Vrátí se Češi do svých hamburských přístavů?

Praha – Přístavy, které Česko vlastní v německém Hamburku, od devadesátých let chátraly; teď by je stát chtěl znovu využívat. Ještě letos by se do nich mohly vrátit nákladní lodě. Ministerstvo dopravy totiž plánuje přístavy zrekonstruovat, což si vyžádá investice za 100 až 150 milionů korun.

„Chceme, aby přístavní území v Hamburku sloužilo především jako zázemí pro české podnikatele a pro stát dával jeho provoz ekonomický smysl,“ uvedl ministr dopravy Dan Ťok (nestr. za ANO). První kolo oprav už bylo zahájeno – má odstranit havarijní stav budov a dalšího vybavení, do něhož český stát posledních patnáct let vůbec neinvestoval. Tyto opravy vyčíslil resort dopravy na patnáct milionů korun.

Už ve druhém pololetí by podle ministerstva mělo být možné využívat části přístavu k nakládce a vykládce zboží. Koncem roku pak začnou opravy budov, administrativního a sociálního zázemí, které budou pokračovat i v roce 2016. „Území bude možno využívat ve druhé polovině roku 2016,“ upřesnil šéf Ředitelství vodních cest Lubomír Fojtů.

Prostory přístavu by podle ministerského plánu měly mít možnost využívat tuzemské firmy prokazatelně spojené s říční dopravou. „Je strategicky potřebné, aby Česká republika byla schopna poskytovat svým podnikatelům v logistice odpovídající zázemí za atraktivních podmínek, aby tito podnikatelé byli materiálně, personálně i obchodně schopni přímo působit na trhu v námořním přístavu,“ doplnil ministr Ťok.

Po revitalizaci by firmy měly mít v areálu k dispozici také prostory pro krátkodobé skladování zboží, parkování kamionů nebo zázemí pro posádky lodí. Obnovena by měla být rovněž vlečka pro překládání zboží na železnici.

Před revolucí přístavem prošlo pětkrát tolik zboží

Pro české firmy zajišťující říční přepravu už není Hamburk tak důležitým přístavem jako dřív. Potvrzují to i oficiální čísla – zatímco v osmdesátých letech tudy prošlo 2 až 2,5 milionu tun zboží ročně, loni to bylo jen půl milionu tun. „Celý proces odbavování lodí a zboží se změnil vstupem ČR do EU. To, že se do českého přístavu neinvestovalo, ale také mělo vliv na odliv lodí,“ míní jednatel Evropské vodní dopravy – Speed Lukáš Hradský.

Přístavní území České republiky v Hamburku tvoří takzvaný Sálský přístav (Saalehafen) o rozloze 21 000 metrů čtverečních a Vltavský přístav (Moldauhafen) o rozloze 3000 metrů čtverečních. Sálský a Vltavský přístav byly v roce 1929 na základě Versailleské smlouvy na 99 let, tedy do roku 2028, propůjčeny Československu. Ve stejném roce navíc Československo koupilo území o rozloze 8000 metrů čtverečních označované jakou Peutský přístav (Peutehafen). Od roku 1993 všechny tyto plochy spravuje Česká republika.

„V rozvíjejícím se a měnícím se Hamburku to je skutečně nelákavé území, které nám dělá jenom ostudu. Takže já vítám iniciativu ministerstva dopravy, že chce investovat do rekonstrukce tohoto území,“ říká kapitán dálné plavby Jindřich Vodička. Zda se investice v budoucnu vrátí, je podle něj předčasné odhadovat.

Za hodnotu samu o sobě však považuje samotnou kultivaci přístavu. Navíc by mělo být možné vyjednat s městem výhodnou smlouvu o jeho užívání i po roce 2028. „Hamburk stále hraje významnou roli v námořní dopravě – svědčí o tom i to, že tam otevírají své pobočky mnohé zahraniční firmy. Po Rotterdamu je to největší přístav v Evropě,“ podotkl Vodička.

Přístav v Hamburku
Zdroj: ČTK/AP/Axel Heimken

V souvislosti s českým územím v Hamburku se nedávno vyrojily obavy, že budování olympijských sportovišť v okolí zkomplikuje jeho budoucí využití. Německý deník Die Welt poukazoval zejména na nové mosty. Honorární konzul České republiky v Hamburku Christian Ancker nicméně tvrdí, že budou mít stejnou podjezdovou výšku jako původní mosty, a tak nebudou překážet průjezdu říčních plavidel.

„Plánované stavby pro olympijské hry nezhorší situaci českých přístavů. Bylo nám řečeno, že nové mosty nebudou nižší než ty, které už tam stojí. Všechno tedy zůstává při starém,“ uvedl v rozhovoru pro německý tisk Ancker. Hamburk kandiduje na pořádání letních olympijských her v roce 2024.

Před rekonstrukcí se ministerstvo musí vypořádat s nájemcem

Z pronájmu českých přístavů v Hamburku chce ministerstvo dopravy ročně inkasovat miliony korun. Nejdřív ale musí vypovědět smlouvu se společností Eko Logistics, které přístavy před dvěma lety samo pronajalo.

Plán na rekonstrukci přístavů resort s nájemcem dosud nekonzultoval. Firma Eko Logistics má přitom pronajatý kompletně celý areál až do roku 2022. „To byla ostatně podmínka, že si to musíme pronajmout celé, protože to nikdo nechtěl,“ sdělil jednatel firmy Jan Smetana. Eko Logistics platí za pronájem necelých pět milionů korun ročně.

Firma z Týnce nad Labem bude po státu požadovat kompenzace za investice, které už v souvislosti s českým přístavem uskutečnila. „Za poslední roky jsme tam za stát proinvestovali kolem třech milionů korun,“ řekl Smetana. Další peníze firma utratila za nákup vlastních lodí, s jejichž pomocí plánovala do Německa odvážet železný odpad určený k dalšímu zpracování v severní Evropě.

Podle mluvčího Ředitelství vodních cest (ŘVC) Jana Bukovského smlouva s Eko Logistics žádné sankce za předčasné ukončení pronájmu neobsahuje. Přesto ale bude nutné se se soukromou společností finančně vypořádat. Sama Eko Logistic v současné době není schopná vyčíslit, kolik peněz bude v případě vypovězení smlouvy po státu požadovat.

„Naše území v Hamburku chceme využívat opravdu účelně. Pokud bychom současnou nájemní smlouvu nevypověděli, situace v Hamburku by se ještě dalších šest let nezměnila,“ řekl k tomu ministr dopravy Dan Ťok. Předchozí vedení ministerstva podle něj smlouvu s Eko Logistics uzavřelo bez výběrového řízení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vláda zahájí přípravné kroky k zestátnění ČEZu, řekl Havlíček

Vláda dál počítá s výkupem akcií ČEZu, proces bude trvat rok a půl až dva. V rozhovoru pro Týden v politice to uvedl první vicepremiér Karel Havlíček (ANO). Přesný postup ministr průmyslu a obchodu nekomentoval – s ohledem na to, že jde o cenotvorné informace. Přípravné kroky by ale podle něj mohly začít v následujících měsících.
před 9 hhodinami

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
včera v 08:25

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
16. 1. 2026

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
16. 1. 2026

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
16. 1. 2026

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026
Načítání...