Jak dál s výběrem mýtného? Představu mám, říká Ťok

Praha – Ve výběru provozovatele kamionového mýtného tlačí Českou republiku čas, současná smlouva totiž vyprší už na konci příštího roku. Ministr dopravy Dan Ťok (za ANO) v rozhovoru pro pořad Týden v politice nicméně ujistil, že má představu, jak celou věc řešit. Očekává přitom, že se mu podaří dosáhnout toho, aby stát z vybraných peněz dostal větší díl než nyní.

Nahrávám video
Týden v politice: Rozhovor s Danem Ťokem
Zdroj: ČT24

„Podle mě mýto je jednoduchá věc. Je to způsob, jak financovat další stavbu silnic,“ nastínil Ťok hlavní cíl, který by mýtný systém měl do budoucna plnit. Nynější smlouvu s rakouskou firmou Kapsch o provozování mýtného systému označil za problematickou. „Zdědili jsme ji. Ta smlouva nepočítá s tím, že by mýto někdy skončilo, a nepočítá s tím, že když budeme soutěžit někoho dalšího, tak dnešní provozovatel má buď umožnit paralelní souběh, nebo systém předat,“ popsal šéf resortu.

Ťok předpokládá, že po určitou přechodnou dobu, nejspíš jeden až dva roky, budou muset současný a nový provozovatel mýtného systému spolupracovat. „Naším cílem je vysoutěžit technologicky neutrální mýto, aby měl šanci kdokoliv další,“ doplnil.

Propočet ceny zakázky zatím ministerstvo nemá; očekává, že vyjde ze soutěže. „Ale myslím si, že určitě dosáhneme lepšího poměru mezi tím, kolik vybereme z mýta a kolik zaplatíme za provoz,“ prozradil ministr. Nyní náleží firmě Kapsch a jejím subdodavatelům z vybraného mýtného 18 až 20 procent (loni se vybralo 8,7 miliardy korun, od zahájení provozu pak téměř 58 miliard).

Auta již jezdí v obou polovinách dálnice po novém povrchu
Zdroj: Luboš Pavlíček/ČTK

Desetiletý kontrakt vyprší na konci roku 2016, na hledání nového provozovatele má tedy stát necelé dva roky. Přitom v Rakousku zabere podle Ťoka podobný proces tři až čtyři roky. „Co se mi zoufale nedostává, je čas. Ale mám představu, jak to budu řešit,“ ujistil ministr. Ve středu uložila Ťokovi koaliční rada, aby svůj návrh předložil do dvou týdnů (více zde).

Kritiku bývalého ministra dopravy Zbyňka Stanjury (ODS), že vláda s přípravou tendru zbytečně otálí, Ťok odmítl. „Pan Stanjura měl čas mýto připravit a já se ptám, kde ta příprava je. Já jsem žádnou nenašel. Chci si prohlédnout zápisy ze všech porad, jestli to v době pana Stanjury vůbec někdo dostal za úkol. Pokud ano, tak se mu omluvím, ale mám informaci, že se tady na mýto nesáhlo,“ vytkl svému předchůdci.

Převod nádraží stihneme ještě letos

Kromě mýta chce Ťok v průběhu tohoto roku dokončit převod nádražních budov z Českých drah na Správu železniční dopravní cesty. V současnosti prý zbývá jen určit cenu, za kterou SŽDC nádraží získá. Podle Ťoka by to měla být cena tržní, aby se Česko vyhnulo řízení před Evropskou komisí kvůli podezření, že poskytuje Českým drahám nedovolenou podporu.

„Původní ocenění vycházelo z toho, jako by se ta nádraží musela postavit znovu – a ta cena byla velmi vysoká, kolem 10 až 12 miliard. Evropská komise nám naznačila, že bychom tímto způsobem neměli uvažovat,“ popsal ministr dopravy. Nyní jeho úřad svůj postup při stanovování ceny pro jistotu s Bruselem konzultuje; souhlas EU však nepotřebuje.

Děčínské rychlíky opět jezdí na Masarykovo nádraží – tak jako v časech parních Mikád a Albatrosů.
Zdroj: Eva Kořínková/ČTK

„Evropská komise se k tomu bude vyjadřovat pouze tehdy, když někdo ze subjektů volného trhu řekne: Česká republika dala veřejnou podporu Českým drahám a chceme, aby to Evropská komise vyhodnotila,“ vysvětlil šéf resortu dopravy.

