Vedení Berlína schválilo strop nájmů pro půl druhého milionu bytů postavených před rokem 2014. Nájemné se v nich nezvýší dalších pět let, informovala agentura DPA. Vládnoucí koalice sociálních demokratů, strany Levice a strany Zelených reagovala na prudký růst nákladů na bydlení v německém hlavním městě v uplynulých letech. Rozhodnutí musí ještě potvrdit regionální parlament, kde ale mají koaliční strany zastoupené v zemské vládě většinu.
Berlín na pět let omezí výši nájmu části bytů. Snaží se tak řešit prudké zdražování
Zmrazení nájemného v Berlíně má vstoupit v platnost od roku 2020 se zpětnou účinností k 18. červnu 2019. Určující hranicí je výstavba před rokem 2014 a cenotvorba by měla odrážet rok 2013, který je na bytovém trhu v Berlíně považován ještě za zdravý. Zohledněn bude také následný růst cen nájemného i vybavení bytu.
Maximální cenu nájemného za metr čtvereční bez vedlejších poplatků stanoví u nových nájemních smluv Berlín na 9,8 eura (250 korun). Stávající nájemní smlouvy mohou tuto horní hranici překročit, pokud to ale bude o více než 20 procent, bude nájemné považováno za lichvářské. V takovém případě bude nájemné úředně sníženo na 120 procent výše zmíněného maxima.
Stanovení stropu nájemného ale neznamená, že pronajímatelé nemohou cenu zvyšovat. Od roku 2022 bude možné nájemné navyšovat o roční inflační vyrovnání ve výši 1,3 procenta. Zdražit až o jedno euro na metr čtvereční bez úředního souhlasu bude možné také tehdy, pokud částka bude zdůvodněna rekonstrukcí a modernizací. K vyrovnání vyšších rekonstrukčních nákladů pak bude nutný úřední souhlas.
Sdružení nájemníků je spokojené, realitní sektor má obavy
Přijatý krok je v rámci Německa ojedinělý a je považován za kontroverzní. Kritizuji ho podnikatelé ve stavebnictví, opozice i asociace německých měst DST. Realitní sektor se obává dopadů na výstavbu a na investice do oprav. Naopak sdružení nájemníků ho oslavuje jako historickou šanci, která zajistí dostupné bydlení pro širokou veřejnost.
Německá metropole se po sjednocení země v roce 1990 stala oblíbeným místem k životu především kvůli podprůměrným cenám bydlení. List Der Tagesspiegel v této souvislosti Berlín 90. let označil za ráj pro nájemníky. Výrazný zájem o byty a přistěhovalectví ale vedly k tomu, že nájmy silně vzrostly a bydlení se stalo méně dostupným.
I průměrné pražské nájemné zřejmě překračuje berlínský strop
S vysokými nájmy se nepotýká jen Berlín, ale i další německá města – i tam se debatuje o možnostech, jak zdražování zpomalit. Nejvyšší nájmy v celém Německu jsou podle Der Tagesspiegel v Mnichově, kde se u nových smluv platí 17,98 eura (460 korun) za metr čtvereční.
Ceny nájemního bydlení rostou také v Praze. Pro srovnání, průměrné bytové nájemné bez poplatků v Praze podle údajů Trigemy ve druhém čtvrtletí činilo 327 korun za metr čtvereční měsíčně. Zamýšlený berlínský strop tak překračuje zhruba o 30 procent.