Od nuly přes podvody a krádeže až po nejvýkonnější aktivum desetiletí. Bitcoin, největší digitální měna světa. Jeho hodnota koncem loňského roku činila zhruba 7200 dolarů (163 tisíc korun) a od července 2010 se zvýšila o více než devět milionů procent, uvedla agentura Bloomberg.
Výkon bitcoinu za deset let, včetně jeho obrovského růstu a následného hlubokého propadu, zanechává všechen ostatní majetek daleko za sebou. A neexistuje nic, co by se svým růstem alespoň vzdáleně blížilo bitcoinu. Hodnota akciového indexu S&P 500 se ve stejném období jen ztrojnásobila a index, který sleduje světové trhy, se více než zdvojnásobil. Zlato zdražilo o 25 procent.
Některé z nejvýkonnějších akcií v indexu Russell 3000, včetně Exact Sciences nebo Intelligent Systems, vzrostly asi o 3000 procent. Tyto zisky však blednou v porovnání s nejnovějším a jedním z nejkontroverznějších zázraků finančního světa.
Částečně je monstrózní návratnost odrazem výpočtu počáteční hodnoty bitcoinu, upozorňuje Bloomberg. Tato alternativní měna totiž neměla žádnou hodnotu, když ji na Halloween v roce 2008 vytvořil někdo, kdo si říká Satoši Nakamoto. Byl navržen jako metoda směny, kterou lze zasílat elektronicky mezi uživateli po celém světě a která nemá centralizovanou kontrolní síť. Místo toho běží na síti počítačů, které sledují všechny transakce v hlavní knize, takzvaném blockchainu. Pro mnohé byla tato technologie dostatečným důvodem pro jeho nákup.
Na druhé straně rovnice jsou nadšenci bitcoinů, kteří v jeho technologii viděli slibný způsob změny globálního finančního systému. „Je to poprvé, kdy existuje skutečné oddělení. Stejně jako u církve od státu máte oddělení peněz od státu,“ uvedl Alex Mashinsky, který je zakladatelem platformy zaměřené na půjčky v kryptoměnách Celsius Network. „Je to inovace, je to vzrušení.“
První nákup za bitcoiny byla pizza
Začátky měl však bitcoin pomalé. První reálnou transakci zaznamenal dva roky po vzniku, kdy za ně programátor Laszlo Hanyecz nakoupil dvě pizzy. Na diskusním fóru za ně nabídl deset tisíc bitcoinů. Od té doby se cena prvorozené kryptoměny výrazně zvýšila a objevily se stovky napodobenin, některé s větším, jiné s menším úspěchem.
Mnozí z těch, kteří stáli u zrodu bitcoinu, mu zůstali věrní. Sledovali, jak v uplynulém desetiletí procházel unikátním cyklem prudkého růstu a pak stejně rychlého pádu.
Na začátku roku 2017 bitcoin vystoupil nad 1000 USD. Do poloviny léta téhož roku se jeho cena více než zdvojnásobila a rozpoutalo se šílenství. Do konce roku se pohyboval nad 14 tisíci USD. Ale jak se rychle rozběhl, ještě rychleji se propadl. Do konce roku 2018 se jen sotva pohyboval nad hranicí 3000 USD. Přesto krátce po propadu zahájil další mohutný růst a v létě 2019 vystoupil až na 13 800 USD.
Přežití bitcoinu však bude spočívat na jeho dalším přijetí. Jeho využití jako prostředku směny se zatím nerozšířilo. Několik velkých obchodníků sice přijímá platby v bitcoinech, ale není to v takovém rozsahu, jak mnozí předpokládali. Podvody jsou stále rozšířené. Zájem klesá a větší vlastníci mají výraznější vliv než v době největší bitcoinové bubliny v roce 2017. To znamená, že jejich vliv na cenu by se mohl zvyšovat.
Prognóz vývoje bitcoinu na dalších deset let je řada. Podle nich se určitě zvýší masové přijetí této kryptoměny. Technologie blockchain způsobí revoluci a vyřeší každý problém na světě. Na druhé straně zřejmě zesílí regulace a centrální banky budou věnovat bitcoinu více pozornosti než kdykoliv předtím.
V krátkodobějším horizontu spekulanti očekávají, že letošní rok by mohl být méně nestabilní vzhledem k nadcházejícímu půlení, kdy se počet mincí přidělených takzvaným těžařům, tedy těm, kteří zpracovávají transakce, sníží o polovinu. To by se mělo stát v květnu 2020 a internet je plný hodin s odpočítáváním. Předchozí snížení počtu mincí, které se uskutečnilo zhruba před čtyřmi lety, se časově shodovalo s cenovým růstem. Mnozí tak věří, že se to bude opakovat.
