Němečtí investoři sází nejraději na českou kartu

Berlín – Rekordních 92 procent německých firem, které u nás už podnikají, by si pro své investice opět vybralo Česko. Ukázal to průzkum, který mezi 140 společnostmi provedla Česko-německá obchodní a průmyslová komora. Na druhou stranu zahraniční podniky upozorňují na přetrvávající problémy, které podnikání brzdí – korupce, nedostatečná transparentnost při zadávání veřejných zakázek, daňový systém a nedostatek odborníků.

2 minuty
Pro německé investory je nejatraktivnější Česko
Zdroj: ČT24

„Dneska prodáváme do víc než 52 závodů po celém světě a vyrobíme více než 7,5 milionu podvolantových modulů,“ říká Joachim Grabowski, jednatel německé společnosti Kostal, která ve Zdicích zaměstnává 1500 lidí. Během posledních pěti let investovala firma do vývoje moderních technologií, výzkumu a nákupu nových strojů zhruba 2,5 miliardy korun a na letošní rok plánuje investovat dalších půl miliardy. A podobné plány na investice má 88 procent zahraničních firem s českou pobočkou.

Přestože podle průzkumu hodnotí dvě třetiny dotázaných firem současnou ekonomickou situaci v Česku jako uspokojivou, ohledně dalšího hospodářského vývoje jsou ve srovnání s minulým rokem trochu zdrženlivější. Zlepšení ekonomické situace letos očekává 33 procent firem, loni to bylo 41 procent. Naopak mnohem více dotázaných, dvě třetiny, počítají se stabilním vývojem a jen čtyři procenta, nejnižší hodnota vůbec, se obávají zhoršení. „Tato čísla ukazují, že růst české ekonomiky je stabilní a trvalý,“ uvedl Bernard Bauer, výkonný člen představenstva Česko-německé obchodní a průmyslové komory.

Zahraniční firmy v Česku
Zdroj: ČT24

Tak jako v předchozích letech i letos německé firmy vnímají svou vlastní ekonomickou situaci ještě pozitivněji, než celkový stav české ekonomiky. Více než polovina ji hodnotí jako dobrou, 41 procent jako uspokojivou a jen čtyři procenta jako špatnou. „Od našich členských firem víme, že jejich prognózy ohledně obratu bývají opravdu realistické. Tedy i zde je na místě optimismus,“ podotkl Bauer.

Mezi Čechy je málo odborníků

Důvodů, proč je Česko pro německé investory atraktivní, je několik – geografická blízkost, členství v Evropské unii, kvalitní pracovní síla, kvalita a dostupnost lokálních dodavatelů a stále ještě relativně nízké náklady na práci. Na druhou stranu ale ubývá kvalifikovaných pracovníků. „Když se v tomto směru nic nezlepší, odejdou investoři do zemí, kde najdou dostatek odborníků. Takže to může být pro Česko do budoucna konkurenční nevýhodou,“ dodal Bauer.

Vedle toho analytici upozorňují ještě na další faktor, který ohrožuje příchod nových investorů, a tím jsou vysoké odvody zaměstnavatelů za zaměstnance, zejména zdravotní a sociální pojištění. „Lidé se domnívají, že mají nízké mzdy, ale cena práce pro toho zaměstnavatele je velká,“ říká bývalý viceguvernér ČNB, dnes europoslanec Luděk Niedermayer (nestraník za TOP 09 a STAN). I tak jsou Češi v rámci Evropské unie osmí nejlevnější zaměstnanci. Nejvíce stojí firmy pracovní síly v Dánku, nejméně pak v Bulharsku.

Po Česku mají němečtí investoři ve střední a východní Evropě nejradši Slovensko, se kterým se Češi loni dělili o první místo. Zajímavé je, že i zahraniční investoři působící na Slovensku označili Česko za nejatraktivnější investiční lokalitu ve střední a východní Evropě. Na třetím místě je pak v oblibě německých investorů Polsko.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
před 18 hhodinami

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
včeraAktualizovánovčera v 13:36

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
včeraAktualizovánovčera v 05:43

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
12. 1. 2026

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026
Načítání...