Nejen učitelům. Platy nejvíce vzrostou i politikům, soudcům a žalobcům

Nahrávám video

O deset procent v příštím roce porostou platy politiků, soudců a státních zástupců. Vyplývá to ze zpřesněných dat ministerstva práce a sociálních věcí. Spolu s učiteli, které také čeká desetiprocentní růst, si tak ústavní činitelé v roce 2020 polepší nejvíc. Naopak většině dalších státních zaměstnanců vzrostou platy méně, do tarifů dostanou pevnou částku 1500 korun.

Doktoři a zdravotní sestry ve státních nemocnicích mají jasno: v příštím roce jim vzroste tabulkový plat o 1500 korun hrubého, stejně jako třeba úředníkům, policistům nebo hasičům. „Samozřejmě pokud ředitel dané nemocnice uzná, že potřebuje více podpořit, třeba sestry nebo lékaře, tak může navýšit více,“ říká k tomu ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (nestr. za ANO).

Třeba pro gynekologa Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Jana Přádu znamená 1500 korun navíc růst o tři procenta. Pro zkušenější lékaře je to pak kolem dvou procent, pro některé i méně. „Ty dvě až tři procenta – to je v podstatě na úrovni inflace,“ říká Přáda.

„Já si myslím, že je to spíš urážka. Lepší slovo pro tohle přidání neznám,“ míní předseda Lékařského odborového klubu Martin Engel. Lékařské odbory totiž požadovaly zvýšení tabulkových platů zdravotníků o deset procent. Takový růst se ale splní politikům, soudcům nebo státním zástupcům, jim konkrétně v příštím roce plat stoupne o 10,3 procenta.

Růst platů poslanců a senátorů
Zdroj: ČT24

Například základní měsíční plat řadového poslance a senátora vzroste o více než osm tisíc korun, předsedy poslaneckého výboru nebo komise o téměř 12 tisíc a třeba plat ministra stát zvýší o víc než 16 tisíc korun. Prezident republiky pak dostane přidáno přes 28 tisíc korun měsíčně.

Růst platů
Zdroj: ČT24

Platy ústavních činitelů rostou automaticky

Poslanci letos platy ústavních činitelů neřešili. Platy ministrů, poslanců, senátorů nebo prezidenta vzrostou od příštího ledna o deset procent automaticky. Vyplývá to ze zákona, který loni v listopadu schválila sněmovna.

Růst platu prezidenta
Zdroj: ČT24

„Berme to jako fakt, někdo ty parametry nastavil a prosadil a já odmítám za nás každoroční debatu, jestli bychom ten automat měli změnit,“ říká předseda poslaneckého klubu Zbyněk Stanjura (ODS). Vicepremiérka a ministryně financí Alena Schillerová (nestr. za ANO) k tomu dodává, že automatický nárůst vyplývá z právní úpravy, kterou by musela změnit Poslanecká sněmovna.

„Chtěli jsme zmrazit platy politiků, protože jsou dostatečně vysoké,“ upozornil předseda poslaneckého klubu a místopředseda hnutí SPD Radim Fiala. Podle stejného vzorce mají totiž růst platy politiků, soudců a dalších ústavních činitelů i v příštích letech.

V příštím roce si ale znovu polepší i komunální politici. Podle návrhu ministerstva vnitra by to mělo být o 7,5 procenta – schválit to ale musí vláda. Třeba odměna pražského primátora by se tak mohla zvednout o bezmála 9700 korun.

Starostové nejmenších obcí do 300 obyvatel, kteří práci dělají jako hlavní zaměstnání, by pak mohli dostávat navíc zhruba tři tisíce. V případě neuvolněných politiků podléhá konečná výše odměn ještě schválení zastupitelstvem. Ministerstvo vnitra navýšení navrhuje v reakci na růst průměrné mzdy.

„Navýšení odměn zastupitelům obcí o 7,5 % v podstatě kopíruje růst platů v celé republice. Jsou to prostředky, které nedostanou ze státního rozpočtu obce, odměny zastupitelů se hradí z obecního rozpočtu,“ upřesňuje náměstek ministra vnitra Petr Mlsna.

„Znám obce, kde se třeba všichni zastupitelé vzdají svých platů právě ve prospěch obce, ale já si myslím, že lidé by měli být odměněni,“ zamýšlí se starosta Kamýku nad Vltavou Petr Halada (nestr.). Jednotlivé projekty v obci platí z vlastních peněz, a když to jde, tak i z dotací. Letošní rozpočet obce je kolem 35 milionů. Z toho na odměny zastupitelům jdou necelé dva miliony.

