Koalice se dohodla na růstu platů ve veřejné sféře v příštím roce

Nahrávám video

Vládní koalice se dnes dohodla na růstu platů ve veřejné sféře v příštím roce. Všichni dostanou navíc 1500 korun do tarifů, zrušena bude nejnižší tabulka tarifů, která se týká nejníže odměňovaných profesí, například kuchařek.

 „Jediné procentuální navýšení zůstává u pedagogů a všichni ostatní dostanou pevnou částku, z toho nepedagogové budou mít víc než těch původních sedm procent, tím, že dojde ke zrušení nejnižší tarifní tabulky,“ řekl premiér Andrej Babiš (ANO).

Nárůst bude znamenat pro státní rozpočet zhruba dvě miliardy navíc. „Budu dělat úpravy (návrhu státního rozpočtu) po dohodě v částce necelé dvě miliardy,“ uvedla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) s tím, že při přípravě návrhu s možným nárůstem částky na platy počítala v rezervě.

Celkově platy v rozpočtu tvoří po důchodech druhou největší sumu, podle Babiše překročí částka 300 miliard korun. Podle Schillerové jde o odhad. V návrhu rozpočtu, který ministerstvo financí poslalo na konci srpna vládě, je na platy vyčleněno 224,8 miliardy korun pro 474 785 míst. Nejsou v tom zahrnuty výdaje na platy zaměstnanců vysokých, církevních a soukromých škol, výzkumných institucí a zdravotnických zařízení.

Odbory ještě čekají na dohodu o mzdách učitelů, téměř deset procent chtějí do tarifů, tedy do základu příjmu. Dohodu o růstu všech ostatních mezd šéf Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula uvítal. „Ti, kteří jsou nejhůře odměňováni, dostanou největší přidání a budou to přidání velmi významná. Myslím si, že to je férová dohoda,“ řekl Středula.

Zrušením tabulky si podle ministryně sociálních věcí Jany Maláčové (ČSSD) polepší i pracovníci v sociálních službách. „Pro mě je důležité, že dojde k navýšení dotací na sociální služby, protože sociální pracovníci také dostanou 1500 korun do tarifů,“ řekla novinářům Maláčová. Aktuální dohodu označila za koaliční projekt a velký úspěch vládních stran, se kterým jsou všichni spokojeni.

Učitelé dostanou přidáno deset procent, podle ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) ještě ale není jasné, kolik z toho do tarifů. „Objemově to bude deset procent, jak bylo přislíbeno, tak s tím počítá i rozpočet,“ konstatovala Schillerová. Později dodala, že učitelé uvidí na výplatních páskách průměrně 3684 korun navíc.

Předseda koaliční sociální demokracie a ministr vnitra Jan Hamáček označil výsledek jednání za dobrý kompromis. „Za ČSSD to pokládám za dobrou dohodu,“ uvedl. Navýšení o 1500 korun se bude týkat i tarifů bezpečnostních sborů, dodal Hamáček. Podle Maláčové pomáhá dohoda těm, kdo jsou na tom nejhůře. „Měli jsme tu situaci, kdy stát platil spoustu svých zaměstnanců částkou nižší než minimální mzda,“ doplnila a dodala, že nízkopříjmoví zaměstnanci na tom budou „nejlépe v historii“.

S vyjednaným navýšením jsou spokojeni také komunisté, kteří Babišovu vládu tolerují ve sněmovně: „To je pro nás akceptovatelné, protože to v podstatě znamená, že nejvíce vzroste plat těm, kdo mají nejnižší odměnu,“ konstatuje předsedkyně rozpočtového výboru sněmovny Miloslava Vostrá (KSČM). Naopak ODS kompromis kritizuje: „Je to typické socialistické opatření, přidat všem stejně. Je to možná populární, ale není to správné. My preferujeme, aby se odměňoval výkon,“ uvedl šéf poslaneckého klubu Zbyněk Stanjura.

Koalice se v pátek  nezabývala růstem minimální mzdy, jak požaduje ČSSD. S aktuální dohodou půjde na pondělní jednání tripartity. Na ní bude podle Babiše pokračovat i debata o minimální mzdě. „Jdeme krok za krokem, nyní máme výbornou dohodu, myslím, že jsou s tím všichni spokojeni,“ reagovala na dotaz ohledně minimální mzdy Maláčová.

