Moskva - Ruská vláda poskytne na záchranu ekonomiky země 2,34 bilionu rublů (v přepočtu asi 856 miliard korun). Rusko se tak snaží vypořádat s negativními dopady prudkého zlevnění ropy a také s důsledky sankcí, které na Moskvu uvalily západní země kvůli jejímu postupu v ukrajinské krizi. Plán na zažehnání ekonomické a finanční krize v zemi se podle tamního ministerstva financí ale může ještě změnit.
Do ruské státní rozvojové banky Vněšekonombank (VEB) nalije vláda 300 miliard rublů a státní záruky pro vybrané investiční projekty zvýší na 200 miliard rublů. Podle záchranného plánu bude do 30. ledna shromažďovat také návrhy na založení banky pro problematická bankovní aktiva. Záchranným plánem chce vláda omezit dopady současné krize na podnikatelskou aktivitu i na obyvatelstvo.
Podle hlavního ekonoma ING Jakuba Seidlera je hlavním cílem podpořit investice a dodat firmám zdroje, které kvůli sankcím nemají. Problémy ruské ekonomiky to ale podle něj nevyřeší. „Investiční aktivita se propadá, inflace se dostala v prosinci do dvouciferných čísel, dosáhla 11 procent, významně se zhoršuje také důvěra firem a domácností, začíná růst nezaměstnanost, to se potom projeví i v poklesu spotřeby domácností,“ uvedl Seidler.
Předpovědi pro ruskou ekonomiku jsou nepříznivé
Podle predikce Mezinárodního měnového fondu (MMF) ruská ekonomika letos zaznamená tříprocentní pokles. Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD) předpovídá dokonce téměř pětiprocentní propad. Ratingová agentura S&P v pondělí snížila své hodnocení úvěrové spolehlivosti Ruska o jeden stupeň na známku BB+, tedy do spekulativního pásma. Tento krok znamená, že Rusko přišlo o investiční rating, takže řada finančních institucí teď bude nucena ruské cenné papíry prodat.
