Pravidelné linky ČSA přišly loni o pětinu cestujících

Praha – Českým aeroliniím loni ubyla na pravidelných linkách pětina cestujících. Společnost přepravila 2,27 milionu pasažérů, dalších 722 000 aerolinie přepravily svými letadly pro jiné společnosti. Méně lidí létalo podle mluvčího firmy Daniela Šabíka zejména na linkách do východní Evropy, a to kvůli situaci na Ukrajině a pádu ruského rublu. Právě na východoevropský region se ČSA v posledních letech orientovaly.

4 minuty
Českým aeroliniím loni ubylo pasažérů
Zdroj: ČT24

Při započtení pasažérů, které ČSA přepravily v rámci pronájmu svých strojů jiným společnostem, činil celkový počet cestujících bezmála tři miliony (v roce 2013 to bylo 2,84 milionu). Rozdíl je ale v tom, že zatímco v roce 2013 připadala valná většina cestujících na pravidelnou přepravu, vloni ČSA spíše stroje i s posádkami pronajímaly. Počet cestujících na pravidelných linkách tedy klesl. „Pokud by se posčítali všichni pasažéři, kteří sedli do letadel ČSA, tak by v meziročním srovnání vycházelo o pět procent vyšší číslo. Pokud mluvíme o pravidelných linkách, tam je pokles,“ uvedl analytik firmy Cyrrus Tomáš Menčík.

V loňském roce pronajímaly ČSA svoje letadla společnostem Travel Service, Pakistan Airways, airBaltic nebo Vueling. Flotila národního dopravce se nicméně meziročně scvrkla z 24 na 17 letadel.

Jak ukrajinská krize změnila leteckou mapu nad Českem? Podívejte se ZDE.

Asi o 20 procent loni klesl počet cestujících na pravidelných linkách do Ruska. Největší ztráty přitom ČSA zaznamenaly na linkách do regionálních metropolí; počet cestujících na spojích do Moskvy klesl mírněji. Až 60procentní meziroční pokles pak vykázaly linky na Ukrajinu. Kvůli výraznému propadu poptávky například aerolinky loni na jaře zrušily linku do Oděsy.

Důvod je jasný – pokračující ukrajinská krize a s ní související pokles poptávky po leteckém spojení s východní Evropou. K propadu přispěl i oslabující ruský rubl, který Rusům zdražil cesty na Západ. Projevilo se to mimo jiné v nižším počtu těch, kteří v Praze přestupují na další linky do západní a jižní Evropy.

ČSA prodělaly v roce 2013 téměř miliardu korun. Společnost v nadcházející letní sezoně počítá s provozem zmíněných 17 letounů. Většina těchto kapacit by se na rozdíl od minula měla orientovat na trhy v západní Evropě. Po letech se ČSA plánují vrátit například do Anglie, létat chtějí od května do Liverpoolu. Dále na letošní sezonu ohlásily nová spojení například do Bordeaux, irského Corku nebo Osla.

„Co se týče nových letů, co mají ČSA jiného dělat než zkoušet nacházet nové lety? Ano, bude to něco stát, některé třeba nevyjdou a budou ztrátové, ale třeba se z nových letů, kterých je oznámeno devatenáct, objeví nějaké terno, hit, který bude ČSA přinášet peníze. Když to nejde na východ, musí to zkoušet na západ,“ řekl analytik Menčík.

Nové příme letecké trasy z Prahy
Zdroj: ČT24/ČSA

Špatné hospodářské výsledky způsobují ve firmě značné pnutí. ČSA v rámci restrukturalizace loni na podzim ohlásily masivní propouštění. Pod hrozbou stávky ale nakonec místo tří set zaměstnanců opustila firmu jen polovina – 69 letušek a stevardů, 65 pilotů a 26 administrativních pracovníků. Výměnou za to se management s odbory dohodl, že bude následovat snížení platů (čtěte víc). Ještě na podzim firma hovořila o třetinovém snížení, nakonec však navrhla od února snížit platy o 40 procent. To se odborům sdružujícím letušky a stevardy nelíbí, dokonce podaly na firmu trestní oznámení (čtěte víc).

Majoritním vlastníkem ČSA je stále ještě stát. To se má nicméně změnit, protože 34 procent akcií získá od státního Českého Aeroholdingu společnost Travel Service. Transakci už v prosinci odsouhlasila Evropská komise (více zde). Aeroholdingu tak v aeroliniích zůstane 19,74 procenta. Zmíněných 34 procent získá Travel Service, 44 procent drží korejský dopravce Korean Air a zbylá 2,26 procenta pak vlastní Česká pojišťovna.