Ve veřejném sektoru pracovalo na konci loňska 640 700 lidí – učitelů, hasičů, zdravotníků, úředníků, policistů a dalších profesí. Průměrný plat se dostal na 35 437 korun. Proti roku 2017 se zvedl o 10,8 procenta.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Beskydy zasáhly extrémně silné bouřky. Jinde komplikovaly dopravu

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) ve středu pozdě odpoledne na svém webu varoval, že v oblasti Novojičínska až Ostravska a Bohumínska se vytvořily extrémně silné bouřky s úhrny srážek kolem 40 milimetrů za půl hodiny a nárazy větru kolem 90 kilometrů v hodině. Bouřky už přes den působily problémy v dopravě i dodávkách elektřiny.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Pavel od vlády zatím nemá mandát na summit NATO, omezila i jeho delegaci

Prezident Petr Pavel nedostal od vlády mandát, který schválila pro nadcházející summit Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře. Je to zřejmě v očekávání, že ho nebudu na nic potřebovat, řekl Pavel v rozhovoru pro Deník.cz. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) později řekl, že prezident mandát určitě dostane. Kabinet hlavě státu také zredukoval a jmenovitě určil složení delegace, což prezident považuje za bezprecedentní chování.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 6 hhodinami

Opozice ve společném prohlášení odmítla změnu financování ČT a ČRo

Opoziční strany na středeční schůzce k budoucnosti veřejnoprávních médií odmítly změnu financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Současný poplatkový model označily ve společném prohlášení za funkční, zaručuje podle nich nezávislost a předvídatelnost financování ČT a ČRo. Vláda chce televizi a rozhlas financovat ze státního rozpočtu. Opozice také vyzvala ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy), aby k tématu svolal schůzku všech parlamentních stran a ředitelů ČT a ČRo.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Sněmovna schválila zrušení pravomoci prezidenta týkající se vedoucích misí

Sněmovna schválila navrhované zrušení pravomoci prezidenta republiky pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Změna zákona o zahraniční službě je součástí širší doprovodné novely k návrhu nového zákona o státních zaměstnancích. Sněmovna schválila i zavedení pětiletého funkčního období pro ředitele krajských a tajemníky městských a obecních úřadů.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Za kuplířství v Irsku padly v Mělníku první tresty

Okresní soud v Mělníku vynesl první rozsudek v kauze vykořisťování prostitutek v Irsku. Za řízení organizované skupiny dvěma hlavním obžalovaným ženám soud vyměřil tresty sedm let a šest let a čtyři měsíce vězení. Jedna z nich navíc musí zaplatit přes 650 tisíc korun. Dalších dvanáct žen odešlo od soudu s podmíněnými tresty, řekla ČT mluvčí soudu Adéla Vachková. Skupina podle soudu fungovala mezi lety 2016 až 2024, podle policie získala přes deset milionů korun.
před 9 hhodinami

Levné balíčky z Číny podraží. Nová pravidla mají narovnat podmínky na trhu

Zásilky do 150 eur ze zemí mimo Evropskou unii už od 1. července nejsou osvobozené od celních poplatků. Předpis nově ukládá zaplatit tři eura za každou kategorii zboží. Změna míří hlavně na levné nákupy z čínských platforem. Podle hostů ve vysílání ČT24 opatření narovná podmínky trhu a způsobí pokles objemu zboží doručovaného v malých zásilkách. Prodejce může přimět k většímu využívání evropských skladů.
před 11 hhodinami

Státy EU vyrobily skoro polovinu elektřiny zeleně. Česko je na chvostu

V prvním čtvrtletí letošního roku pocházelo 45,5 procenta elektřiny vyrobené v EU z obnovitelných zdrojů energie (OZE). To představuje nárůst oproti stejnému kvartálu roku 2025, kdy tento podíl činil 42,7 procenta, uvedl Eurostat. V čele je Dánsko, které z těchto zdrojů produkuje drtivou většinu elektřiny, na poslední příčce je Česko.
před 12 hhodinami

Evropský pohled