Boeing si odloží 100 milionů dolarů na pomoc rodinám obětí nehod strojů 737 MAX

Americký výrobce letecké techniky Boeing vyčlení 100 milionů dolarů (2,3 miliardy korun) na pomoc rodinám obětí nehod svých strojů 737 MAX v Indonésii a Etiopii. Boeing to oznámil s tím, že částka bude uvolněna nezávisle na žalobách, kterým firma kvůli haváriím s 346 mrtvými čelí.

„Tyto peníze podpoří vzdělání, budou sloužit k ulehčení útrap a životních nákladů dotčených rodin,“ uvedl Boeing. Peníze poslouží i ke komunitním programům a ekonomické podpoře postižených.

„Boeing bude v řešení těchto potřeb partnerem místních samospráv a neziskových organizací,“ dodala společnost.

Boeing 737 MAX 8 společnosti Ethiopian Airlines se 10. března zřítil krátce po startu z etiopské metropole Addis Abeby. Na palubě bylo 157 lidí, nikdo nepřežil.

Stejný stroj měl nehodu loni v říjnu, kdy letadlo nízkonákladové společnosti Lion Air se 181 pasažéry a osmi členy posádky na palubě havarovalo krátce po startu z letiště v Jakartě. Ani tehdy neštěstí nikdo nepřežil.

V reakci na nehodu v Etiopii byla v březnu všechna letadla 737 MAX, která jsou nejprodávanějším modelem Boeingu, odstavena po celém světě z provozu.

Federální úřad pro leteckou dopravu v USA (FAA) následně vytkl výrobci, že déle než rok neinformoval úřady o vadách svého stabilizačního programu v letounech MAX. Rovněž piloti vyslovili rozhořčení nad tím, že je společnost neinformovala o stabilizačním softwaru, který byl v pozadí havárií v Indonésii a Etiopii a který nyní prochází úpravou.

Návrat na nebe se odkládá

Regulační orgány různých zemí již daly před časem najevo, že chtějí velmi důkladně rozhodovat o tom, zda povolí „návrat těchto letounů na nebe“. Mezitím se navíc objevovaly zprávy o nových problémech výrobce. Například americký Federální úřad pro letectví (FAA) koncem června oznámil, že našel nové, potenciálně rizikové problémy letounů Boeing 737 MAX, které musí výrobce napravit, než se stroje budou moci vrátit do letového provozu. 

Rizikové problémy byly podle FAA zjištěny na simulačním trenažéru. „FAA má za úkol zjišťovat možná rizika, Boeing se tím musí zabývat,“ řekl tehdy Reuters zdroj z vedení FAA. Bližší podrobnosti o nových problémech letadel agentuře nesdělil.

Samotný Boeing uvádí, že chce do září informovat FAA o všech opravách softwaru. Server americké byznysové televize CNBC v této souvislosti odhadl, že letadla mohou zůstat uzemněna až do konce letošního roku. Argumentuje nezbytnou recertifikací letadel i nutnou dohodou se zástupci aerolinií a pilotů o tom, kolik tréninkových hodin navíc bude potřeba. Nezbytná bude i kontrola údržby letadel. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Chceme dělat pravdivý rozpočet, řekl Nacher. Skopeček varoval před inflací

Chceme dělat pravdivý rozpočet, prohlásil v Duelu ČT24 místopředseda sněmovny Patrik Nacher (ANO). Zkritizoval bývalého ministra financí Zbyňka Stanjuru (ODS), zmínil například „špatné využití windfall tax“. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) se obává, že rétorika ANO povede k nárůstu schodku veřejných financí, a varoval před inflací. Ministryně financí Alena Schillerová v neděli prohlásila, že plánovaný schodek loňského rozpočtu se překročí. Tématem diskuse byl také kritizovaný novoroční projev předsedy sněmovny Tomia Okamury (SPD). Moderovala Jana Peroutková.
před 11 hhodinami

Pozice USA na trhu s ropou může díky Venezuele posílit, míní experti

Možnost rozhodovat o venezuelské ropě by posílila pozici Spojených států na světovém trhu, míní experti oslovení ČT24. Podle nich byly právě zásoby ropy zřejmě jedním z hlavních důvodů, proč Spojené státy vedly proti Venezuele vojenský zásah. Americký prezident Donald Trump už uvedl, že po zásahu USA ve Venezuele by v této zemi mohly znovu těžit americké společnosti.
před 16 hhodinami

