Čeští podnikatelé dostali od záruční a rozvojové banky 15 miliard korun. Komise schválila Česku pomoc pro velké exportéry

Podnikatelé od začátku roku do 3. května od Českomoravské záruční a rozvojové banky (ČMZRB) získali 15 miliard korun, což je více než dvojnásobný meziroční nárůst. Jsou to dvě třetiny podpory, kterou banka firmám poskytla za celý loňský rok, který pro ni byl rekordní. Evropská komise schválila Česku pomoc 142 miliard korun pro velké exportéry. České banky postupně začaly otevírat celou pobočkovou síť. Německé automobilky se dožadují státní podpory na nákup nových aut. Nejvyšší německý soud se v souvislosti s aférou dieselgate poprvé zabývá žalobou zákazníka, který po Volkswagenu požaduje vrácení plné ceny auta. Vývoz z USA v březnu rekordně klesl.

Ilustrační foto
Zdroj: ČTK Autor: Vojtěch Hájek

V programech COVID banka schválila úvěry pro více než tisíc živnostníků a malých a středních firem v objemu 8,2 miliardy korun.

„Za běžného stavu naše banka měsíčně poskytne podnikatelům necelé dvě miliardy korun námi poskytnutých či zaručených úvěrů, a umožní tak profinancovat kolem 500 projektů. Tyto dvě miliardy korun jsme poskytli podnikatelům i v měsíci dubnu, a to nad rámec programů COVID. To znamená, že jsme minulý měsíc podnikatelům celkově poskytli pětinásobek toho, co je normálně běžné,“ uvedl předseda představenstva a generální ředitel ČMZRB Jiří Jirásek.

Podniky podle Jiráska nyní neřeší jen provozní financování, ale potřebují investovat do nových technologií a dalšího rozvoje. Banka se podle něj snaží pomoci podnikatelům i přes jiné programy než COVID. V ostatních programech firmy od záruční a rozvojové banky od počátku roku získaly sedm miliard korun.

Program COVID připravila banka ve spolupráci s ministerstvem průmyslu a obchodu. V první vlně přijala přes 3200 žádostí přesahujících deset miliard korun. V pokračování programu, do kterého byly zapojeny komerční banky, obdržela 5900 žádostí v objemu 19 miliard. Živnostníci a malí a střední podnikatelé mohli žádat o bezúročné půjčky do 15 milionů korun.

Hlavní město připravilo COVID Praha pro podnikatele z metropole. Program byl vyčerpán za deset minut, přihlásilo se 363 podnikatelů a předpokládaná výše zaručovaných úvěrů je 1,8 miliardy korun.

Většina žádostí v první vlně programu byla kvůli pochybením ale zamítnuta. U COVID II a COVID Praha je úspěšnost okolo 90 procent.

COVID III by měl být připraven v květnu, vyčleněno do něj je 150 miliard korun, ČMZRB tak bude moci ručit za úvěry až v objemu 500 miliard. Podporu by mělo získat kolem 150 tisíc živnostníků a podniků s až 500 zaměstnanci. Pro velké exportní firmy se chystá přes Exportní garanční a pojišťovací společnost program COVID plus.

Komise schválila Česku pomoc pro velké exportéry

Exportéři, které zasáhl koronavirus, mohou počítat s pomocí ve formě státních záruk za úvěry. Evropská komise totiž České republice schválila státní podporu za 5,2 miliardy eur (142 miliard korun), která bude určena zejména větším podnikům s významným podílem vývozu. 

Na pomoc budou mít nárok firmy, které mají alespoň pětinu ročních příjmů z prodeje do zahraničí. Vláda bude pomocí záruk schopna těmto firmám usnadnit přístup k úvěrům a tím jim pomoci překlenout složité období.

„Opatření pomůže těmto firmám pokračovat v činnosti za koronavirové krize i po jejím skončení,“ komentovala schválení české žádosti místopředsedkyně Komise Margrethe Vestagerová, která má na starosti hospodářskou soutěž.

Komise pravidla pro státní pomoc v rámci série koronavirových opatření uvolnila v polovině března s cílem pomoci financovat zdravotnictví a firmy nejvíce zasažené krizí. Státy od té doby mohou soukromému sektoru finančně pomáhat způsobem, který je za běžných podmínek nepovolený.

Brusel už takto schválil více než stovku žádostí, které přišly z většiny členských zemí. Česku již Komise v dubnu schválila miliardu korun pro malé a střední podniky, které vyrábějí zdravotnické a ochranné prostředky pro boj s koronavirem.   

