Tahanice o rodičovskou pokračuje, Senát chce návrh vrátit poslancům

Nahrávám video

O konkrétní podobě zvýšení rodičovského příspěvku se lidé dozví zřejmě až těsně před Vánoci. Česká televize zjistila, že opoziční Senát vládní návrh zřejmě neschválí a vrátí ho zpátky do sněmovny. Senátorům se nelíbí, že podle kabinetní verze nebudou mít na zvýšení příspěvku nárok všechny rodiny, které mají děti mladší čtyř let. S navrženým růstem o 80 tisíc přitom senátoři souhlasí. Vláda počítá s tím, že vyšší příspěvek dostanou rodiny, které ho budou k 1. lednu aktivně pobírat.

„Věřím, že se podaří v Senátu získat většinu pro to, abychom pozměňovací návrh, který zajistí spravedlivé navýšení rodičovského příspěvku, podpořili,“ uvedl předseda senátorského klubu ODS Miloš Vystrčil.

Vrácení vládního návrhu na zvýšení rodičovské zpátky poslancům podporují v Senátu tři nejsilnější kluby – ODS, Starostové i lidovci a kromě nich také Klub pro liberální demokracii – Senátor 21. Dohromady mají v horní parlamentní komoře jasnou ústavní většinu.

Vládní koalice je ale spolu s KSČM odhodlaná senátní veto přehlasovat. „Senátoři dobře vědí, že jejich návrh není reálný. Senát funguje jako antivláda, takže bohužel tam není racionální debata,“ podotkl premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš.

Komplikované schvalování navýšení rodičovského příspěvku o 80 tisíc sleduje Hana Berezaninová od chvíle, kdy se o něj v březnu začala přít vládní koalice. Sama věří, že se nakonec více peněz dočká. Na ročního Teodora pobírá rodičovský příspěvek přes 11 tisíc měsíčně, a pokud se příspěvek zvýší, místo dvou let zůstane se synem doma tři roky.

Rodičovský příspěvek
Zdroj: ČT24

Na definitivní schválení návrhu si ale bude muset ona i dalších zhruba 280 tisíc rodin ještě několik týdnů počkat. Senátoři totiž vládní návrh hodlají změnit.

Chtějí, aby na 80 tisíc navíc dosáhly všechny rodiny, které budou mít k 1. lednu dítě mladší čtyř let. Vládní návrh, podpořený sněmovnou, počítá s variantou o dvě a půl miliardy levnější; na přidání mají mít nárok rodiny, které budou k 1. lednu rodičovský příspěvek pobírat.

„Budeme ho chtít určitě vylepšit, protože tento vládní návrh bohužel zapomíná a vylučuje ještě 70 tisíc rodin, které mají děti do čtyř let věku,“ říká 1. místopředsedkyně strany i senátorského klubu Šárka Jelínková (KDU-ČSL).

Jedni na příspěvek dosáhnou, jiní ne, kritizuje Hilšer

Na jednotném návrhu se chtějí podílet všechny čtyři kluby, které jsou v opozici. „Vzniká situace, kdy jsou rodiče se stejně starými dětmi a jedni dosáhnou na příspěvek, druzí ne, to je naprosto špatně a klub Starostů nebude tuto nespravedlnost hájit,“ vysvětluje senátor a člen senátorského klubu Starostové a nezávislí Marek Hilšer (MHS).

„Tímto systémem jsou jaksi biti rodiče, kteří se z jakéhokoli důvodu rozhodnou vrátit do práce, a to rozhodně není fér,“ říká předseda senátorského klubu Václav Láska (KLD - SEN 21).

V horní parlamentní komoře budou senátoři zvýšení rodičovského příspěvku projednávat 4. prosince. Pokud zákon se změnami vrátí zpátky do sněmovny, dostanou se k němu poslanci nejdřív v posledním týdnu před vánočními svátky.

Připravované veto kritizují obě vládní strany

Připravované veto Senátu kritizují obě vládní strany. „Překvapuje mě to vrácení, je to zbytečnost. Myslím si, že úplně zbytečně hrají rodičům na nervy. Stihneme to (schválit), já je chci ubezpečit, že to stihneme,“ říká vicepremiérka, ministryně financí Alena Schillerová (nestr. za ANO).

Také ministryně práce a sociálních věcí a místopředsedkyně strany ČSSD Jana Maláčová věří, že Senát opatření nevrátí. „Pevně doufám, že už to konečně schválí a že ta nejistota rodičů bude ukončená,“ konstatuje.

„Vláda napíná rodiče, protože tento návrh už měl být schválen dávno, mají většinu s podporou komunistů,“ říká i Jelínková.

Prezident Miloš Zeman už vládě slíbil, že zákon zvyšující rodičovský příspěvek o 80 tisíc korun v případě jeho schválení podepíše. A to několik dní poté, co návrh definitivně projde parlamentem.

Jasné pole pro práci během rodičovské

Změny v rodičovské se ale chystají i v dalších oblastech. V tuto chvíli podle zákoníku práce nemůže člověk, který ji čerpá u svého zaměstnavatele, mít druhou smlouvu na stejnou práci. Zakazuje to zákoník práce v paragrafu 34.

