Nejvíc jsou v obchodních centrech slyšet a vidět party přátel. Ze všech zákazníků však utrácejí nejméně

Události: Trendy v nákupním chování (zdroj: ČT24)

Muži chodí do obchodních center stejně často jako ženy, alespoň jednou ročně velké nákupní prostory navštíví 87 procent populace. Vyplývá to z dat studie o chování a typologii zákazníků, kterou zpracovala společnost CPI Property Group. Upozorňuje i na to, že ti nejhlasitější návštěvníci – skupinky přátel – zdaleka neutratí mnoho.

Každý provozovatel obchodního centra potřebuje vědět, jaké typy zákazníků jeho objekt navštěvují, co chtějí, kolik času v centru stráví a kolik utratí. Nakupující nyní kategorizuje průzkum společnosti CPI Property Group, který zákazníky rozděluje na čtyři hlavní skupiny podle typu jejich chování. Kdo je tedy k zastižení mezi regály?

První skupina: Zážitky s partou

Průzkum obchodu
Zdroj: ČT24

Do skupiny Zážitky s partou řadí studie přibližně 1,2 milionu lidí (tedy 16 procent Čechů), převažují v ní ženy v poměru 52 ku 48 procentům mužů. Tuto skupinu je v nákupním centru nejvíc vidět a slyšet, obchodníky to ovšem příliš netěší, protože zde zároveň utratí ze všech nejméně.

Většina ze zástupců této kategorie se v chrámech konzumu zdrží více než hodinu a velkou část z utracené tisícikoruny padne na jídlo nebo pití. Za zbytek vybírá oblečení nebo boty. Většinou s přáteli, vesele, uvolněně a beze spěchu. 

Druhá skupina: Rodinný relax

Obchod průzkum
Zdroj: ČT24

Procházet se volným krokem mezi obchody a dívat se na věci, které by možná jednou chtěli mít – tak se chovají příslušníci druhé skupiny nazvané Rodinný relax. Těchto zhruba 19 procent Čechů (1,4 milionu lidí) uvádí, že bloumání po obchodním centru považují za formu odpočinku.

Přestože tato skupina lidí považuje návštěvu hlavně za společnou rodinnou aktivitu, pro ženy to bývá zároveň alibi k nákupům. Ostatně ženy v této kategorii převažují ještě výrazněji než v první skupině (57 ku 43 procentům). Průměrná útrata činí 1412 korun.

„Často se stává, že žena, která jde do obchodu primárně za nákupem, návštěvu odůvodňuje nejen sama sobě, ale třeba svým známým, že vlastně šla s dětmi za zábavou. Že byli v kině, pak v ovocném baru. A mimochodem, když už tam byla, tak si něco koupila,“ všiml si odborník na reklamu a marketing Eda Kauba. 

Třetí skupina: Praktický zákazník

Průzkum obchodu
Zdroj: ČT24

Ve skupině Praktický zákazník je více mužů než žen (poměr 52 ku 48 procentům). Zároveň jde o nejpočetnější díl nákupní skládanky, protože dohromady se sem řadí zhruba 2,7 milionu lidí v Česku. Průměrně utratí 1254 korun, převážně za potraviny a drogerii. A společné mají i to, že bezmála dvě třetiny z nich do šedesáti minut nákupní centrum jenom opustí.

I na ty, kteří by obchodním centrem či obchodním domem nejraději jen prolétli, mají však obchodníci triky, jak je v areálu co nejvíce zdržet. „Lákadlo musí být vidět. Musí být zdůrazněné, ale mělo by být co nejdál, aby lidé obchodním centrem prošli celým,“ radí obchodníkům Kauba.

Čtvrtá skupina: Nákup pro náročné

Průzkum obchodů
Zdroj: ČT24

Skupina nazvaná Nákup pro náročné utrácí – jak už název naznačuje – nejvíce. V průměru 1737 korun. Podle studie jde většinou o středoškoláky, kteří mají měsíční příjem domácnosti mezi třiceti a padesáti tisíci korunami.

Do této kategorie spadají dva miliony lidí (28 procent Čechů), kteří se za nákupy mnohdy vypraví s představou jednoho konkrétního zboží, například dražšího oblečení nebo lepších bot. Větší část tvoří muži (51 ku 49 procentům). Také tato skupina bývá s nákupem rychle hotova a zmizí z obchodu do jedné hodiny. 

Rozkvět obchodních center ještě nekončí

 V Česku v současnosti funguje osmadevadesát obchodních center, která nakupujícím nabízejí dohromady víc než 2,3 milionu metrů čtverečních ploch. A letos k nim přibude dalších 29 tisíc metrů čtverečních. V Brně se rozšíří jedno z nejstarších obchodních center v Česku, v Praze 7 pak vznikne nové.

Největší rozšiřování ale přijde až po roce 2020. Plánuje se výstavba nebo rozšíření velkých nákupních domů o víc než 230 tisíc metrů čtverečních. Nejvýznamnější projekty vzniknou v Praze, v Brně, v Plzni a ve Zlíně. Většina nákupních center v Česku vznikala v letech 2004 až 2009 a je tedy starší deseti let.