Berlín na pět let omezí výši nájmu části bytů. Snaží se tak řešit prudké zdražování

Vedení Berlína schválilo strop nájmů pro půl druhého milionu bytů postavených před rokem 2014. Nájemné se v nich nezvýší dalších pět let, informovala agentura DPA. Vládnoucí koalice sociálních demokratů, strany Levice a strany Zelených reagovala na prudký růst nákladů na bydlení v německém hlavním městě v uplynulých letech. Rozhodnutí musí ještě potvrdit regionální parlament, kde ale mají koaliční strany zastoupené v zemské vládě většinu.

Zmrazení nájemného v Berlíně má vstoupit v platnost od roku 2020 se zpětnou účinností k 18. červnu 2019. Určující hranicí je výstavba před rokem 2014 a cenotvorba by měla odrážet rok 2013, který je na bytovém trhu v Berlíně považován ještě za zdravý. Zohledněn bude také následný růst cen nájemného i vybavení bytu.

Maximální cenu nájemného za metr čtvereční bez vedlejších poplatků stanoví u nových nájemních smluv Berlín na 9,8 eura (250 korun). Stávající nájemní smlouvy mohou tuto horní hranici překročit, pokud to ale bude o více než 20 procent, bude nájemné považováno za lichvářské. V takovém případě bude nájemné úředně sníženo na 120 procent výše zmíněného maxima.

Stanovení stropu nájemného ale neznamená, že pronajímatelé nemohou cenu zvyšovat. Od roku 2022 bude možné nájemné navyšovat o roční inflační vyrovnání ve výši 1,3 procenta. Zdražit až o jedno euro na metr čtvereční bez úředního souhlasu bude možné také tehdy, pokud částka bude zdůvodněna rekonstrukcí a modernizací. K vyrovnání vyšších rekonstrukčních nákladů pak bude nutný úřední souhlas.

Sdružení nájemníků je spokojené, realitní sektor má obavy

Přijatý krok je v rámci Německa ojedinělý a je považován za kontroverzní. Kritizuji ho podnikatelé ve stavebnictví, opozice i asociace německých měst DST. Realitní sektor se obává dopadů na výstavbu a na investice do oprav. Naopak sdružení nájemníků ho oslavuje jako historickou šanci, která zajistí dostupné bydlení pro širokou veřejnost.

Německá metropole se po sjednocení země v roce 1990 stala oblíbeným místem k životu především kvůli podprůměrným cenám bydlení. List Der Tagesspiegel v této souvislosti Berlín 90. let označil za ráj pro nájemníky. Výrazný zájem o byty a přistěhovalectví ale vedly k tomu, že nájmy silně vzrostly a bydlení se stalo méně dostupným.

I průměrné pražské nájemné zřejmě překračuje berlínský strop

S vysokými nájmy se nepotýká jen Berlín, ale i další německá města – i tam se debatuje o možnostech, jak zdražování zpomalit. Nejvyšší nájmy v celém Německu jsou podle Der Tagesspiegel v Mnichově, kde se u nových smluv platí 17,98 eura (460 korun) za metr čtvereční. 

Ceny nájemního bydlení rostou také v Praze. Pro srovnání, průměrné bytové nájemné bez poplatků v Praze podle údajů Trigemy ve druhém čtvrtletí činilo 327 korun za metr čtvereční měsíčně. Zamýšlený berlínský strop tak překračuje zhruba o 30 procent.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 11 hhodinami

Měst omezujících hazard přibývá. Češi přesto loni prosázeli bilion korun

Přibývá měst, která zakázala nebo omezila provoz heren a kasin. Například v Plzni od nového roku vyhláška zakazuje veškerý hazard. K regulaci heren pak přistoupila i Polička, Karlovy Vary nebo Benešov. I přes postupné omezování překročil počet vsazených peněz v Česku v roce 2025 jeden bilion korun. Téměř tři čtvrtiny částky lidé vsadili přes internet.
před 13 hhodinami

VideoMéně peněz armádě uškodí, Zůna se pod to podepsal, říká Hřib

Podle předsedy Pirátů Zdeňka Hřiba je důležité, aby obranné výdaje byly smysluplné, hospodárné a transparentní. Řekl to v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Objektivně podle něj bude v rozpočtu armády chybět asi dvacet miliard, což ovlivní modernizaci. Sdělil, že ačkoliv ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) avizuje, že to modernizační projekty neohrozí, v kapitolním sešitě k rozpočtu podepsaném Zůnou se píše, že „republika nebude schopna naplnit závazky v rámci NATO“ a že „bude nutné přistoupit k odkládání výstavby schopností, navýší se vnitřní dluh armády a náklady na kompenzaci takto prohloubeného schopnostního deficitu v budoucnosti násobně převýší momentální krátkodobé úspory“.
před 14 hhodinami

Argentinský parlament souhlasil s reformou trhu práce

Argentinský parlament schválil reformu trhu práce. Jde o jeden z klíčových bodů programu libertariánského prezidenta Javiera Mileie, jehož návrh posilující pozici zaměstnavatelů vyvolával masové protesty i stávky. Senátoři v závěrečném hlasování nová pravidla podpořili potřebnou většinou hlasů. Agentura Reuters to označila za jeden z dosud největších Mileiových trimfů.
před 15 hhodinami

Fico tvrdí, že Zelenskyj odmítl kontrolu Družby

Slovenský premiér Robert Fico (Smer) řekl, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odmítl návrh na kontrolu stavu ropovodu Družba, kterým po lednových ruských útocích na ukrajinskou energetickou infrastrukturu neproudí ropa na Slovensko a do Maďarska. Tyto země přišly s návrhem na vytvoření komise složené ze zástupců obou zemí a Evropské komise, která by prověřila schopnost ropovodu přepravovat surovinu. Podle Bratislavy přepravě ropy potrubím nic nebrání.
včeraAktualizovánovčera v 19:46

Škoda Auto otevřela novou halu na baterie za téměř pět miliard korun

Automobilka Škoda Auto otevřela ve svém hlavním závodě v Mladé Boleslavi novou halu na montáž bateriových systémů pro elektromobily. Jde o investici za 205 milionů eur, což je v aktuálním přepočtu 4,97 miliardy korun. Podle firmy se tím stala největším výrobcem bateriových systémů v koncernu Volkswagen, ročně jich vyrobí až 335 tisíc, informovali zástupci společnosti.
včeraAktualizovánovčera v 17:41

Státní dluh loni vzrostl o 312,3 miliardy korun

Český státní dluh loni vzrostl o 312,3 miliardy korun na 3,678 bilionu korun. Ve výroční zprávě o řízení státního dluhu to uvedlo ministerstvo financí, které tak potvrdilo předběžné údaje z počátku ledna. Na každého Čecha tak teoreticky na konci roku 2025 připadal dluh 337 481 korun. Míra zadlužení ke konci loňského roku meziročně vzrostla z 41,8 procenta hrubého domácího produktu (HDP) na 43,1 procenta HDP.
včeraAktualizovánovčera v 16:54

MMF schválil úvěrový program pro Ukrajinu za více než osm miliard dolarů

Výkonná rada Mezinárodního měnového fondu (MMF) v noci na pátek schválila čtyřletý úvěrový program pro Ukrajinu ve výši 8,1 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 167 miliard korun). Celkem 1,5 miliardy dolarů z této částky bude vyplaceno okamžitě. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na oznámení MMF.
včera v 01:04
Načítání...