Za zelenou elektřinu podle návrhu zaplatí více ti spořiví

Praha – Stát by nově mohl zaplatit část účtů za takzvanou zelenou elektřinu. Celkově by tak každoročně pomohl domácnostem i firmám zhruba čtyřmi miliardami korun. Novinkou je určení výše poplatku, která se už nebude odvozovat od spotřeby, ale od kapacity jističe. Ministerstvo průmyslu hovoří o tom, že nikdo nemůže prodělat. Analytici ale odhadují, že na změnu paradoxně doplatí spořivé domácnosti.

Lidé dnes platí účty za elektřinu podle toho, kolik energie podle elektroměru spotřebují. Podle změny ministerstva průmyslu bude ale nově o částce na složenkách rozhodovat to, kolik proudu dokáže odebírat jistič patřící konkrétní domácnosti. „Domácnosti, které se snaží šetřit elektřinou a dokáží díky tomu snížit svou připojovací kapacitu, na tom vydělají,“ uvádí Pavel Šolc, náměstek ministra průmyslu a obchodu.

Podle analytiků je zde, ale ještě druhá stránka mince. „Ušetří na tom domácnosti s velkou spotřebou a prodělají na tom zejména důchodci a osamělí lidé,“ říká Jan Schindler, analytik kalkulátoru TZB-info. Protože pokud v jednom domě mají všechny byty stejné jističe, budou také platit stejnou částku a je jedno, zda jde o čtyřčlennou rodinu nebo o důchodce, který bydlí sám.

3 minuty
O částce za energii nebude rozhodovat elektroměr, ale jistič
Zdroj: ČT24

Více by podle nového výpočtu také platily například rodinné domy, které mají jističů několik. Příspěvek za zelenou elektřinu by totiž musely platit za každý z nich.

Návrh zákona kritizuje i regulační úřad

Ministerstvo nicméně tvrdí, že platba za jistič bude nastavena tak, aby se na změně dalo jen vydělat. „Pro státní rozpočet to znamená průměrný roční výdaj navíc v horizontu řádově mezi čtyřmi a půl a pěti miliardami korun za rok, “ dodává Šolc.

Návrh, který cestou na vládu zatím posbíral už tisíce připomínek, ale kritizoval také Energetický regulační úřad (ERÚ). Je podle něj zmatečný. Už je jenom z toho důvodu, že změny nastanou pro zákazníky v polovině příštího roku. „Nebude vědět, jestli to je pro něj výhodnější nebo není. Nám vadí, že ten zákon je šitý horkou jehlou, že se vlastně celý vyráběl za zavřenými dveřmi,“ řekl mluvčí ERÚ Jiří Chvojka.

Zákon naopak vítají velcí odběratelé proudu, jako jsou například železárny. Ty ale ERÚ varuje, že nová legislativa přinese také nemálo změn, které naopak v jiných částech účtu můžou ceny prodražit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...