Svobodová: Nejvíce jsou zasaženy služby 

Současná pandemie má razantní dopad na členy Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR, uvedla její generální ředitelka Eva Svobodová. Podle průzkumu tři čtvrtiny dotázaných hlásí nyní propad v tržbách nejméně ve výši 30 procent. Jedna třetina pak čeká v druhém pololetí propad až 50 procent. Někteří již signalizují, že nebudou ve svém podnikání pokračovat. 

Nejvíce jsou zasaženy služby, například hotely, restaurace, průvodcovské služby, čistírny či prádelny. Svobodová dodala, že někteří podnikatelé také hledají a zvažují nové příležitosti, například v e-shopech či on-line prostoru a chystají se opustit současné služby spojené kupříkladu s cestovním ruchem.  

Banky postupně začaly otevírat celou pobočkovou síť

 Banky reagují na uvolňování nouzového stavu postupným otevíráním celé své pobočkové sítě. Rovněž rozšiřují otevírací dobu. Vyplývá to z ankety ČTK mezi největšími bankami. Peněžní ústavy některé pobočky zavřely kvůli opatřením na zabránění šíření koronaviru v polovině března. Většinu služeb a produktů si klienti mohli vyřídit z domova prostřednictvím internetového nebo mobilního bankovnictví.

Česká spořitelna v souvislosti s postupným uvolňováním nouzového stavu otevřela od 4. května celou pobočkovou síť. Zároveň končí týdenní střídavý provoz zaměstnanců na pobočkách. Dále při návštěvě poboček platí zvýšená hygienická opatření a doporučení nosit roušku, uvedl ředitel distribuce Marek Blaha. ČS omezila provoz pobočkové sítě od 18. března, z více než 480 poboček jich nechala v provozu 289.

Komerční banka uvolňování omezení zahájí v pondělí 11. května. „Detaily v tuto chvíli připravujeme,“ řekl ČTK mluvčí banky Michal Teubner. Raiffeisenbank v souvislosti s pandemií koronaviru minulých týdnech uzavřela asi třetinu pobočkové sítě. „Nyní je naopak otevíráme a každý týden postupně do provozu uvolňujeme další pobočky,“ uvedl mluvčí banky Tomáš Zavoral.

Všechny pobočky UniCredit Bank jsou otevřené s omezenou pracovní dobou, která se bude podle mluvčího Petra Plocka postupně rozšiřovat od příštího týdne. Air Bank od 4. května otevřela všechny pobočky mimo obchodní centra v časech, na které byli klienti zvyklí před zavedením preventivních opatření. „Otevírací doba poboček v obchodních centrech je i nadále částečně zkrácená, ale už se také pomalu vrací do normálu, a to včetně víkendů,“ dodala banka.

První dotace na komerční nájem odešle stát v červnu

První dotace státu na nájemné podnikatelům, kteří museli kvůli vládním opatřením proti šíření koronaviru zavřít provozy, budou odeslány v červnu. Do konce července by měly být proplaceny všechny žádosti, uvedl vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). 

Stát proplatí půlku komerčního nájmu od 1. dubna do 30. června. Podmínkou bude, aby se nájemce domluvil s majitelem na snížení nájmu o 30 procent. Pětinu nájmu zaplatí nájemce. Havlíček má do týdne program připravit, uvedl v pondělí po jednání vlády. Dotace se budou vztahovat i na podnikatele, kteří fungují v omezeném provozu, prodávají přes výdejní okénka, rozvoz nebo e-shop.

Havlíček předpokládá, že dohoda mezi nájemci a pronajímateli bude nějakou dobu trvat. Většina by měla být ale v polovině června hotova. „První (platby) budou určitě odcházet už v červnu, o tom není pochyb. Ti, kteří to pošlou brzy, tak jsme dokonce připraveni to předkopnout, uhradíme jim částečně už čtvrtletí, i když ještě nebude uzavřené,“ řekl Havlíček. Předpokládá, že by zájem o tuto dotaci mohlo mít 150 až 200 tisíc podnikatelů.

Žádost by měla být podle viceprezidenta Svazu průmyslu Jana Rafaje jednoduchá, nejlépe elektronická a částečně tak automatická, kdy by se část údajů sama vyhodnocovala. Mělo by být možné podávat hromadné žádosti. Ministerstvo průmyslu a obchodu by mělo vypracovat videonávod k vyplnění a zajistit dostatečnou kapacitu svých call center.

Dotace na nájemné vítá předseda českého výboru Asociace nákupních center Jan Kubíček. Nájemci a centra podle něj nyní vedou velmi složité diskuse a toto opatření státu jim pomůže. 