Vlastníci ČSA
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Bitcoin letos poklesl o téměř sedm procent na 87 tisíc dolarů

Nejrozšířenější kryptoměna bitcoin letos ztratila téměř sedm procent své hodnoty a na konci roku se obchodovala kolem 87 tisíc dolarů, tedy zhruba 1,79 milionu korun. Za letošní rok přitom bitcoin dosáhl svého dosavadního maxima přes 124 tisíc dolarů (2,6 milionu korun), ale také se propadl až k 76 tisícům dolarů (1,6 milionu korun). Vyplývá to z údajů serveru Kurzy.cz.
před 15 hhodinami

Růst tuzemské ekonomiky očekávají odborníci i v příštím roce

Tuzemské ekonomice se letos dařilo – ve třetím čtvrtletí meziročně vzrostla o 2,8 procenta. Celoroční růst se podle odhadů resortu financí a analytiků ustálí na hodnotě dvě a půl procenta. The Economist zařadil v prosinci Česko na šesté místo v žebříčku nejlépe prosperujících ekonomik světa. Dle ekonoma Jana Bureše je však tento seznam zkreslující. Odborníci se shodují, že hospodářský růst může pokračovat i v dalším roce. Ekonom David Marek v této souvislosti zmínil překročení tří procent.
29. 12. 2025

Cena regulované složky elektřiny pro domácnosti klesne o patnáct procent

Regulovaná část ceny elektřiny pro domácnosti od začátku příštího roku klesne o 15,1 procenta. Spotřebitelé tak oproti letošnímu roku za cenu určovanou státem ušetří v průměru 420 korun za spotřebovanou megawatthodinu (MWh). Stovky korun za megawatthodinu ušetří i větší odběratelé. Rozhodl o tom Energetický regulační úřad (ERÚ). Do nových cen už zahrnul úlevu od poplatků za podporované zdroje energie (POZE), kterou v prosinci vláda převedla pod státní rozpočet.
29. 12. 2025

„Čínská Havaj“ chce přilákat zahraniční investice nulovými cly

Na ostrově Chaj-nan už druhým týdnem funguje největší přístav volného obchodu v Číně. Původně turistická provincie se proměnila ve výrobní a logistickou základnu. Nulová cla a citelné daňové úlevy mají přilákat nové zahraniční investice. Komunistická vláda v Pekingu to prezentuje jako ukázku své podpory neomezeného byznysu. Zároveň ale zdůrazňuje, že nic nesmí ohrozit národní bezpečnost.
29. 12. 2025

Elektřina řadě lidí zlevní. I díky převodu plateb za obnovitelné zdroje na stát

Energetický trh nabízí do nového roku příznivý výhled. Řada dodavatelů avizuje zlevnění elektřiny, zejména u smluv na dobu neurčitou. Na účtech odběratelů se má pozitivně projevit i rozhodnutí převést poplatky za podporované zdroje energie na stát. Změnu odsouhlasila vláda a Energetický regulační úřad teď rozhodnutí zpracovává. U plynu se systém poplatků nemění.
29. 12. 2025

Kompenzace regionům za dostavbu Dukovan mají vyjít na patnáct miliard

Patnáct miliard korun mají stát kompenzační opatření v regionech dotčených dostavbou Jaderné elektrárny Dukovany. Většinu sumy uhradí stát, část ale i kraje a obce. Ty už připravují projekty na bydlení a infrastrukturu. S výstavbou nových bloků má totiž přijít až deset tisíc lidí.
28. 12. 2025

Automobilky v Česku mohou vyrovnat výrobní rekord. Chystají se ale na nová omezení

Automobilky v Česku letos vyrobí skoro půl druhého milionu osobních vozů. Vyrovnaly by tím loňský rekord, kdy se produkce zastavila na zhruba 1,45 milionu kusů. Rok 2026 označují zástupci odvětví za klíčový. Na firmy dopadnou evropské regulace a jejich fungování budou dál ovlivňovat třeba vysoké náklady, celní politika nebo čínská konkurence. I proto už nepředpokládají, že by dál výrazněji rostly.
28. 12. 2025

Od ledna stoupnou živnostníkům odvody, vzrostou i daně z tabáku a alkoholu

Daňové změny a úprava odvodů od ledna dopadnou hlavně na živnostníky. Minimální sociální odvody se jim mají dočasně zvýšit o 960 korun a zdravotní o zhruba 160 korun měsíčně. Důvodem je především úsporný balíček, který v minulém volebním období prosadil kabinet Petra Fialy (ODS). Koalice ANO, SPD a Motoristů chce růst poslaneckým návrhem zpomalit se zpětnou platností. Od ledna platí také změny u paušální daně a vzroste i spotřební daň na tabák a alkohol.
27. 12. 2025
Načítání...