Hackeři získali údaje o devíti milionech zákazníků aerolinek easyJet

Britský nízkonákladový letecký přepravce easyJet se stal terčem útoku hackerů. Ti získali přístup k informacím zhruba o devíti milionech zákazníků, v některých případech i k údajům o kreditních kartách, oznámila v úterý firma. Její bezpečnostní mechanismy i samotný útok nyní prověřuje Úřad britského komisaře pro informace (Information Commissioner´s Office - ICO). Z útoku jsou podezřelí čínští hackeři, uvedla agentura Reuters s odvoláním na dva zdroje blízké vyšetřování.

Hackeři se podle aerolinek prostřednictvím „vysoce sofistikovaného“ kybernetického útoku dostali k e-mailovým adresám a cestovním údajům zákazníků. Zhruba u 2200 klientů získali rovněž přístup k podrobnostem o kreditních kartách.

„Neexistují důkazy, že by jakékoliv osobní údaje byly zneužity,“ uvedla firma. Dodala nicméně, že s dotčenými zákazníky komunikuje, aby jim pomohla riziko zneužití minimalizovat.

Šéf podniku Johan Lundgren se klientům za incident omluvil. „Bereme kybernetickou bezpečnost svých systémů velmi vážně a používáme silná bezpečnostní opatření, abychom ochránili osobní informace zákazníků. Tato hrozba se ale vyvíjí a kybernetičtí útočníci jsou čím dál sofistikovanější,“ uvedl.

Úřad britského komisaře pro informace v úterý uvedl, že prověřuje kybernetický útok na easyJet. „Lidé mají právo očekávat, že organizace budou zacházet s jejich osobními informacemi bezpečně a zodpovědně. Když se to nestane, vyšetříme to a v případě potřeby přijmeme tvrdá opatření,“ dodal rovněž. Úřad má právo udělovat pokuty. 

Hackeři po celém světě zvýšili v posledních měsících své úsilí, aby využili dobu pandemie koronaviru k obelstění lidí. Žádají po nich hesla či jiná citlivá data. Vládní představitelé také varovali před zvýšeným rizikem, které plyne z toho, že mnozí lidé v poslední době pracují z domova.

Kybernetičtí útočníci se v roce 2018 zaměřili také na aerolinie British Airways a získali data ze stovek tisíc kreditních karet. Firma za to byla později Úřadem britského komisaře pro informace potrestána pokutou 183,4 milionu liber (dnešním přepočtem zhruba 5,6 miliardy korun), proti které se odvolala.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

České firmy by mohly získat zpět už zaplacená americká cla. Jde o miliardy

Tuzemské firmy by mohly získat zpět zhruba 650 milionů dolarů – tedy 14 miliard korun – z už zaplacených amerických cel. Jde o platby za takzvané reciproční taxy, které loni zavedl prezident Donald Trump. Nejvyšší soud USA je ale letos v únoru zrušil. Americká administrativa tak na žádost firem musí peníze vrátit.
před 12 hhodinami

Česko dostane z EU méně peněz, vláda bude diskutovat o jejich zacílení

Požadavky za půl druhého bilionu korun. Ministerstva předložila návrhy, kam chtějí v následujícím programovém období směrovat peníze z Evropské unie. Oproti očekávané sumě, kterou bude mít Česko k dispozici, je poptávka zhruba dvojnásobná. Evropský balík bude výrazně menší než v minulých letech. Tuzemsko totiž postupně bohatne a přibližuje se průměru zemí sedmadvacítky.
11. 7. 2026

VideoVolkswagen změny potřebuje, nedýchá s trhem, soudí Špicar

Volkswagen potřebuje ozdravnou kúru, co se týká celého fungování i zaměstnanců, reagoval v Interview ČT24 viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar na úmysl koncernu výrazně omezit výrobu a zredukovat modelovou řadu. V pořadu moderovaném Danielem Takáčem zmínil kontrast mezi nízkou ziskovostí VW a opakem ve Škodě Auto. Upozornil, že i pro další německé firmy je těžké „dýchat s trhem“, tedy propouštět v krizi a nabírat při růstu.
10. 7. 2026

Ministerstvo snížilo počet akceleračních zón pro obnovitelné zdroje

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) snížilo počet oblastí vymezených pro zrychlenou výstavbu větrných nebo solárních elektráren na 61. Původně bylo přitom vymezeno 110 takzvaných akceleračních zón. Spolu s tím úřad stanovil ještě několik podmínek pro výstavbu – například zpracování detailních studií, použití nejúčinnějších a ověřených technologií, minimalizaci záborů zemědělské půdy či ochranu živočišných druhů. Dle resortu omezení zón výrazně snížilo jejich negativní dopady.
10. 7. 2026Aktualizováno10. 7. 2026

Česko poslalo na zbraně pro Ukrajinu zhruba 140 milionů, řekl Okamura

Podle předsedy SPD Tomia Okamury poslalo Česko do iniciativy Seznam prioritních požadavků Ukrajiny (PURL) 140 milionů korun. Jde podle něj o nevratný krok. Oznámil to po jednání s premiérem Andrejem Babišem (ANO), které nahradilo původně plánované jednání koaliční rady, svolané na popud SPD, která s českou účastí v programu PURL zásadně nesouhlasí. Pomocí tohoto programu evropské země a Kanada financují americké vojenské vybavení určené pro napadenou zemi.
10. 7. 2026Aktualizováno10. 7. 2026

Ženy v EU kvůli odkladu pravidel pro transparentnost odměňování přicházejí o miliardy eur

Ženy v celé Evropské unii přicházejí každoročně o miliardy eur kvůli prodlevám při zavádění nových pravidel pro transparentnost odměňování, vyplývá z výzkumu Evropského odborového institutu.
10. 7. 2026

VideoKrásně se to četlo, ale vláda svůj program v oblasti obrany neplní, míní Flek

Podle předsedy sněmovního obranného výboru Josefa Fleka (STAN) nynější vláda svůj program v oblasti obrany nenaplňuje. Míní, že část programového prohlášení kabinetu Andreje Babiše (ANO) pro tento segment se krásně četla, ale nakonec „vzniká velký chaos“. „Když jsme přišli s rozpočtem na rok 2026, tak vláda seškrtala z výdajů na obranu 21 miliard,“ prohlásil Flek v pořadu Interview ČT24. „Pak najednou přišlo od vlády, že tam ty peníze vrátí, pak zase, že nevrátí (…) a ministr Jaromír Zůna (za SPD) několikrát na výboru deklaroval, že na příští rok budou tyto peníze vráceny,“ tvrdí Flek. Kladně hodnotí nábor nových vojáků. Podle Zůny je celoroční plán splněn na 111 procent. „To je jedna z věcí, které můžeme vládě částečně přiznat, že pokračují v tom, co my nastavili,“ komentuje Flek a dodává, že bude jenom rád, když to bude pokračovat dál. Pořad moderoval Daniel Takáč.
10. 7. 2026

Volkswagen ohlásil omezení výroby, k propouštění se nevyjádřil

Německý automobilový koncern Volkswagen po čtvrtečním zasedání dozorčí rady ohlásil drastické omezení výroby. K možnému propouštění se ale nevyjádřil. Modelová řada by měla být postupně zredukována až o padesát procent a počet možných variant výbavy by měl klesnout až o tři čtvrtiny, uvedla společnost v tiskové zprávě. „Díky našemu plánu do budoucna vstupujeme vlastními silami do další fáze transformace,“ sdělil šéf Volkswagenu Oliver Blume.
9. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.