Meziroční růst spotřebitelských cen v červnu zpomalil na 2,7 procenta z květnových 2,9 procenta. Zdražilo především bydlení, potraviny a některé služby jako například pojištění. Naopak levnější byly oděvy a poštovní a telekomunikační služby, informoval Český statistický úřad (ČSÚ). Analytici očekávali zpomalení inflace na 2,6 procenta.
Meziroční růst cen v červnu dle očekávání zpomalil, a byl tak v souladu s tržním očekáváním. „Zpomalení šlo na vrub nižšímu meziročnímu růstu cen pohonných hmot, alkoholických nápojů a také cen bydlení, kde se začíná projevovat vyšší srovnávací základna z minulého roku,“ konstatuje hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler.
Nájemné proti loňskému červnu zdražilo o 3,9 procenta, vodné a stočné o 2,6 procenta a zemní plyn o 3,6 procenta. Ceny pojištění vzrostly o 3,9 procenta. Více se platilo také za finanční služby, stravování a ubytování. Oděvy v meziroční srovnání zlevnily o 3,1 procenta. Ceny za poštovní a telekomunikační služby klesly o 1,3 procenta.
Ve srovnání s květnem pak spotřebitelské ceny vzrostly jen o 0,2 procenta.
Ceny tlačily vzhůru dovolené
K růstu cen naopak přispěly ceny rekreací, které oproti květnu vzrostly o 6,7 procenta. „Cenové tlaky v oblasti last minute zájezdů jsou letos umocněny odstavením problémových boeingů typu 737 MAX,“ připomíná hlavní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda.
„Lidé, kteří letos pojedou na dovolenou, si sáhnou hlouběji do kapsy. Cestovní kanceláře využívají rostoucí životní úrovně Čechů a nabízejí stále dražší dovolené. Cestování příliš nenahrává ani slabý kurz koruny, který prodražuje nákupy v zahraničí,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
Z potravin byly meziměsíčně dražší zejména nealkoholické nápoje, vepřové maso nebo jogurty. „Vzrostla též cena brambor, která dosáhla hodnoty 27 korun za kilogram,“ uvedla vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ Pavla Šedivá. Nejdramatičtější fázi cenového růstu však už mají podle Kovandy brambory i další zelenina typu cibule nebo zelí za sebou.
„Důvodem rekordního zdražování brambor je loňské sucho a třetí nejhorší úroda v historii sledování od roku 1920. Částečně kvůli loňskému suchu ale zdražuje také třeba pivo, jež se vyrábí i z chmele a ječmene, tedy plodin rovněž nepříznivě zasažených loňským prakticky celoevropským suchem,“ doplnil Kovanda.
Aktuální inflace asi nebude mít dopad na rozhodování ČNB
ČNB sice čekala ve své poslední prognóze červnovou inflaci nižší, a to na 2,4 %, nicméně tento odhad je podle analytiků již starší a nesoulad jde především na vrub vyšším cenám potravin.
„Současná dynamika inflace je z pohledu ČNB relativně příznivá, jelikož nepřekročila 3% horní toleranční pásmo centrální banky a zároveň by se měla postupně dostávat zpět k 2% cíli. Zejména v příštím roce, což je právě horizont měnové politiky důležitý pro centrální banku. Z toho titulu tak ČNB na vyšší inflaci nemusí reagovat a předpokládáme, že sazby zůstanou v letošním roce na současné úrovni,“ konstatuje Seidler.
ČNB se bude podle ekonoma ČSOB Petra Dufka řídit svým novým výhledem, který bude mít už na začátku srpna k dispozici. „A tuzemská inflace, která navíc směřuje k nižším hodnotám, nebude tentokrát sehrávat až takovou roli. Zvlášť když stále přetrvávají nebo dokonce zesilují zahraniční rizika a nejistoty. A významný nebude nejspíše ani kurz koruny odchylující se od modelu ČNB,“ doplňuje Dufek.
Inflace by tak v příštích měsících mohla podle něho zamířit ještě níže a dostat se na dohled dvouprocentního cíle ČNB.
Naopak podle analytika UniCredit Bank Patrika Rožumberského se další pokles inflace v červenci v tuto chvíli nezdá pravděpodobný. „Efekt vysoké báze u pohonných hmot a elektřiny již nebude fungovat, naopak citelné zlevnění potravin v loňském červenci může podpořit jejich meziroční růst. Nevylučujeme tedy, že před očekávaným zmírněním inflace pod 2,5 procenta v závěrečné části roku může ještě dojít k jejímu přechodnému růstu,“ odhadl.
Zveřejněná data potvrzují vyznění současné prognózy ČNB, uvedl ředitel sekce měnové ČNB Petr Král. Zvýšená inflace v letošním roce odráží podle něj přetrvávající cenové tlaky, vysokou dynamiku regulovaných cen a obnovený růst cen potravin.
Inflace se tak i ve zbytku letošního roku bude nacházet v horní polovině tolerančního pásma cíle ČNB, odhadl. Nicméně inflační tlaky začínají polevovat. „Vedle postupného odeznívání proinflačního působení dovozních cen se zmírňují i domácí inflační tlaky v souvislosti s pomalejším růstem ekonomické aktivity. V příštím roce se proto inflace sníží k dvouprocentnímu cíli. Přispěje k tomu i nastavení měnové politiky a odeznění aktuálně vysoké dynamiky regulovaných cen,“ uvedl Král.