Podle posudků, které si nechalo ministerstvo vypracovat ještě za vedení Antonína Prachaře (ANO), by se mohla cena nádraží pohybovat kolem 4 až 6 miliard. České dráhy chtějí z peněz financovat zejména obnovu vozového parku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoJaro je ideální dobou pro revizi solárních panelů. Doporučuje se jednou za dva roky

Příchod jara je ideální dobou pro revize solárních panelů. Technici říkají, že zkontrolovat fotovoltaiku je potřeba hlavně kvůli bezpečnosti, ale také proto, aby fungovala na plný výkon. Rozdíl je přitom mezi servisem a revizí. „Servis děláme kvůli funkčnosti technologie, aby nám co nejlépe fungovala. Elektrorevizi děláme kvůli bezpečnosti a výstupem toho je revizní zpráva. Za nás by se měla provádět jednou za dva roky,“ říká vedoucí technické kontroly a standardizace z ČEZ Prodej Michal Kubín. Kolik za kontrolu lidé zaplatí, se liší – většinou je to mezi pěti až deseti tisíci korunami.
před 1 hhodinou

Pět zemí EU požaduje zavedení mimořádné daně pro energetické firmy, píše Reuters

Pět zemí Evropské unie požaduje zavedení mimořádné daně ze zisků energetických společností. Reagují tak na rostoucí ceny pohonných hmot kvůli válce v Íránu, napsala v sobotu agentura Reuters s odvoláním na dopis ministrů financí těchto zemí adresovaný Evropské komisi (EK), do kterého měla možnost nahlédnout.
před 21 hhodinami

Rostoucí ceny plynu, elektřiny či dopravy pociťují firmy i spotřebitelé

Zdražování plynu a zčásti i elektřiny už podle provedeného šetření pociťuje většina společností sdružených ve Svazu průmyslu a dopravy. Ekonomové předpokládají, že válka na Blízkém východě zbrzdí celé tuzemské hospodářství. Pokles HDP odhadují na několik desetin procentního bodu. Rozhodujícím faktorem nicméně bude délka konfliktu. První dodavatelé energií už také přistoupili ke zvýšení cen pro domácnosti.
včera v 08:00

VideoHosté Událostí, komentářů probrali budoucnost USA v NATO i ceny paliv

Americký prezident Donald Trump oznámil další tvrdé údery na Írán i horizont možného konce operací na Blízkém východě. Naopak znovu zkritizoval spojence v NATO, zpochybnil i možné setrvání Washingtonu v Alianci. Debata v Událostech, komentářích se zaměřila i na ceny pohonných hmot, které vlivem blízkovýchodního konfliktu pokračují v růstu, a rozhodnutí vlády o regulaci marží. Diskuze se zúčastnili místopředseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti Denis Doksanský (ANO), místopředseda téhož výboru Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD), členka zahraničního výboru Katerina Demetrashvili (Piráti) a členka výboru pro evropské záležitosti Helena Langšádlová (TOP 09). Do debaty, jíž provázel Lukáš Dolanský, se připojil i brigádní generál v záloze František Mičánek.
3. 4. 2026

Trump zavádí nová cla na léky. Týkají se i EU

Americký prezident Donald Trump oznámil zavedení nových cel na některé farmaceutické produkty. Léky z Evropské unie, Japonska, Jižní Koreje a Švýcarska budou podléhat clu ve výši patnáct procent, zatímco dovoz z Velké Británie bude zatížen desetiprocentním clem. Stalo se tak rok po takzvaném Dni osvobození, kdy americký prezident poprvé oznámil uvalení vysokých cel na většinu zemí světa, uvedl irský ekonomický server Business Plus.
3. 4. 2026

Zakladatel obuvnického impéria a vizionář Tomáš Baťa se narodil před 150 lety

Tomáš Baťa vstoupil do historie jako zakladatel obuvnického impéria, které dalece přerostlo hranice Československa a funguje dodnes. Největšího rozmachu podniku se sídlem ve Zlíně se ovšem nedožil – zahynul v 56 letech v červenci 1932 při leteckém neštěstí v Otrokovicích, když se chystal na obchodní cestu do Curychu. Vedení firmy pak převzal jeho poloviční bratr Jan Antonín Baťa. Odborníci i obdivovatelé baťovského podnikatelského zázraku se dodnes přou o to, který ze sourozenců byl úspěšnější. Tomáš Baťa se narodil před 150 lety, 3. dubna 1876, ve Zlíně.
3. 4. 2026

Hormuzský průliv je další výzvou pro globalizaci

Otázky o budoucnosti globalizace vyvolala íránská blokáda Hormuzského průlivu, která vedla k přerušení vývozu klíčových surovin z Perského zálivu. Mimo ropu a plyn se jedná o močovinu, nezbytnou k výrobě hnojiv, nebo helium, které je potřebné při výrobě mikročipů pro umělou inteligenci či diagnostické přístroje. Výpadek těchto surovin dopadá na obyvatele všech kontinentů. Válka na Blízkém východě zároveň změnila námořní trasy a připomněla zranitelnost klíčových průlivů a průplavů.
3. 4. 2026

Studie: Pomalá digitalizace a byrokracie připravují stát o desítky miliard ročně

Pomalá digitalizace a také byrokracie u malých firem můžou letos tuzemskou ekonomiku připravit až o 90 miliard, vyplývá ze studie pražské Metropolitní univerzity. Přitom elektronizace alespoň čtvrtiny malých podniků by zvýšila hrubý domácí produkt zhruba o 45 miliard korun. Malé firmy mohou nicméně nově využít bezplatné poradenství k digitálním nástrojům v rámci projektu Pro podnikavé.
3. 4. 2026
Načítání...