Kalousek: Babišův zákon o biopalivech je tunel na státní rozpočet

Praha - Praktickou ukázkou toho, že vláda nedělá dost pro to, aby zabránila oligarchizaci země, je schválení zákona o biopalivech, tvrdí místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek. „Jediným důsledkem je 5 miliard veřejné podpory z daní nás všech pro Andreje Babiše podle zákona, který si on sám napsal a vláda mu ho bez protestů schválila,“ uvedl v Otázkách Václava Moravce (OVM) exministr financí Kalousek. Ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) mu oponoval - lidé podle něj volili Babiše s vědomím, že je vlastníkem Agrofertu. Babišovy společnosti se prý může dotknout prakticky každá daňová reforma. Ohradil se i Babiš - profit jde podle něj za distributorem, ne za výrobcem.

  • Daňové zvýhodnění vysokoprocentních a čistých biopaliv mělo skončit s koncem června, bude ale platit dál. Vláda totiž koncem února odsouhlasila novelu zákona o spotřebních daních, jež toto zvýhodnění prodlužuje.
  • Hlavní myšlenkou je postupně snížit emise z pohonných hmot a zajistit podíl energie v dopravě právě z obnovitelných zdrojů. 
  • Návrhy navazujících daňových zvýhodnění jsou součástí Víceletého programu podpory dalšího uplatnění udržitelných biopaliv v dopravě na období let 2015–2020, který vládě předložilo ministerstvo zemědělství. Sobotkův kabinet ho následně na začátku srpna schválil.

Novelu má teď na stole parlament. Kalousek v OVM zdůraznil, že je proti daňovému zvýhodnění biopaliv první generace. „To po nás nikdo nechce. Evropská unie to nařizuje všem ukončit nejpozději v roce 2020 jako slepou cestu,“ upozornil exministr financí. Unie se nyní snaží o přechod z tradičních biopaliv k novým generacím. „My ten program máme notifikován do července letošního roku a není žádný důvod, abychom v tom pokračovali dalších 5 let,“ dodal.  

Před tím, než se stal Babiš šéfem financí, prý nikdo nepochyboval o tom, že program letos v létě skončí. Nový návrh si podle Kalouska napsal ministr financí tak, aby mu vyhovoval, protože je také majitelem Agrofertu. „Ten zákon není nic jiného než tunel na státní rozpočet v objemu 9 miliard korun pro úzký okruh lidí,“ tvrdí exministr.  

Andrej Babiš (ANO), ministr financí

„Myslím si, že není sledovanější osoba, než jsem já sám. Všichni mě sledují - opozice, koalice. Musel bych být blázen, kdybych si dovolil udělat něco na úkor státu.“

V Česku to nesmí fungovat jako v Kazachstánu, prohlásil Kalousek

Označil to za něco „neuvěřitelného“ – něco takového by očekával v případě Kazachstánu nebo Arménie, ale v Česku se to stávat nesmí. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) podle Kalouska nedostatečně brání střetu zájmů a oligarchizaci země.  

Ministr vnitra ale koalici brání. Agrofertu se může dotknout každá daňová reforma – ať už pozitivně nebo negativně, upozornil Chovanec. „Lidé v této zemi zvolili Babiše s vědomím toho, že to je vlastník Agrofertu a ten podniká nejen v této oblasti (zemědělství), ale i v potravinářství nebo v médiích,“ podotkl šéf vnitra s tím, že další miliardy dostanou jiné subjekty. 

Babiš označil Kalouska za lháře

Podle Babiše jde profit za distributorem - ne výrobcem. „Pan Kalousek neuvěřitelně lže. Tu výhodu na spotřební dani dostávají distributoři, České dráhy, Dopravní podnik města Prahy, dopravci, oni dostávají tu slevu,“ prohlásil šéf státní kasy. Jeho firmy prý vydělají maximálně desítky milionů korun, žádných 5 miliard. Babiš navíc popřel, že by zákon předkládal on sám - na vládě ho představoval ministr zemědělství.

Řepka
Zdroj: ČT24/Isifa/Capital Pictures

Boom výroby bionafty v Česku začal v roce 2002, kdy roční produkce poprvé překročila 100 tisíc tun. Loni už to bylo v tuzemsku téměř 220 tisíc tun.

Evropská unie ale pomalu v podpoře biopaliv otáčí, zdůraznil šéf Svobodných Petr Mach. Jeho strana má jako jediná zrušení povinnosti přimíchávat biopaliva do nafty přímo v programu. „Babiš mi už před pěti lety vynadal a říkal, že nikdy nemůžeme uspět, když budeme mít takové věci v programu. Tak jsme zatím uspěli v Evropském parlament,“ připomněl europoslanec. Česko chce přitom vyšší kvóty než Unie. „Myslím, že bychom neměli chodit kolem horké kaše – problém je v tom, že ministr financí je zároveň majitelem největších společností, které se na tom byznysu podílejí,“ říká Mach.