Madurův pád může přinést Venezuele prosperitu, záleží ale na vývoji, míní experti

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky komentovali možné dopady amerického zásahu ve Venezuele na tamní, potažmo světovou ekonomiku. Ekonom Jaromír Baxa zdůraznil, že bez zahraniční pomoci a omezení sankcí může Venezuela jen těžko pozvednout svou oslabenou ekonomiku. Politolog Matyáš Strnad poukázal na potíže s majetkovými zákony země, které odrazují potenciální investory. Václav Loula z české asociace petrolejářského průmyslu a obchodu nastínil, že v případě hladkého převzetí moci by mohly světové ceny ropy klesnout, ale v důsledku nestability mohou naopak stoupnout zhruba o pět procent. Podle všech třech je zásadní, jaký bude politický vývoj v zemi. Moderovala Vanda Kofroňová.
před 22 hhodinami

V Česku přibývá bezobslužných prodejen. Nabízí potraviny i železářství

V Česku loni přibyly desítky samoobslužných prodejen, kde si zákazníci nakoupí 24 hodin denně sedm dní v týdnu. Potvrzují to technologičtí dodavatelé těchto obchodů, například Contio, P.V.A. systems nebo Knowinstore. Nejčastěji jde podle nich o obchody s potravinami. Nově ale vznikla například samoobslužná prodejna s kávou, muzeum nebo železářství. Další typy samoobslužných provozoven budou podle dodavatelů přibývat i letos.
3. 1. 2026

Čínská BYD připravila Muskovu Teslu o vedoucí pozici na trhu s elektromobily

Americkému výrobci elektromobilů Tesla vloni klesl odbyt na 1,64 milionu vozů z 1,79 milionu v předchozím roce, informovala v pátek firma. Odbyt Tesly se snížil už druhý rok za sebou. Přispěl k tomu mimo jiné pokles poptávky od zákazníků, kteří mají výhrady k politickým aktivitám jejího šéfa, miliardáře Elona Muska. Teslu tak v čele světového trhu s elektromobily nahradil čínský konkurent BYD.
2. 1. 2026Aktualizováno2. 1. 2026

Česká ekonomika vzrostla ve třetím čtvrtletí meziročně o 2,8 procenta

Česká ekonomika vzrostla v loňském třetím čtvrtletí meziročně o 2,8 procenta, což je nejrychlejší růst od druhého čtvrtletí 2022. Hrubý domácí produkt (HDP) byl proti předchozím třem měsícům vyšší o 0,8 procenta. Zpřesněný odhad zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ), který tak potvrdil údaje z konce listopadu. Podle analytiků byl hospodářský růst robustnější, než se očekávalo.
2. 1. 2026Aktualizováno2. 1. 2026

Hosté speciálu Událostí, komentářů probrali výhled na rok 2026

Hosté novoročního speciálu Událostí, komentářů se zaměřili na projevy prezidenta Petra Pavla, předsedy vlády Andreje Babiše (ANO), rozdělení společnosti, politické spojování, budoucnost pro mladou generaci či hrdost a vlastenectví. Pozvání do debaty přijali novinářka a moderátorka Barbora Černošková, redaktor pro vědu a techniku z Deníku N Petr Koubský, jazykovědec Karel Oliva, zakladatel a ředitel Institutu 2050 Jan Krajhanzl, sociolog ze společnosti PAQ Research Daniel Prokop, akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich a ředitel Charity ČR Lukáš Curylo. Diskusí provázela Jana Peroutková.
2. 1. 2026

Příběh černého uhlí se začíná uzavírat. Horníky čeká nová kapitola

Těžba černého uhlí má letos v Česku definitivně skončit. Na Karvinsku zbývá dotěžit posledních několik tisíc tun. Z šachet v regionu odejde v lednu a únoru 1600 lidí. Během prvních dvou vln propouštění odešly z dolů i stovky lidí. Většina z nich dostala odstupné a stále nepracuje. Podle některých i proto, že jim noví zaměstnavatelé často nenabízejí ani polovinu toho, na co byli zvyklí v podzemí. Jiní zkouší vlastní podnikání. Černouhelné hornictví skončí na Karvinsku po 250 letech. Jak to ovlivní trh práce, bude podle ekonomů jasnější za rok.
2. 1. 2026
Načítání...