Celkově ministerstvo odhaduje, že navýšení odměn bude stát kolem půl miliardy. Nařízení by v listopadu měla schvalovat vláda. Parlament už se k němu vyjadřovat nebude.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Dubaj ztrácí image „bezpečného přístavu“. Saúdi se radují

Dubaj si v uplynulých letech vybudovala pověst oázy stability v neklidném regionu, čímž lákala ve velkém investory i turisty. Nedávné íránské útoky ale způsobily, že se byznysový model založený na službách otřásá v základech. Příliv kvalifikovaných pracovníků naopak hlásí Saúdská Arábie či Katar. Ekonomická krize ale tíží všechny země Perského zálivu.
před 28 mminutami

Britové před dekádou rozhodli o brexitu. Nyní toho většina lituje

Před deseti lety britští voliči v referendu rozhodli o vystoupení Británie z Evropské unie. Tehdejší premiér David Cameron jej prezentoval jako „událost jednou za život“, která definitivně vyřeší otázku napjatého vztahu Británie k EU. Po bezmála tříletém vyjednávání a výměně dvou premiérů Británie na konci ledna 2020 opustila formálně EU po 47 letech. V současnosti většina Britů v průzkumech veřejného mínění říká, že brexit byl chybou. A objevil se i nový termín „brejoin“, což je hovorový výraz pro potenciální návrat Británie do EU.
před 2 hhodinami

Ve sto letech zemřel bývalý šéf Fedu Alan Greenspan

Ve věku sta let zemřel vlivný americký ekonom a někdejší šéf centrální banky (Fed) Alan Greenspan. V pondělí o tom informovala televize NBC s odvoláním na ekonomovu manželku Andreu Mitchellovou. Příčinou úmrtí byly komplikace spojené s Parkinsonovou nemocí. V čele Fedu stál Greenspan do roku 2006, celkem osmnáct let, kdy byl často označován za druhého nejmocnějšího člověka v zemi.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Vláda schválila projekt podpory vybudování velkého datového centra

Vláda schválila podporu zapojení Česka do evropské soutěže o vybudování velkého datového centra pro umělou inteligenci, takzvané AI gigafactory, na českém území. Chce tak posílit bezpečnost a nezávislost Česka v AI. Po jednání to uvedl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO).
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Vláda nechystá zvyšování „daní z neřestí“

Pro příští rok chce vláda ponechat stejné sazby pro tabák, hazard i alkohol. Podle ministerstva financí se teď resort zaměřuje na boj s černým trhem a řádný výběr stávajících daní. Zatímco u tabákových výrobků inkaso rostlo, například u daně z lihu i přes opakované navyšování ne. Loni dokonce vybraná suma klesla. Pro letošek ministerstvo snížilo očekávaný výnos.
21. 6. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali nové clo na balíčky z třetích zemí

Menší zásilky do 150 eur ze třetích zemí podraží. Státy EU na ně od 1. července začnou uplatňovat speciální clo. „Hlavním cílem je narovnat podnikatelské prostředí, protože v současné době to vypadá tak, že pokud dovážíte zboží ve velkých objemech, platíte z toho clo, ale když se sem dováží zboží v malých zásilkách nepřesahujících 150 euro, je to osvobozeno od cla,“ vysvětlil v Událostech, komentářích z ekonomiky zástupce generálního ředitele Generálního ředitelství cel Jiří Trousil. „Obecně tyto čínské balíčky obrovským způsobem dostávají pod tlak české výrobce, je to velmi nefér hra,“ doplnil spolumajitel e-shopu Booster Ruslan Skopal. Podle výkonného ředitele Asociace pro elektronickou komerci Jana Vetyšky tříeurový poplatek problém nevyřeší, označil to ale za „jeden z prvních kroků k narovnávání prostředí“. Debatou provázela Vanda Kofroňová.
21. 6. 2026

Stát loni prodal kabelky, luxusní auta a další zajištěné věci za 59 milionů

Prodej majetku zajištěného v trestních řízeních například v souvislosti s investičními nebo dotačními podvody loni vynesl přes 59 milionů korun, vyplývá z dat Centra zajištěných aktiv ministerstva vnitra (CENZA). Zahrnoval luxusní Rolls-Royce, drahé hodinky nebo kabelky. V roce 2017, kdy centrum začalo fungovat, byly výnosy jen necelých dvanáct milionů korun. Výtěžek z prodeje slouží například k odškodnění poškozených. Pokud se ale v trestním řízení neprokáže vina původního majitele, stát mu peníze za prodanou věc vrátí.
21. 6. 2026

VideoNa vzdělání jde méně, než je průměr OECD. Šetříme na důležitých věcech, říká sociolog

Sociolog společnosti PAQ Research Daniel Prokop vidí jako velký problém zadlužování státu. „Nejde jen o ten dluh a náklad na jeho obsluhu. Ale i že šetříme třeba na vzdělávání, kam Česko dává zhruba o padesát miliard méně, než je průměr OECD,“ řekl v pořadu Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Pod průměrem OECD je země podle experta i v dalších sektorech – například obraně. „Kromě toho, že máme schodek, tak navíc šetříme na důležitých věcech,“ shrnul Prokop.
19. 6. 2026Aktualizováno19. 6. 2026
Načítání...