  • Mach o podpoře biopaliv: „Rok 2020 je ještě strašně daleko, takže my tu zdražujeme spotřebitelům, řidičům, a nakonec každé babičce, která jde kupovat housku a která se nějak musí dovézt do obchodu, tak jim zdražujeme výrobky, naftu a benzin, ačkoli nemusíme. Česko je v tom papežštější než papež.“

Úleva se netýká přimíchávání biopaliv do klasické nafty nebo benzinu, ale takzvaně vysokoobsahových směsí, což je čistá bionafta nebo ethanol s malou příměsí benzinu, vysvětlil Jan Habart, předseda CZ Biom – Českého sdružení pro biomasu. „Stát přichází o výběr spotřební daně, ale jsou to především městské podniky hromadné dopravy, které to kupují a šetří, protože klasická nafta je dražší,“ podotkl Habart s tím, že současná podpora podle něj nepoškozuje zelené zdroje energie a naopak veřejnou hromadou dopravu ve velkých městech zlevňuje.

S tím Mach nesouhlasí. „Stát přichází o 10 korun na litr spotřební daně, které by jinak vybral. Nakonec to vyjde dráž,“ konstatoval šéf Svobodných. Bionafta je bez spotřební daně mnohem dražší. „Takže my vyrábíme něco, co je mnohem dražší, a projeví se to mimo jiné na státním rozpočtu, který dostane méně peněz,“ dodal Mach s tím, že města nakonec neušetří nic.

Z novely vyplývá, že například směs motorové nafty s minimálně 30procentním podílem metylesterů řepkového oleje bude zdaněna spotřební daní 8415 Kč na 1000 litrů. Standardní sazba spotřební daně u motorové nafty činí 10 950 Kč na 1000 litrů. Rostlinné oleje určené k pohonu motorů, které splňují kritéria udržitelnosti biopaliv, budou zdaněny podle návrhu sníženou sazbou 1180 Kč na 1000 litrů.

U etanolového paliva E85 bude možné uplatňovat nárok na vrácení daně 12 600 Kč na 1000 litrů z objemu lihu obsaženého ve směsi. Dosud bylo možné uplatnit nárok 11 310 Kč na 1000 litrů. Bioplyn (v kapalném nebo plynném stavu) učený k pohonu motorů bude i nadále zcela osvobozen od spotřební daně. 

Podle údajů zveřejněných týdeníkem Dotyk státní podpora tzv. zelených paliv stoupá. Zatímco před pěti lety představovala 723 milionů korun, v roce 2013 byla 1,5 miliardy korun. Za loňský rok se počítá s podporou 1,64 miliardy korun. Letos pak chce stát poskytnout na podporu biopaliv 1,69 miliardy korun a v roce 2020 až 2,14 miliardy korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly, pak znovu zamířily vzhůru

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly po zprávě, že Izrael přestane utočit na energetickou infrastrukturu v Íránu. Počet íránských útoků na energetiku se proti začátku týdne rovněž snížil, což pomohlo zmírnit růst cen ropy, které se předtím pohybovaly poblíž čtyřletých maxim, uvedla agentura Bloomberg. Odpoledne se ale ceny vrátily k růstu.
10:10Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Zemědělci postupně pociťují dopady války na Blízkém východě

Konflikt na Blízkém východě postupně dopadá i na české zemědělce. Kvůli současné situaci totiž rychle zdražují vstupní náklady. Výrazně vzrostla nejen cena nafty, ale také průmyslových hnojiv. V dalších měsících proto zřejmě porostou i ceny zboží v obchodech.
před 1 hhodinou

VideoAsie může začít agresivně vykupovat energetické zdroje, míní Niedermayer

Evropa je zatím spíše na konci řetězce, protože suroviny směřovaly přes Íránem blokovaný Hormuzský průliv hlavně do Asie. Pokud by ale nedošlo k obnovení vodní trasy, Asie začne agresivně vykupovat energetické zdroje na celém světě, což může mít dopad i na Evropu. V Interview ČT24 to uvedl europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Moderátor Jiří Václavek s ním řešil i společnou evropskou obranu, riziko zrychlení inflace či nový rozpočet.
před 3 hhodinami

Prezident podepsal státní rozpočet, v sobotu vstoupí v účinnost

Prezident Petr Pavel podepsal státní rozpočet na letošní rok se schváleným schodkem 310 miliard korun. Podepsaný rozpočet vyšel ještě v pátek ve Sbírce zákonů a v sobotu začne platit. Skončí tak rozpočtové provizorium, v němž stát od začátku roku hospodaří. Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, rozpočet nakonec skončil ve schodku 290,7 miliardy korun.
09:50Aktualizovánopřed 11 hhodinami

Energetici doporučují pracovat z domu, jezdit MHD a nelétat

Podpora veřejné dopravy, snížení rychlostních limitů na dálnicích alespoň o deset kilometrů v hodině, vyhýbání se letecké dopravě, práce z domova, pokud je to možné, podpora spolujízdy či podpora vaření na elektřině. To jsou příklady doporučení pro vlády, podniky a domácnosti, která představila Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Jejich cílem je zmírnit ekonomické dopady současné energetické krize způsobené válkou na Blízkém východě.
před 13 hhodinami

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
včera v 20:03

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánovčera v 17:55
Načítání...