Havlíček dále zmínil, že se už ozvala určitá část pronajímatelů, kteří si připadají dotčeni, že je na ně vytvářen tlak. Havlíček upozornil, že záleží pouze na nich, zda na rozdělení nájmu mezi nájemce, stát a majitele přistoupí.

Ze státního rozpočtu se na tuto úlevu podle Havlíčka vydá do pěti miliard korun, zatím se odhaduje kolem čtyř miliard, řekl. Havlíček už měl dříve vyjednánu podporu, kdy by se stát na nájmu podílel z jedné třetiny. V takovém případě by za opatření stát zaplatil zhruba tři miliardy korun.

Příspěvek OSVČ se bude vyplácet i po 30. dubnu, ale nezvýší se 

Jednorázový příspěvek 500 Kč denně živnostníkům a dalším osobám samostatně výdělečně činným, které poškodila epidemie koronaviru, se bude vyplácet i po 30. dubnu. V úterý to opakovaně schválila sněmovna. Odmítla přitom pozměňovací návrh Senátu, který chtěl příspěvek zvýšit za květen na 700 korun denně a za červen až na 900 korun denně. Senát chtěl také rozšířit okruh jeho příjemců. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) s návrhy horní komory nesouhlasila. Novelu zákona o takzvaném kompenzačním bonusu nyní dostane k podpisu prezident.

Vládní předloha prodlužuje dobu poskytování příspěvku tak, aby ho stát mohl vyplácet i po 30. dubnu, kdy měl příspěvek původně skončit. Vláda navrhla zavést i takzvané druhé bonusové období, které má trvat od 1. května do 8. června. Případné třetí období by mohlo trvat až do konce srpna. O jeho zavedení už by rozhodovala sama vláda a nebyla by zapotřebí změna zákona.

Německé automobilky chtějí podporu, ozývá se ale hlasitá kritika

Německé automobilky, kterým kvůli koronaviru prudce klesl odbyt, se stále hlasitěji dožadují státní podpory na nákup nových aut. Požadavky klíčového sektoru německé ekonomiky, jehož pověst značně poznamenal skandál s manipulováním emisí, sice nacházejí pochopení u řady německých politiků, mají ale i mnoho odpůrců. O možných cestách z krize způsobené pandemií se zástupci automobilek jedná kancléřka Angela Merkelová.

Merkelová před jednáním ujišťovala, že výsledkem videokonference, které se účastní i ministři financí, hospodářství nebo dopravy, určitě nebude schválení státních podpor. Málokdo ale pochybuje o tom, že právě ony budou jejím hlavním tématem.

O podporu, které se německému automobilovému sektoru dostalo v podobě takzvaného šrotovného už po finanční krizi v letech 2008 a 2009, si koncem dubna řekl mimo jiné šéf Volkswagenu Herbert Diess.

„Nutně potřebujeme program konjunktury pro automobilový průmysl,“ uvedl v rozhovoru s televizí ARD. Německo je podle něj automobilová země a automobil je „pravděpodobně tou nejlepší možností, jak oživit místní hospodářství“. O zotavení ekonomiky mluví také šéf skupiny Daimler Ola Källenius.

Sdružení autoprůmyslu žádá prémii pro lidi, kteří si koupí nový vůz

Konkrétně by si sdružení automobilového průmyslu VDA představovalo finanční prémii pro lidi, kteří si koupí nový vůz, a to nejen elektrický nebo hybridní, ale i benzinový či dieselový. I moderní spalovací motory totiž podle VDA výrazně přispívají k ochraně životního prostředí a klimatu.

Byly to přitom právě dieselové motory, které velkou část německého automobilového průmyslu dostaly do potíží, když se ukázalo, že u nich výrobci manipulovali s měřením emisí. Automobily tak v provozu produkují výrazně více škodlivých emisí než při měření v laboratorních podmínkách. Jen koncern Volkswagen stál skandál několik desítek miliard eur.

Právě kvůli němu dnes i řada politiků, kteří jsou další podpoře automobilek nakloněni, zdůrazňuje, že podpora musí vypadat jinak než naposledy. „Především ekologické otázky musejí hrát mnohem větší roli,“ konstatoval ministerský předseda Dolního Saska Stephan Weil, v jehož spolkové zemi sídlí Volkswagen.

Také kancléřka Merkelová koncem dubna zdůraznila, že při obnově ekonomiky zasažené koronavirem je nutné investovat do ekologických technologií budoucnosti. Ministr hospodářství Peter Altmaier pak mluví o tom, že je potřeba inovativních řešení, jejichž výsledkem bude menší množství emisí oxidu uhličitého (CO2). V jejich snižování zatím automobilový sektor na rozdíl od ostatních neučinil ve srovnání s rokem 1990 prakticky žádný pokrok.

