Od dubna mohou evropští zemědělci vyprodukovat neomezené množství mléka. Končí totiž takzvané mléčné kvóty, které posledních 31 let limitovaly objem a export. Někteří čeští mlékaři se bojí, že konec regulace jim přinese problémy, podle náměstka ministra zemědělství se ale v nejbližší době nic nezmění.
S koncem kvót na produkci mléka pravděpodobně nedojde k náhlému a výraznému rozvolnění cen, které by kupující obratem pocítili od prvního dubna v ochodech. „Jsem přesvědčen, že čeští zemědělci nemohou očekávat nic dramatického. Těžko předvídat, co bude v horizontu několika málo měsíců. Zítra ale budou dodávat, jako dodávali mléko svým mlékárenským odbytovým zařízením dneska,“ uvedl náměstek ministra zemědělství Jindřich Šnejdrla.
S tím souhlasí i místopředseda představenstva mlékařského hospodářského družstva Jih Zdeněk Houška. „Otázka dneska není postavená tak, že by od zítřejšího dne měl být přetlak na trhu,“ dodal Houška. Ministerstvo má situaci sledovat. O zítřejší změně diskutovali i se zahraničními kolegy, zejména s Německem, které je pro české zemědělství blízké.
Rozvolnění cen mléka zažil český trh i v minulosti, a to i když platily mléčné kvóty. Největší propad cen přišel posledně v letech 2008 a 2009, kdy se ceny snížily z 8,80 koruny na 6,20 koruny za litr. Teď je ale poptávka po mléčné surovině i mléčných výrobcích celosvětově poměrně silná, takže zásadní rozvolnění cen ministerstvo zemědělství neočekává.
Zemědělci navíc měli dostatek času, aby se na tento přechod připravili. Myslí si to alespoň Houška. „Rozumní zemědělci, kteří výrobu mléka myslí vážně, se snažili už několik let zpátky mléko soustředit do některé z odbytových organizací,“ zdůvodnil Houška. Problémy se týkají hlavně těch mléčných producentů, kteří neuzavírali dlouholeté dohody, ale místo toho měli pouze roční kontrakty, které teď nebyly obnoveny. „To se stalo u Mlékárny Klatovy, která řadě malých zemědělců vypověděla smlouvu, a toto mléko prostě zůstane venku,“ uvedl Houška.
Šnejdrla upozornil, že jde především o malé mlékaře. „I na nás se obraceli, abychom jim pomohli. Naše možnosti jsou v tomto ale omezené,“ dodal Šnejdrla. Producenti zhruba tří set litrů mléka denně budou podle něj mít příští období složitější než ti, kteří mají ve své stáji víc dojnic.
Ceny snížily ruské sankce
Obavy ale budí zahraniční konkurence. „Nás malé a střední výrobce mléka to zlikviduje. Nebudeme konkurenceschopní Polákům, Němcům, nikomu,“ uvedl před časem ekofarmář Ondřej Podstavek. Zemědělce mají navrch trápit embarga, která na mlékařské produkty uvalilo Rusko. „To ovlivňuje tvorbu ceny jak v ČR, tak v Německu,“ zdůraznil Houška. Už teď je tak kvůli sankcím mléka nadbytek.
Další navyšování ale kvůli konci kvót není podle Šnejdrly možné, a to z čistě biologického hlediska. „V tuto chvíli nejsou připraveny nové dojnice, které by byly schopny okamžitě navýšit výrobu mléka. Samozřejmě limitováni jsou i výměrou zemědělské půdy, na které pěstují krmné plodiny pro dojnice,“ doplnil k situaci zemědělců náměstek ministra.
Pro zemědělce se chystají dotace
Že se nic nezmění hned, neznamená podle Šnejdrly, že k rozvolnění nedojde později, v příštím nebo dalším roce. Ministerstvo tak připravilo nový dotační titul, který by měl českým producentům mléka, ale i českým zpracovatelům ulevit, kdyby šly ceny dolů. Až v Bruselu notifikují pravidla dotačního systému, připraví finanční prostředky. „Řádově stovky milionů korun, ale určitě ne miliardy,“ upřesnil Šnejdrla. Čeští zemědělci ze sektoru mléčných krav by tak mohli nalézt částečnou kompenzaci v případě neúměrného růstu produkce v zahraničí.
