Cizince v Česku chceme. Tak by mohl znít slogan mnoha průmyslových firem v Česku, kterým chybí zaměstnanci. Podle Radka Špicara, viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy, Česko nevyužilo příležitosti, na rozdíl třeba od Německa. Tam firmy zaplnily chybějící místa cizinci a konjunkturu tak využily až k přebytku rozpočtu. V Česku nedostatek lidí naopak firmy brzdí a připravuje je i o zakázky.
Ačkoliv nezaměstnanost v závěru loňského roku vzrostla o tři desetiny procentního bodu nad listopadovou úroveň, po celý loňský rok platilo, že počet volných míst převyšoval počet uchazečů o práci. Tato situace začala na tuzemském trhu práce na jaře roku 2018. Podle posledních čísel zaměstnavatelé potřebují 341 tisíc pracovníků, těch je ale na trhu volných jen něco přes 215 tisíc. A to tak českou ekonomiku brzdí. Firmy musí zakázky odmítat – nejsou lidi.
„Je v podstatě nulová nezaměstnanost. To je skvělá zpráva pro zaměstnance, že se mají velmi dobře a v podstatě si mohou diktovat podmínky toho, kde pracují. Ale u nás je to velmi problematické například pro objednávání stavebních zakázek, kdy absolutní nedostatek odborných profesí, míněno tím například stavbyvedoucích mistrů a pak zejména jednotlivých řemesel, limituje to, co jsme schopni vůbec produkovat,“ potvrdil majitel JRD Development Jan Řežáb.
Podle viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy Radka Špicara jsou na trhu práce „volní“ pouze nezaměstnatelní lidé. „Kdyby byli zaměstnatelní, tak bychom je na pracovní trh dostali, a to téměř za jakoukoliv cenu, protože v tuhle chvíli se platy velmi dlouhou dobu velmi rychle zvyšovaly, a to ne kvůli tlaku odborů, ale kvůli nedostatku pracovníků. To nejrychlejší a nejjednodušší je totiž zvyšovat platy, abyste si udržel své zaměstnance nebo získal ty od konkurence,“ uvedl.
I to má ale podle něj své limity. „Může se to dít jen do určité míry, protože když vás situace na trhu práce donutí zvyšovat mzdy víc, než roste produktivita, tak to nějakou dobu firma vydrží, ale dlouhodobě tím snižuje svou konkurenceschopnost,“ dodal.
A právě přetahování lidí je velkým problémem třeba pro stavebnictví. „Jsme obor, který přetahováním zaměstnanců velmi trpí. Řemeslník jde raději do haly, kde má teplo, svačinu, kratší pracovní dobu, dokonce ho svezou několik desítek kilometrů až do zaměstnání, čili to má jednodušší,“ potvrdil Řežáb.
Podle Špicara Německo, na rozdíl od Česka, skvěle využilo konjunkturu ke svému růstu. „Problém tří set tisíc neobsazených pracovních míst je hlavně v tom, že nám neumožnil tu několik let trvající konjunkturu maximálně využít, na rozdíl od Němců,“ upozornil Špicar.
„Němci měli a mají dostatek pracovní síly a díky tomu konjunkturu využili na maximum a skončili s rozpočtovým přebytkem. Nám chybělo a stále chybí přes tři sta tisíc pracovních míst a to některé firmy dostalo do situace, kdy musely odmítat zakázky, kdy byly penalizovány svými odběrateli za to, že nedodávají včas. Čili konjunkturu jsme bohužel na maximum nevyužili, skončili s rozpočtovým schodkem a to je velká škoda,“ dodal.
„Nejkrátkodobější řešení je, že povolíme pracovní místa pro Ukrajinu, protože Ukrajinci jsou nám nejblíže kulturně a jazykově, jsou skvělí a máme je velmi rádi a velmi dobře tady fungují, nejsou s nimi jakékoliv problémy,“ vidí částečné řešení Řežáb.
Podle Špicara jsou liché i obavy, že by v případě příchodu krize a propouštění ve firmách nastal problém, co s cizinci. „Zahraniční pracovníci přicházejí, když tady práce je, když tady není, tak odcházejí zpět do svých zemí, proto není třeba se bát zahraničních zaměstnanců. V roce 2008, kdy přišla hluboká krize po mnohaleté konjunktuře, bylo tady mnoho desítek tisíc zahraničních zaměstnanců, a když se česká ekonomika a průmysl dostaly do velkých problémů, nebylo to tak, že by tady zahraniční pracovníci zůstávali, ale odcházeli zpět do svých zemí,“ připomněl.
„Agenturní práce je první přirozenou korekcí a je dobrá pro české kmenové zaměstnance, je to první nárazník, který brání sociálním dopadům recese,“ dodal Řežáb.
Pro české zaměstnavatele bude podle Špicara vždy prioritou přijímat české zaměstnance. „Je to jednodušší, je to levnější a rychlejší. Teprve když se dostaneme do krize, hledáme alternativy. Tím krátkodobým protikrizovým opatřením byl příchod zahraničních pracovníků, ale není to dlouhodobé, systematické řešení. Tím je nahrazování chybějící lidské pracovní síly, digitalizace, automatizace, robotizace, čímž zvýšíme i svou produktivitu, kterou máme třeba ve srovnání s Německem výrazně nižší, což se pak musí také promítnout i do výše platů,“ dodal.
Špicar odhaduje, že ekonomika v Česku poroste i letos, i když už ne takovým tempem. „Nezaměstnanost může mírně vzrůst, ale žádné radikální změny ani nahoru, ani dolů v tomhle roce ještě nečekáme,“ dodal.