Také proto se na možnou podporu z kapes daňových poplatníků velmi kriticky dívají organizace na ochranu klimatu. Expert Greenpeace na dopravu Benjamin Gehrs má za to, že když vláda bude podporovat staré způsoby pohonu, tak zamění plyn za brzdu, pokud jde o ochranu klimatu. „Prémie pro elektrická auta už existují. Podporovat vozy se spalovacím motorem není z hlediska ochrany klimatu vůbec prioritou,“ míní.

Kritičtí jsou ale i někteří odborníci a politici vládní sociální demokracie. Ekonomická poradkyně německé vlády Monika Schnitzeová snahu německých automobilek označila za čirý lobbismus. Zdejší automobilky podle ní zaspaly důležité trendy, jako je elektromobilita nebo vodíkový pohon, a pandemie způsobená koronavirem by se pro ně neměla stát důvodem, proč na další léta ustrnout v zastaralém obchodním modelu.

Části poslanců koaliční sociální demokracie zase vedle možných ekologických dopadů vadí i to, že by podporu měla dostávat branže, která se zatím nechce vzdát vyplácení dividend svým akcionářům. Dá se tak očekávat, že se jednání ještě nějakou dobu potáhnou.

Dieselgate u německého soudu. Zákazník chce vrátit plnou částku

Nejvyšší německý soud se poprvé zabývá žalobou zákazníka, který po koncernu Volkswagen požaduje vrácení plné ceny auta, informoval zpravodaj ČT v Německu Martin Jonáš. A to kvůli tomu, že firma u vozu manipulovala s měřením emisí, což se později stalo známým jako aféra Dieselgate.

Video Události
video

Události: Kauza dieselgate před německým soudem

Herbert Gilbert si v roce 2014 koupil auto od Volkswagenu. Jedno z těch, která ve skutečnosti produkovala až 40krát více emisí, než se ukazovala při měření. Nyní se jeho případ dostal k německému nejvyššímu soudu. 

Gilbert argumentuje tím, že byl podveden. 

Koncern Volkswagen se už dohodl se zhruba třemi čtvrtinami poškozených. Vyplatí jim v přepočtu téměř 22,5 miliardy korun. Gilbert ale částečné odškodnění odmítá a požaduje po Volkswagenu vrácení celé ceny vozu.

Firma se tomu brání. „Klient mohl své auto používat bez omezení,“ uvedla advokátka Volkswagenu Martina de lind van Wijngaardenová.

Gilbert ale věří, že strhne celou lavinu podobných žalob. „Věřím soudcům, že jejich rozsudek vyjde vstříc tisícům dalších, kteří podají žalobu po mně“.

Vývoz z USA v březnu rekordně klesl, schodek rostl nejvíce za rok

Schodek zahraničního obchodu Spojených států se v březnu ve srovnání s předchozím měsícem prohloubil o 11,6 procenta na 44,4 miliardy USD (1,1 bilionu korun). Růst schodku byl nejvyšší od prosince 2018, zatímco vývoz kvůli koronaviru rekordně klesl, oznámilo americké ministerstvo obchodu.

Export se snížil o 9,6 procenta na 187,7 miliardy USD, nejníže od listopadu 2016. Vývoz zboží se propadl o 6,7 procenta, nejvíce od konce roku 2005. Přispěl k tomu hlavně propad exportu aut, automobilových součástek a průmyslových strojů.

Vývoz aut a součástek byl nejnižší od listopadu 2011, zatímco dodávky spotřebního zboží klesly na minimum za sedm let. Vývoz služeb byl nejnižší od listopadu 2013, zřejmě hlavně kvůli omezenému cestování.

Hodnota dovozu klesla o 6,2 procenta na 232,2 miliardy USD. Vývoz zaznamenal největší propadl od ledna 2009 a ocitl se nejníže od listopadu 2016. Dovoz zboží klesl o 2,3 procenta.

Politicky citlivý deficit obchodu s Čínou klesl na 11,8 miliardy USD, nejníže od března 2004, uvedla agentura Reuters. Vývoz do Číny mírně vzrostl, dovoz naopak klesl.

Omezení pohybu zavedená po celém světě v rámci snahy zastavit šíření nemoci covid-19 vyvolala prudké snížení poptávky po zboží a službách, což způsobilo hospodářský pokles. V USA v prvním čtvrtletí klesal hrubý domácí produkt (HDP) tempem 4,8 procenta ročně, nejvíce od konce roku 2008.