktivním opatřením.
Pivovary loni navařily rekordních 21,6 milionu hektolitrů piva
Za růstem stál loni stejně jako předloni export, který se meziročně zvýšil o 4,5 procenta, nealkoholické pivo si ve vývozu polepšilo o více než 22 procent. Na export tak šlo 5,4 milionu hektolitrů pěnivého moku.
Největšími evropskými trhy zůstávají Slovensko, Německo a Polsko, na čtvrté místo se dostalo s růstem o 36 procent Maďarsko. Z trhů mimo EU jsou jako v minulosti největší Rusko, Jižní Korea a Spojené státy americké.
„Vývoz na většinu našich tradičních exportních trhů i vloni rostl, významnější pokles jsme zaznamenali pouze u Velké Británie, Rakouska a Jižní Koreje,“ sdělila výkonná ředitelka svazu Martina Ferencová. Například Británie zůstala na šestém místě, export do ní ale klesl o 16 procent.
O dvě velká piva na hlavu víc
Česká spotřeba piva loni meziročně vzrostla na hlavu o dvě velká piva na 142 litrů. Množství piva prodaného v restauracích a hospodách kleslo o procentní bod na 35 procent.
„Jsme rádi, že české pivo chutná nejen doma, ale i v zahraničí. Do budoucna ale s přílišným optimismem nehledíme. Restaurace uzavřené na více než dva měsíce, další týdny a měsíce postupného návratu do normálu, nulový turismus – to vše se negativně podepíše na výsledcích letošního roku,“ uvedl předseda svazu František Šámal.
Negativní dopad do prodejů čepovaného piva podle něj bude mít také otvírací doba restaurací po jejich znovuotevření nebo rušení velkých festivalů a sportovních zápasů.
Import piva loni vzrostl o 10,7 procenta na 424 tisíc hektolitrů. Češi ochutnávali hlavně polské, maďarské a německé, největším dovozcem ze zemí mimo Unii zůstává Mexiko, dále pak Srbsko a Vietnam.
Z hlediska obalů si prvenství udrželo sklo, 40 procent celkové spotřeby tvořilo lahvové pivo, u kterého se podíl meziročně snížil o dvě procenta. Sudové pivo si pohoršilo o čtyři procenta na 33 procent, pivo prodávané v plastových lahvích pak o pět procent na 11 procent. Pomalejším růstem proti předchozím letům, ale přesto o osm procent se zvětšil prodej piva v plechu, které tak s 12 procenty překonalo prodeje v PET lahvích.
Spodně kvašená piva mezi 11 a 12 stupni, která se v české legislativě označují za ležáky, si proti předloňsku polepšila o 1,5 procentního bodu na 51,8 procenta. Naopak výčepní pivo kleslo na 43,8 procenta.
Prodeje piva od března do konce května klesnou podle odhadů pivovarského svazu meziročně o 40 procent. Protože se prodej čepovaného piva prakticky zastavil, produkce se sníží o 1,5 až dva miliony hektolitrů, uvedla již dříve Ferencová.
Podle odhadu Českomoravského svazu minipivovarů by mohla skončit až čtvrtina ze současných 500 minipivovarů. Minipivovary se loni podílely 2,46 procenta na celkovém výstavu. Naprostou většinu výroby (skoro 90 procent) produkují pivovary s objemy nad 200 tisíc hektolitrů ročně.
Výroba sladu loni v Česku klesla o 0,8 procenta
Výroba sladu loni v českých 28 sladovnách meziročně klesla o 0,8 procenta na 543 tisíc tun. Jeho export klesl o deset procent, do zahraničí ho zamířilo 223 tisíc tun, tedy 41 procent z celkové produkce, uvedli zástupci Českého svazu pivovarů a sladoven.
„Pokles vývozu sladu v loňském roce způsobilo hned několik faktorů. Promítla se vyšší poptávka tuzemských pivovarů a také pro ječmen nepříliš dobré počasí. Nedostatek srážek v kombinaci s nadprůměrnými teplotami měl negativní dopad na kvalitu i cenu sladovnického ječmene,“ uvedl ředitel největších Sladoven Soufflet ČR Richard Paulů. Ten dlouhodobě upozorňuje i na problematiku ubývání orné půdy, na které se může pěstovat nejen pivovarnický jarní ječmen. Za poslední desetiletí její výměra klesla o 75 tisíc hektarů.
Největším odběratelem českého sladu bylo loni Polsko, kam se ho vyvezlo skoro 80 tisíc tun, následovalo Německo. Česko je pátým největším výrobcem sladu v EU, tvoří dvě procenta světové sladovnické produkce.
Sklizeň další důležité pivní složky – chmele – loni v Česku meziročně vzrostla o 39,4 procenta na 7145 tun s průměrným výnosem 1,43 tuny na hektar, byla tak nadprůměrná. Nejvíce chmelnic je na Žatecku. Na export jde ročně 60 až 80 procent úrody, nejvíce do Japonska a Číny. Česko je třetí největší pěstitelskou zemí světa.
Sklizňové plochy chmelnic letos meziročně klesly o 1,13 procenta na 4947,4 hektaru, uvedla už dříve mluvčí Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského Ivana Kršková. Ústav údaje aktualizuje ke konci dubna a poté v srpnu, podle Krškové se dá předpokládat, že budou po získání srpnových dat podobně rozsáhlé jako loni. Největší nárůst plochy ústav zaznamenal u minoritní odrůdy Sládek. Nejčastěji pěstovanou odrůdou je s převahou Žatecký poloraný červeňák.