Bez práce bylo na konci roku zhruba 215 tisíc lidí, volných míst přes 340 tisíc

Nezaměstnanost v Česku v prosinci stoupla z listopadových 2,6 procenta na 2,9 procenta, oznámil Úřad práce ČR. Meziročně ale podíl nezaměstnaných klesl, předloni v prosinci dosáhla míra nezaměstnanosti 3,1 procenta. Bez práce bylo ke konci loňského roku 215 532 uchazečů o zaměstnání, což je nejnižší prosincová hodnota od roku 1996. Volných míst loni v prosinci meziměsíčně i meziročně přibylo. Letos už nelze podle ekonomů očekávat výrazný pokles nezaměstnanosti, ale spíše její růst.

Video Události ČT: Nezaměstnanost v Česku v prosinci stoupla
video

Události ČT: Nezaměstnanost v Česku v prosinci stoupla

Zdroj: ČT24

Během celého loňského roku nezaměstnanost podle úřadu práce kopírovala klasickou vývojovou křivku zohledňující sezonní vlivy, zároveň ale v meziročním srovnání setrvale klesala. Pro pracovní trh byl charakteristický vysoký počet volných pracovních míst a nízký počet uchazečů o zaměstnání, uvedl úřad práce.

Také v prosinci situace na pracovním trhu odpovídala dlouhodobému stavu, ročnímu období a rovněž běžnému vývoji ke konci roku, kdy nezaměstnanost pravidelně roste. „S příchodem zimy postupně končí sezonní práce, zejména v zemědělství či ve stavebnictví, a do evidence se už hlásí ve větším počtu i lidé, jimž skončily termínované pracovní smlouvy a dohody, nebo například živnostníci, kteří dočasně přerušili svou činnost,“ uvedla generální ředitelka Úřadu práce ČR Kateřina Sadílková.

„Dvě třetiny nabídky pracovních míst jsou nekvalifikované pozice, anebo s velmi nízkou kvalifikací, za poměrně nízké mzdy, dvě třetiny z těch pracovních míst se nabízejí cizincům, mimo Evropskou unii. My bychom byli raději, abychom měli takové mzdy, aby nabídky byly aktivní například pro zaměstnance z Rakouska nebo z Německa, to by znamenalo, že se Česká republika už výrazně přiblížila úrovni těchto zemí,“ uvedl v živém vstupu v Událostech České televize předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula.

Nejméně lidí bez práce je stále v Praze

Nejnižší míra nezaměstnanosti byla v prosinci v Praze, kde činila 1,9 procenta. Následovaly Pardubický kraj s 2,2 procenta a Jihočeský a Plzeňský kraj s 2,3 procenta. Naopak v Moravskoslezském kraji bylo bez práce 4,4 procenta lidí, což je nejvíce v Česku.

Meziměsíční nárůst nezaměstnanosti zaznamenalo v prosinci všech 77 okresů. Nejnižší nezaměstnanost vykázaly okresy Praha-východ (1,1 procenta) a Rychnov nad Kněžnou (1,3 procenta), nejvyšší byla v okresech Karviná (6,7 procenta) a Bruntál (5,6 procenta).

Volných pracovních míst evidoval úřad práce ke konci prosince 340 957, což je o 2287 více než v listopadu a o 16 547 více než před rokem. Na jedno volné pracovní místo připadá v průměru 0,6 uchazeče.

Nejvíce volných pozic nabízejí zaměstnavatelé v Praze a ve Středočeském kraji. „Tradičně velká poptávka je po technických profesích napříč všemi obory. V některých regionech a odvětvích je nedostatek nabídky pracovní síly už také z řad uchazečů o zaměstnání,“ uvedl úřad práce.

Nezaměstnanost letos poroste, bude ale dále jedna z nejnižších v EU

V letošním roce již nelze očekávat výrazný pokles nezaměstnanosti, ale spíše její růst. Zatímco za celý loňský rok byla průměrná míra nezaměstnanosti 2,8 procenta, letos stoupne nad tři procenta. I tak ale zřejmě zůstane nejnižší v rámci EU, jak vyplývá z vyjádření analytiků v reakci na údaje o prosincové nezaměstnanosti. 