V praxi se však zákaz v případě lidí na rodičovské podle předkladatelů obchází. Například tak, že před nástupem na rodičovskou vykonává zaměstnanec určitou práci a stejnou na zkrácený úvazek vykonává i během rodičovské, ale na jinou smlouvu, kde je oficiálně uvedená jiná činnost.

Teoreticky by sice mohl zaměstnanec požádat o práci na zkrácený úvazek, tím by ale mohl přijít o garanci, že mu zaměstnavatel po návratu z rodičovské nabídne zase ten plný. Novela, kterou předložila skupina poslanců, tak navrhuje, aby u dohod během rodičovské mohli lidé vykonávat stejný druh práce, jako mají ve smlouvě, u které čerpají rodičovskou dovolenou.

„Mimochodem se tím chceme přiblížit situaci, která je v sousedním Německu. A to je skloubení profesního života a rodičovských povinností,“ vysvětluje předseda strany a zástupce předkladatelů Marek Výborný (KDU-ČSL).

Podle předsedkyně sociálního výboru Jany Pastuchové (ANO) je však zbytečné podávat teď do zákoníku práce pozměňující návrh, protože do několika let má Česko přijmout evropskou směrnici ‚work-life balance‘, kde se i rodičovská bude řešit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
19:10Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Loňský blackout byl souběh událostí, potvrdili mezinárodní experti

Rozsáhlý výpadek elektřiny v části Česka loni v červenci byl podle skupiny mezinárodních expertů souběhem několika vzájemně nezávislých technických a provozních událostí. Výsledky šetření jsou tak v souladu s loňským vyšetřováním českého provozovatele přenosové soustavy ČEPS. Experti i pracovní skupina vedená Energetickým regulačním úřadem (ERÚ) zároveň pro předcházení podobným incidentům vydali soubor doporučení.
10:41Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Chatboti ovlivňují nákupy víc než vyhledávače. Švýcarští spotřebitelé jim přesto důvěřují

S rozvojem generativní umělé inteligence (AI) vzniká nová komerční platforma, která může ovlivňovat nákupní rozhodování jako nikdy dříve. Firmy ve Švýcarsku i po celém světě se proto snaží dostat do odpovědí chatbotů. Mohou ale spotřebitelé jejich výsledkům důvěřovat?
před 10 hhodinami

VideoSingapur je „startupovým“ tygrem Asie

Singapur zažívá technologický boom, jeho startupová scéna patří k nejsilnějším v Asii. Ekonomika v prvním čtvrtletí vzrostla o šest procent – výrazně víc, než se očekávalo. Rekordní investice proudí do umělé inteligence, čipů a technologických firem. Pomáhá tomu politická stabilita státu a silná měna. Líhní start-upů jsou singapurské univerzity, které slouží jako inovační základny s vlastním podnikatelským ekosystémem. Například bývalý průmyslový areál Block 71, kde za patnáct let vyrostlo přes 1600 start-upů, provozuje národní univerzita s podporou státu. Studenti v Singapuru také založili komunitu, která propojuje start-upy s investory a odborníky z praxe. Z podobných komunit mají vyrůst firmy, které mají uspět v globálním technologickém a AI závodě.
před 17 hhodinami

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
včera v 20:13

Máte nárok na bezúročný úvěr, nebo na dotaci? Jak na Novou zelenou úsporám

Začíná příjem žádostí do další fáze programu Nová zelená úsporám (NZÚ), který motivuje k investicím do úprav budov, aby bylo jejich vytápění ekologičtější a ekonomičtější. Nově má program dva směry, kterými stát rekonstrukce podporuje – bezúročné úvěry a přímé dotace. Majitelé rodinných domů, bytová družstva a společenství vlastníků jednotek (SVJ) mohou získat bezúročný úvěr. Na nízkopříjmové domácnosti v bytových domech lze k tomu získat dotační bonus až 120 tisíc. Nízkopříjmoví vlastníci rodinných domů pak mohou dosáhnout na dotaci.
včera v 10:29

VideoNová zelená úsporám opět startuje, doznala ale změn

Po víc než půlroční pauze stát znovu podpoří renovace budov, které mají snížit spotřebu energií a účty za ně. Startuje opět Nová zelená úsporám. Dotaci ale získají už jen zranitelné domácnosti. Pro ostatní budou k dispozici bezúročné úvěry. Fond životního prostředí začne přijímat elektronické žádosti ve čtvrtek od deseti hodin. S přípravou žádostí by měli pomoct energetičtí poradci, a to nejen zranitelným domácnostem. Novinkou, kterou budou zájemci o podporu potřebovat, nebo aspoň řada z nich, je renovační pas. To znamená posouzení, jaká opatření by v budovách měli udělat, a to i po jednotlivých etapách. Nová zelená úsporám by měla pokračovat průběžně a podle současného nastavení podpory trvat až do podzimu 2029.
včera v 06:00

Záměr zestátnit ČEZ je pro občany nevýhodný, tvrdí skupina odpůrců

Proti záměru zestátnit výrobu energetické skupiny ČEZ vystoupila skupina deseti signatářů otevřeného dopisu adresovaného premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Patří mezi ně například bývalý předseda vlády a exguvernér centrální banky Jiří Rusnok, bývalý generální ředitel ČEZu Jaroslav Míl nebo předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Chystané rozdělení firmy je dle nich nevýhodné pro občany a pomůže jen minoritním vlastníkům společnosti.
24. 6. 2026
Načítání...