Hrátky s daní. V restauracích bude DPH na čepované pivo nižší než na stáncích

3 minuty
Události: Nižší DPH u čepovaného piva
Zdroj: ČT24

Od května bude čepované pivo v restauracích či hospodách podléhat menšímu zdanění než ve stáncích. V těch prvních se od května – v souvislosti se zavedením další vlny elektronické evidence tržeb – sníží daň z přidané hodnoty z 21 na 10 procent. V těch druhých zůstane sazba DPH 21 procent. Zjištění ČT potvrdila ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Vláda přitom obecně snižování DPH odůvodňovala tím, že tak podnikatelům kompenzuje náklady spojené s EET.

Aby mohlo být točené pivo ve snížené sazbě, musí splňovat podmínku, že je součástí stravovací služby, uvedla Schillerová. 

Jako stravovací službu ministerstvo ve vlastních materiálech popisuje prodejce, kteří jídlo a pití poskytují například v místnostech s toaletou a k dispozici dávají běžné příbory. Tedy zejména restaurace a hospody.

Vlny EET
Zdroj: ČT24

Snížení daně se tak může vyhnout například stánkům při sportovních akcích či rychlým občerstvením.

Například ve Zlíně nyní dělí od sebe uvnitř hokejového stadionu hospodu a stánek sotva dvacet metrů. Nově je pak ale bude rozdělovat 11 procentních bodů DPH. 

Snížit DPH plošně na alkohol, tedy například na veškeré čepované pivo, podle ministryně nejde. Brání tomu směrnice platná pro celou EU. 

Chybělo lepší vysvětlení?

Podle předsedy poslaneckého klubu KDU-ČSL Jana Bartoška se ukazuje, že „snížení DPH u piva byla jedna velká habaďůra ze strany hnutí ANO a vládní koalice. V konečném důsledku to celý systém jenom zesložití a přinese komplikace.“

Místopředseda rozpočtového výboru Mikuláš Ferjenčík (Piráti) si pak myslí, že daň 21 procent by měl výčepní účtovat také ve chvíli, kdy si host odnese pivo ve džbánku domů. V takovém případě totiž nejde o stravovací službu.

Člen rozpočtového výboru Václav Votava z vládní ČSSD se domnívá, že mělo být lépe dopředu vysvětleno, o co půjde. Tedy, že snížená sazba u piva zasáhne pouze stravovací služby. „Řada lidí si to určitě vysvětlila tak, že obecně na točené pivo bude snížená sazba desetiprocentní,“ dodal. 

Navíc to podle části opozice může přinést větší riziko, že podnikatel část tržeb nevědomě, nebo i vědomě, zařadí do špatné sazby. „Když máte možnost v jedné provozovně mít nižší sazbu a v jiné vyšší, tak je větší pravděpodobnost, že se to někdo bude snažit obcházet,“ uvedl místopředseda rozpočtového výboru Jan Skopeček (ODS).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...