„Už v lednu se podíl nezaměstnaných zřejmě vrátí nad tři procenta, k čemuž z větší části opět přispějí sezonní vlivy. V průběhu roku však bude nabírat na intenzitě faktor zpomalující se ekonomiky, který bude tlačit nezaměstnanost výš, přestože volných míst bude stále nadbytek,“ uvedl analytik UniCredit Bank Patrik Rožumberský. Dodal, že na konci stávajícího roku bude pravděpodobně hodnota podílu nezaměstnaných vyšší než na konci předchozího roku, což by se stalo poprvé od roku 2013.

„V úvodu letošního roku nezaměstnanost s ohledem na negativní sezonnost dále mírně vzroste těsně nad tři procenta,“ uvedl i analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák. Zatímco předchozí roky byly ve znamení setrvalého poklesu nezaměstnanosti, tak letošní rok bude podle něj především ve znamení stabilizace, přičemž nelze vyloučit ani mírný nárůst nezaměstnanosti.

V nejbližších měsících bude nezaměstnanost mírně stoupat pod tlakem zimní sezonnosti i podle hlavního ekonoma Deloittu Davida Marka. V průběhu příštího roku by se pak měl podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu podle něho udržet v rozmezí dvou až tří procent.

Zpomalující ekonomika podle analytika Raiffeisenbank Luboše Růžičky začíná postupně navracet přehřátý trh práce k normálu. „V následujících měsících tedy můžeme očekávat, že míra nezaměstnanosti bude stoupat, přesto by i nadále měla zůstat nejnižší v EU. Průměrnou hodnotu nezaměstnanosti v roce 2020 tak předpokládáme mírně nad třemi procenty,“ uvedl.

Ekonom Komerční banky Michal Brožka upozornil, že některé výrobní podniky již hlásí propouštění. „Trh práce ale zůstává stále velmi napjatý a řadu pracovníků absorbuje velmi snadno,“ uvedl. Zpomalení hospodářského růstu bude i podle něj letos zvyšovat nezaměstnanost nad tři procenta.

„V nejbližší budoucnosti se už prakticky nesetkáme s pracovními místy, která se obejdou bez vývoje a technologického pokroku,“ řekl analytik pracovního portálu Jenprace.cz Petr Krejčí. Výhodu na pracovním trhu budou podle něj mít ti, kteří se budou vzdělávat i v jiných oborech a využijí možnosti rekvalifikačních kurzů.

Nezaměstnanost v eurozóně zůstává 7,5 procenta, nejníže za 11 let

Míra nezaměstnanosti v eurozóně se v listopadu udržela na říjnové úrovni 7,5 procenta, a zůstala tak na nejnižší hodnotě za posledních více než 11 let. Meziročně lidí bez práce ubylo o čtyři desetiny procentního bodu, jak vyplývá ze sezonně přepočtených údajů, které zveřejnil statistický úřad Eurostat. V rámci EU se za poslední rok snížil počet lidí bez práce o tři desetiny procentního bodu.

V celé Evropské unii bylo 6,3 procenta nezaměstnaných, stejně jako v předchozích měsících. Nejnižší nezaměstnanost v unii má podle Eurostatu i nadále Česká republika s 2,2 procenta.
Nejmenší zastoupení nezaměstnaných má hned po Česku nadále Německo, a to 3,1 procenta, následované Polskem s podílem 3,2 procenta. Nejhorší je stabilně situace v Řecku (16,8 procenta – údaj za září) a ve Španělsku (14,1 procenta).

Eurostat při výpočtu nezaměstnanosti v České republice používá údaje Českého statistického úřadu, které se liší od statistik Úřadu práce ČR. Podle nich bylo v listopadu v Česku bez práce 2,6 procenta lidí.